Tiché doteky

Filmová výzva v karanténě - oblíbené herečky, Eliška Křenková. Elišku jsem si všiml a oblíbil už v Rafťácích a jejích následných menších rolích, takže mě nepřekvapuje její vzestupná tendence v herecké kariéře.... Rodinný film, Pustina, Všechno bude a nyní Tiché dotyky. Potvrdila, že utáhne film v hlavní roli. Film je to prazvláštní o prazvláštních lidech. Vždy si říkám, že už mě nic nepřekvapí. takové děsivé chování ve výchově dětí bohužel ale bude smutnou realitou. O to víc si cením, že takový film vůbec vznikl. Komorní, šedivý, s dusnou atmosférou. Navíc v tomto případě se můžeme hrdě bavit o evropském filmu, ten se v zahraničí určitě neztratí. (10.04.2020)

Jednoznačné potvrdenie, že daj kunde žezlo a ona sa z dobrej ženy zmení na špinu. Sám so zažil, ako sa z normálnych žien stali po udelení nejakej funkcie alebo významnejšej úlohy totálne neľudské mrchy. Tento film to jasne dokazuje a ukazuje to psychologicky veľmi dobre, hoci dalo sa aj vyhrotenejšie a silnejšie. Ono to je presne s tou ľudskou psychikou ako v lágroch. Proste dali mi úlohu, dali mi prácu,tak som to proste musel robiť. Človek je naozaj náchylný prijať aj zlo ako povinnosť. (10.02.2020)

Nevím, jak pečlivě scénáristé téma prostudovali, nebo nakolik se naopak spolehli na licenci "inspirováno", ale nepřipadá mi to celé vůči sektě Dvanáct kmenů moc fér. Já o nich určitě nevím zdaleka tolik, co autoři (teda aspoň doufám, protože znám jenom historky své ženy z farmářských trhů na Míráku), ale příběh na mě nepůsobí věrohodně. Představte si, že jste farmář, který se rozhodl žít stylem 19. století (ano, včetně nedůvěry k evoluční teorii, sexuální výchově už ve školce a představě, že se s dítětem domluvíte bez "řízené frustrace"), chcete si v klidu pěstovat svoje biopotraviny, dojit krávy a zpívat náboženské písničky, a pak (prý o vás) někdo natočí snímek, kde máte bejvák jako milionář, chováte se za každé situace jako ve filmu THX 1138 a mlátíte své dítě rákoskou bez jakéhokoli důvodu. Taky celý náboženský kontext chybí. Není to fér, ten titulek na konci... Film samotný je dost náročný na udržení pozornosti - až tak, že jsem se v půlce několikrát úplně odpojil a místo sledování děje myslel na své věci. Předposlední scéna v jednom záběru je naopak filmařsky fakt super. (04.12.2019)

Hogenauer si zvolil veľmi zaujímavú tému, ale spravil toľko školáckych chýb, že sa nedajú ani zrátať. Najzákladnejšia, ale tkvie v tom, že si zvolil veľmi nepravdepodobný "skutočný príbeh", s čím ale oboznámil diváka až na samom konci, čiže najprv sa dívate na tú podivnosť, ktorej čím ďalej tým menej rozumiete až kým vás neunudí a potom vás zaskočí pointou, keď už nemá žiaden emocionálny náboj. Navyše chladná réžia nepôsobí odťažito, skôr mechanicky a kamera vám veľa emócií nesprostredkuje. (30.12.2019)

Sektářství mi problémy nedělá, výchova dětí ovšem ano. Výchova je to samozřejmě vzájemná. Vychovatelka (Eliška Křensková) se učí od vychovávaného, a dá se říct, že se učí dobře. A co se týče výchovných metod, ty mě také nepřekvapí; za život jsem jich viděl nesčetně a některé i pocítil. Dítě pro svůj rozvoj potřebuje rodiče a vychovatele (ať už je to au-pair, (soukromý) učitel, či kluci z ulice). Zde byl problém ten, že Sebastian měl několik vychovatelů a žádného rodiče. Jinak: film byl natočen striktně dobově, precizně, snad jen příliš studeně. O sektě uvedeného jména a uvedenými záměry nic nevím, ani po ní nebudu pátrat. (06.06.2022)