A Matter of Life and Death
Stairway to Heaven
Kamera:
Jack CardiffHudba:
Allan GrayHrají:
David Niven, Kim Hunter, Robert Coote, Kathleen Byron, Richard Attenborough, Bonar Colleano, Joan Maude, Marius Goring, Roger Livesey, Edwin Max (více)Obsahy(1)
Pilot Peter Carter se vrací ze své 67. válečné mise. Je – kromě mrtvého radisty – sám na palubě neovladatelného stroje, který už dávno ztratil podvozek a letí jen na jeden motor. A nemá padák. Může vůbec člověk z takovéhle situace vyváznout živý? Zdálo by se, že nikoli. A přesto se Peter po seskoku bez padáku probudí z bezvědomí na břehu moře a pomalounku začíná věřit tomu, že nezemřel. Jenomže jak je to možné? Stal se zázrak? Nebo se kdesi na onom světě stala chyba? Ať tak či tak, Peter žije a je odhodlán za svůj život bojovat třeba i proti samotnému nebi... Snímek, bezprostředně reagující na druhou světovou válku a mimořádně oceňovaný v odborných kruzích, je kromě neotřelého příběhu nesmírně zajímavý a působivý také po formální stránce (pozemské scény jsou barevné, „nebeské“ scény černobílé). Film, který získal řadu cen, je dílem scénáristicko-režisérské dvojice Michael Powell a Emeric Pressburger. Roli Petera Cartera ztvárnil David Niven (1910–1983), známý z nesčetné řady britských filmů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (65)
Romantické fantasy bylo první spoluprací zavedené scenáristické, režisérské a producentské dvojice s americkým kameramanem Jackem Cardiffem, a už tady se jim angažování odborníka na Technicolor vyplatilo. Je to úchvatná pohádka pro dospělé, ve které je stejně důležitá naše barevná realita jako černobílý život po životě. ()
Takové filmy se už dneska netočí - filmy s tak výrazným konceptem a svérázným námětem. Doba se jaksi uklidnila a ustálila, filmaři si míň "dovolují" a takovéhle hříčky chybí. Tím neříkám, že Otázka života a smrti je automaticky vynikající - na to mi to místy přišlo moc strojené a teatrálně provedené (i na rok 46). Ale rozhodně oceňuju tak výrazný film, který tak nezvykle pracuje se svým potenciálem válečného filmu, fantasy i morality. 3 a 1/2 ()
Příjemný a pozitivní film, s několika typicky britskými dialogy, a se závěrečnou - americkou - soudní pří. Snímek se hrozně moc snaží najít pozitiva ve vztazích Američanů a Britů, a tak nějak je sblížit za pomoci v podstatě jednoduché historky o lásce. V některých pasážích je film již zbytečně natahovaný, také soudní proces mohl být kratší. Nebýt zde skvělé herecké výkony, asi bych hodnotil hůře, spíše jako červenou knihovnu. ()
Všetky vôbec tie najromantizovanejšie a najidealizovanejšie posolstvá sú v rukách EP a MP v lahôdkovom podkutí. Pevne vystavená kostra so silnými vizuálnymi motívmi je podopretá výborným scenárom a vypointovanými myšlienkami skutočne ako z veľkej knihy. Jeden z tých filmov, ktorých dobová naliehavosť zračí i do ďalekej budúcnosti a nikdy neostáva v akomkoľvek prípade staromódna. Aj zvolený prístup ide subvenčne ruka v ruke s pochopením odkazu filmu a nikto naň nemôže povedať krivé slovo v zmysle pohľadu na tak vážnu tému, ktorú predostiera. By som sa nečudoval, keby Niven bol po Guinnessovi druhou voľbou pre Davida Leana. ()
Nebe může počkat. Filmová nebesa a jeho úředníci se v historii kinematografie zmýlili už několikrát. Poprvé to bylo v 1943 v Lubitschově Heaven Can Wait, podruhé tady o několik let později v režii Emerica Pressburgera a Michaela Powella, a nejvtipněji a stejnojmenně s prvním znovu v 1978 v režii Warrena Beattyho. Nás na festivalu Visions of light tentokrát zaujal druhý případ, velmi silně spjatý s právě skončenou válkou. Netradiční kombinace technicoloru a černobílých pasáží, zcela vážně myšlených motivů a prvků nadpřirozena spolu obdivuhodně ladí, a ani závěrečné soudní rozuzlení, jakkoliv dlouhé a z pohledu celého snímku nudné, je plně akceptovatelné. Visions of light 2011, 9. listopadu ()
Galerie (73)
Zajímavosti (12)
- Lois Maxwell v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)
- Film se měl původně natočit ještě před koncem 2. světové války, jeho tvůrci však v té době měli problémy se sháněním barevného filmu Technicolor. (Carodej_pes)
- Film patrí medzi najobľúbenejšie filmy speváka Brucea Dickinsona z kapely Iron Maiden, ako uvádza vo svojej autobiografii. (fulkrum33)
Reklama