Hra snů

Kevin Costner a role ve sportovní dramatu, je už zajeté spojení. Možná Hra snů je tím lepším, co tento žánr nabízí, přesto příběh je čitelný, romantická linie naivní a místy šlape vatu. Celé to drží nad vodou baseball a Costner, žádná sláva, pane Raimi, nevím jestli tento žánr je tím pravým ořechovým - 60 % (18.04.2016)

Jakýsi odvar sportovně-romantického filmu s hodně úsměvnými dialogy a naprosto předvídatelnými scénami. Je sice vidět, že film byl dělán s velkou láskou k baseballu, ale zachycený zápas není nijak dramatický, stálé flashbacky za chvíli začnou otravovat a jen čekání až konečně Costner hodí ten poslední zatracený míček a vyhraje, aby si uvědomil, že svůj osobní život prohrává, je opravdu hodně dlouhé. (04.03.2007)

Díky Raimiho citlivé režii a výbornému hereckému výkonu Kevina Costnera jako legendárního nadhazovače Detroitských Tigrů Billyho Chapela se jedná o lehce nadprůměrný snímek. Věčná škoda, že se Sam v poslední době věnoval pouze " Pavoučí sáze ". Tomu říkám mrhání talentem. Doufejme, že si to Sam oživením kultu Evil dead notně napraví. p.s. slečny a dámy prominou, ale nedá mi to :o) .....* navíc přidávám za výrok..... Měl jsi někdy zlomené srdce? ..... Jo......, když jsme přišli o TITUL :o) (24.08.2009)

Strhující drama: nebýt těch 56000 diváků řekl bych i komorní. Raimi dokázal notočit velmi působivý snímek, přestože scénář není kdovíjak zajímavý, spíš naopak. Jen díky nápadům a schopnostem Raimiho a výbornému Costnerovi je tenhle obyčejný příběh o běžných věcech tak silný. Jen díky Raimiho formální ekvilibristice, stylovosti a režisérské vášni, která probublává i z navenek klidného filmu, nevzniklo tuctové sentimentální drama, které slepě ždíme slzy. (07.10.2003)

Oni sportovní film ani milostné drama. Film neustále osciluje mezi těmi dvěmi krajními variantami a člověk si neužije ani jednouho. Kostner tu má nezvykle vážnou, zamyšlenou, sebezpytnou roli. Jako vrcholový sportovec je soustředěný na provozování sportu a zanedbává svoje blízké. Přítelkyni s její dcerou. Přesto prostě není ten egecentrickej přítel, co by na ni vysloveně kašlal. Proto když po nehodě propadne depresím a prodělává náročnou rekonvalescenci, působí jeho postava schizofrenicky a nedůvěryhodně. Příběh směřuje k soucítění s postavou, ale to se u mě rozhodně nepovedlo. V podstatě film o ničem pro nic. Sportovní scény jsou poměrně napínavé, zázrak to ale není, pač nejde v cele o sport. Je tam zadní proud odcházející lásky. (15.10.2003)