John Wick: Kapitola 4

John Wick je taková luxusní osvědčená akční restaurace, do který si zajdu vždycky, když mám chuť na nejchutnější akční menu v širokém okolí a vždy dostanu libové akční kousky v podobě soubojů, přestřelek, moto honiček a drsňáků všeho druhu. Trošku jsem se bál jestli to tvůrci dají i na po čtvrté, ale dali. Umí opravdu hodně chytře těžit ze "světa zabijaků"  mají mimořádný cit pro vizuální stránku a akci dokáží přenést do orginálních interiérů i exteriérů. V první akční náloži jsem sice měl pocit že se frajeři zblízka střílí do hlavy a nic, krytí kabátem je sexy efektní, ale když kulky lítaj z druhý strany není to až tak praktické jak se to tvůrci snaží ukazovat, místy při pohledu na nálože, který od nepřátel dostává John Wick mám pocit, že John W je výsledek soulože Terminátora s Robocopem, ale co kurva, chci pořádný akční film chci, mám ho v podobě páně Wicka, mám, tak co bych puntičkařil. Navíc pořád se jedná o sakra netuctový příběh, kde hudbou počínaje a vymazleným finále všechno vypadá tak hrozně sexy. (20.03.2023)

Jak mi udělala radost trojka, tak tady jsem seděl bez reakce. Je to opět stylová akce na stejný ražení, jenže tentokrát obsahově prázdná, studená a monotónní, bez vzrušivých postav (Scott Adkins budiž výjimkou) a lidsky smysluplných řečí. Ve finále příliš úmorný, vlastně mi to přišlo jako komplet vygenerovaný umělou inteligencí - příhodně pro aktuální OpenAI dění… (23.03.2023)

Chad Stahelski si možná ukousl příliš velké sousto, když se okolo Johna Wicka snaží budovat nějaký svět a mytologii, moc mu to totiž nejde. Všechny ty neohrabané pokusy o worldbuilding mu ale člověk odpustí, když dojde na akci. Čtvrtý John Wick je narvaný skvělými přestřelkami a bitkami, které opět Hollywoodu ukazují, že akční žánr ještě zdaleka neřekl poslední slovo a že když se k němu dostanou ti správní lidé, výsledek bere dech a člověk si ani nevšimne, že to celé má tři hodiny. Co se akce týče, stojí John Wick na absolutním filmovém vrcholu. To mezi akčními scénami možná zvládá o poznání hůř, ale kvůli téhle výplni do kina na tuhle sérii stejně nikdo nechodí. (22.03.2023)

Série John Wick ušla dlouhý kus cesty, čtyřka poté není jen nejlepším dílem série, ale platí i za vrchol v rámci akčního filmu jako takového minimálně v rámci 21. století. Silný zážitek, který by měl do budoucna fungovat jako příručka k tomu, jak v Hollywoodu do budoucna přistupovat  k akčním filmům. Díky Chade. Díky Keanu! (Viděno v kině: 2x) (20.03.2023)

Čtvrtý "John Wick" je v rámci akčního žánru vybroušená dokonalost. Tato pečlivě sestavená gurmánská lahůdka dokáže současně vyvolávat fyzicky intenzivní reakce i ryzí rozkoš z kreativity a nápaditosti zdejší choreografie. Moment, kdy si Wick přehodí přes krk nunčaky, představuje takové to uvědomění si, že jste právě svědky dokonalosti - něco jako když poprvé vědoucně pohlédnete na plátno od van Gogha, necháte se obestoupit hudbou Bacha, nebo vidíte, jak zvedá obočí The Rock. Já bláhový a malověrný jsem pak na chvíli zapochyboval, jestli po tom ještě mají tvůrci něco dalšího v rukávu. Ale když se nad hrdinu s brokovnicí se zápalnými náboji vznese kamera, explodovala mi hlava. Tady se odděluje zrno od plev. Čtvrtý "John Wick" představuje grandiózní erupci geniality, talentu a osvícenosti. Jeho tvůrci tu současně vzdávají hold veškeré předchozí tradici filmových bojových umění a jejím velikánům - od Bruce Leeho přes Sammo Hunga po Zatóičiho. Ale právě že namísto plytkého napodobování či fanboyovského odkazování si ze vzorů a předchůdců staví mety, které chtějí překonávat - nikoli však arogantně, nýbrž láskyplně a s úctou. Ohromným aktivem série zůstává Keanu Reeves, především díky rokům levelování a ochotě učit se nové věci. Choreografové tak dostávají na hraní nevídaně tvárného představitele, s nímž mohou nejen variovat jeho již osvojené dovednosti, ale také mu stanovovat nové výzvy. Podobně je to pak i s dalšími představiteli zvučných jmen. Jiné velkolepé ansámblové akčňáky minulosti - např. "Expendables" či "Rychle a zběsile" - si vystačily s tím, že jen po vzoru wrestlingových exhibic proti sobě postavily hvězdná jména a nechaly je předvádět své ikonické frajeřinky z jiných bijáků. Oproti tomu Stahelského tým vezme Hiroyukiho Sanadu, Donnieho Yena, Scotta Adkinse, Marko Zarora i Shamiera Andersona a každého přetvoří v rozkošně svébytnou postavu, která jim dává prostor zužitkovat jejich fyzické přednosti, navázat na nějakou klasickou tradici či ikonu a navíc se i vyblbnout herecky. Čtvrtý díl navíc vyloženě skvostně využívá vlastní komiksově přepálený svět série s jeho kontrastní barevnou paletou, zbrojním someliérstvím, stylovými fetiši a nadreálně mramorizovanými klišé. Tohle "Panství Downton" s kung-fu a bouchačkami má kořeny zapuštěné do patetických esencí žánrovek, sahajících od melancholických krimi Jeana-Pierra Melvilla přes heroic bloodshed bijáky Johna Woo i samurajská dramata Masakiho Kobajašiho až po postmoderní coolness Cowboye Bebopa. "John Wick 4" se při tom dalece vyhýbá velkohubému eklektickému exhibicionismu v duchu Quentina Tarantina. Jako pravý mistr bojových umění pokorně přiznává své mistry, jejichž bravura jej samotného dovedla k tomu, aby ustanovil nový vrchol akčního žánru. (10.04.2023)