Dva papežové

Film vyvažuje lehkovážné momenty s vážnými. . Téma víra a odpovědnost, vývoj víry jak postupně rosteme a hlavně příběh dvou mužů na osobní a ideologické křižovatce. Anthony Hopkins a Jonathan Pryce podávají vynikající výkon a plně vykreslují postavy a dělají je uvěřitelnými. Film má také skvělé kostýmy a je příležitostí dozvědět se něco o Racingerovi a Františku. Zdá se nemožné, aby 125 minut rozhovoru dvou vrcholných představitelů římskokatolické církve v roce 2019, ještě navíc v bezvěreckém Česku, někoho dokázalo zaujmout. Benedikt a Jorge, budoucí František, se ale, stejně jako jejich reálné předobrazy, v otázce naboženství a jeho přístupu k věřícím absolutně neshodnou, velmi rychle tedy přejdou do filozofičtější roviny a diskutují o podstatě víry samotné. To už je zajímavé pro každého, jehož uvažování alespoň mírně přesahuje zvířecí úroveň každodenního přežívání. Kromě hlubokých rozhovorů o těžkých tématech ale sledujeme také dva muže na osobním rozcestí. To už je něco, s čím se dokáže ztotožnit opravdu každý bez ohledu na postoj k Všemohoucímu. Snímek může vzdáleně připomenout Sorrentinovo Mládí, kde Harvey Keitel a Michael Caine coby dva umělci před důchodem přemítají nad významem největších hodnot, které bohém zná - krásy a mladosti.Režisér scény citlivě prokládá odlehčenými momenty a drží se nenáročného vyprávěcího stylu. Meirellesův film má díky tomu sílu vtáhnout a bavit i ateisty. (22.01.2020)

Když v roce 2005 Jan Pavel II. zemřel, média i církevní představitelé dávali konzervativci Benediktu XVI., občanským jménem Josephu Ratzingerovi, největší šance. Přišel ovšem v době odlivu věřících a zejména církví zmítaly obří skandály sexuálního obtěžování dětí kněžími, které se provalily v mnoha zemích Evropy. Roky nicméně běží, konzervativní povaha zastává úřad a před jeho vzácnou rezignací (naposledy před více než 700 lety) se setkává s moderním reformátorem, který uznává cestu spíše skromnou a pokornou. A který jej nakonec v úřadu vystřídá. Dialogů dvou odlišných mužů se ale divák nemusí obávat, pánové si k sobě nakonec najdou cestu, stejně jako divák k ne zrovna oblíbenému životopisnému žánru. Dočkáme se jemného humoru, pojídání pizzy i sledování Komisaře Rexe či fotbalového zápasu, stejně jako několika historických milníků. Ač mám k církvi nemalé výtky, musím uznat, že mě nejvíc těšilo polidštění obou mužů. Brazilský tvůrce Fernando Meirelles si vybírá těžké látky, nezklamal, o duu Anthony Hopkins a Jonathan Pryce snad nikdo ani nepochyboval. (20.01.2020)

Papež jede! Už má jeden seriál o dvou řadách a teď i celovečerák. No aby se z něj v dalších letech nestal akční hrdina! Tak předně film opravdu není o Benediktu a Františkovi, což není nic překvapivého. Je to spíše film o dialogu dvou rozdílných osobností a jejich sbližování. Emeritního papeže Benedikta mi prosím nehaňte, je to vynikající teolog a číst jeho knihy je famózní zážitek. Film se navíc vyvíjel ve stylu zlej skopčák Benedikt versus hodnej máčo Francesco. Ale já naštěstí nečekal, že dostanu dokument o skutečných osobách. A to, co jsem dostal, je vskutku zručná řemeslná filmařina okořeněná úchvatnými hereckými výkony Hopkinse i Pryce - a to zdůrazňuju. Dlouho jsem nebyl tak nadšen z hereckého umění. Jsem si téměř jistý, že oba skuteční muži se museli při sledování tohoto filmu náležitě bavit. Film, který mohou bez rizika sledovat i nevěřící. Jen verbal vyplodil tak hloupý komentář, až si kladu otázku, jestli vůbec pochopil, o čem že ten film vlastně je. (15.01.2020)

V první hodině jsem tak trošku tápal nad tím, proč jsem si, krom doporučení Netflixu, pustil film, který jde tématicky úplně mimo mě a měl jsem podezření, že mě bude nudit. V té druhé mě ovšem příběh chytil za srdce a celkem jsem si oba papeže vychutnával. Pryce i Hopkins jsou nezklamavší stálice a celkem dost jsem se dozvěděl o situaci ve Vatikánu od roku 2005, tedy smrti Jana Pavla II, o kterém jsem měl mírně větší povědomí. Popcornožroutům nedoporučuji, ale pokud se vám líbil trailer a trošku se toho, podobně jako já, obáváte, řikám vřele do toho. Velké překvapení, zvlášť po první klasičtější polovině. V té druhé přijde feel-good podívaná, kterou byste u podobného filmu nečekali...7,5/10 (27.12.2019)

Konečně to vypadá, že konec roku 2019 bude pro originální tvorbu Netflixu krokem vpřed. Dva papežové jsou dalším více než slušným počinem, který má hlavu a patu a zároveň nabízí určitou tvůrčí nadstavbu samotného tvůrce. Ta je patrná především v tom celkovém formálním pojetí a střihové skladbě. Oba aspekty napomáhají celkovému záměru filmu, ukázat 2 světově známé osobnosti v civilnější podobě. Ta je chvílemi vážná, kritická i soucitná, jindy zase ironická a vtipná. Dohromady to kupodivu docela funguje a téměř proti mé vůli si mě film pomalu ale jistě získával. A v tom vidím asi jediný zásadnější problém. Tluče se ve mně divák a kritik. Zatímco divák se bavil a nechal se unášet hlavně herectvím obou postav, kritik uvnitř mě nebyl ochoten na to přistoupit a soucítit s představitely organizace, která mi není příliš po chuti. Závěrečné dojetí tak pro mě znamenalo téměř až provinile pokrytecký zážitek, který ve mně patrně zůstane a postupně se stane vzpomínkou definující film jako celek. 7/10 (09.01.2020)