Dokonalý pacient

Tváříme se, že máme v rukou nesmírně žhavou látku. A že tahle kriminální rekonstrukce posadí na zadek. Neposadí. Thomas nebo Sture, je to jedno, prostě tenhle chlapík má chorou mysl a na svědomí na dvacet vražd. Jenže v procesech se nikdy nepracovalo s žádnými důkazy, pouze s jeho vlastními přiznáními. A do toho nyní pořádně šlape investigativní novinář a nevrlý workoholik Hannes. Bizarní případ se stal jedním z největších skandálů v dějinách švédské justice. Původně to bylo celé zamýšlené coby seriál, možná proto nám z toho vyskočilo i několik utahaných momentů nebo naopak kvapného vysvětlování. Když se pak vyloží karty na stůl, zájem paradoxně opadne. Co mi ale nejvíc vadilo, byl „návrat“ ke zběsilému střihu, který známe někdy z dvacet let starých thrillerů. Myslím, že tyhle roztěkané momenty Seveřani (kteří umějí být temní a zarputilí jinak) nemají zapotřebí. Úplně mě nevtáhly ani osobní (zdravotní) peripetie hlavního hrdiny. Námět bezpochyby fajn, s divákovou pozorností je to horší. (16.03.2020)

Námět, který se naprosto dokonale hodí do Skandinávie. Ponuré, náročné, o sériovém vrahovi. Co víc divák, který má přesně toto na skandinávské kinematografii rád, může chtít víc? Snad jen jistotu poutavého děje a správně zvoleného průběhu, který nebude nudit a naopak se budete bavit jak atmosférou, tak severským prostředím. To všechno v tomto filmu je. To dobré, i to špatné. Bohužel. Námět je opravdu něco, co musíte vidět, když ke Skandinávii tíhnete. Jenže ono se ve filmu ty dvě hodiny fakticky vlastně nic neděje. (23.06.2021)

Novinářské drama pravděpodobně přesně rekonstruující skutečné události, ale snaha o autenticitu filmu příliš nepomáhá a v některých momentech působí spíš jako hraný dokument. Z mého pohledu je chyba, že Håfström víceméně rezignuje na nějakou autorskou invenci. Hlavní hrdinové tak během vyšetřování prakticky nemusí zdolávat eventuální překážky a samotné odhalování faktů postrádá stupňování a místy působí chaoticky. Nemůžu říct, že by mě to vyloženě nebavilo, ale bylo to na mě příliš suchopárné. Průměr. 50% (16.03.2020)

Snímek Dokonalý pacient podnítil můj zájem o skandální případ Thomase Quicka, který se stal černou skvrnou na švédském právním systému. Škoda jen toho slabého scénáře, jenž obstojně zpracoval režisér Mikael Håfström, styl vyprávění totiž postrádá výraznější gradaci. Za zmínku určitě stojí věrohodné herecké výkony představitelů hlavních rolí Jonase Karlssona a Davida Dencika. (60%) (28.02.2021)

"Psychiatr forenzní, stvořil stvůru... co teď s ní?" Poučné. Co je to forenzní psychiatrie? Nebezpečná hračka pro vzdělané (rozuměj těch, co na to mají lejstro) patology lidských duší, kterým jejich hračku omlátí o hlavu i obyčejný brejlatý strejda, toužící být středem pozornosti (a dostat víc léků a lepší pokoj v blázinci), který jen přečetl pár novinových článků a pustil si fantazii na špacír. Co je to švédský stůl? Je to stůl s takovou spoustou dobrot, že po konzumaci všech vám nebude dobře. A co je to Håfström? Pacient s bludem, že může páchat tvorbu napříč žánry (protože kdysi rozečetl Kinga a víceméně úspěšně zdrhnul z lochu) a trpící sklerózou, kvůli které zapomněl poslat roztahaný výtvor do střižny. Takže nakonec ke 30 neobjasněným vraždám přidal i zločin na publiku. Pokus o masovou vraždu diváků unuděním k smrti. (12.05.2022)