Den mrtvých

Po předešlém "Dawn of the Dead" z roku '78 se Romero lehce navrací ke stylu své prvotiny "Night of the Living Dead" a na kvalitě filmu to je poznat. Témeř celý film neopustíme podzemní základnu, což hodnotím jako největší plus oproti předešlému nepovedenému dílku. Ve snaze zaměřit se co nejvíce na postavy se dokonce režisér pustil i do experimentu a natočil "zombie film bez zombie". Ten vyšel jen napůl, ale snahu ocenit musím. Díky průměrnému provedení postav ve filmu a jejich hlavní roli v ději se tak dočkáme spíše psychologického dramatu (v rámci žánru, samozřejmě) než hororu, čemuž neprospívá i minimální přitomnost děsivých scén. Přesto to nakonec ale až tak nevadí, protože Romero dokáže vybudovat nějaké to napětí i tak. Co mi ale vadilo nejvíce, je snaha zombíkům přisoudit nějakou inteligenci a schopnost učit se, kterou Romero ještě více rozvinul ve svých nejnovějších kouscích. Přeci jen, zombies děsí hlavně proto, že to jsou nemyslící stroje, které touží jen žrát (tedy zabíjet). Tak to i Romero zamýšlel jako "sociální kritiku" nemyslící společnosti, jak často tvrdí a pak touhle snahou popírá sám sebe... Pozitivní na snímku je, že občas dokáže navodit atmosféru úzkosti a strachu a tady je asi největší posun oproti "Úsvitu". Ani ty postavy a jejich konflikty (armáda versus vědci) nejsou úplně špatné a nezajímavé, jen si je prostě těžko zapamatujete. Opět - nebýt vynikajícího "Night of the Living Dead", tenhle film bych přešel bez výraznějšího povšimnutí. (26.06.2008)

Průměrný zombie horůrek, který dá vzpomenout na staré časy. Je zde několik pěkně krvavých scén, ale bohužel ani jedna vás v dnešní době už moc nevyděsí. Film je tak určen jen skalním fanouškům mistra a těm, co chtějí nostalgicky vzpomenout na starou béčkovou školu. Pro mě osobně lehce zaměnitelný splatter horor a na rovinu, znám i stokrát lepší. Sorry Romero, třeba příště... (02.08.2007)

Okrem skvelej réžie, údernej muziky, samotných zombies a dobrého príbehu ma na snímku zaujala ešte jedna vec. A síce motív dvoch proti sebe stojacich skupín - vedcov a vojakov. Vo svete ovládanom zombies a v totálnej beznádeji či depresii nie celkom nereálna vec. Vojenské šikanovanie vedcov vytvorilo vo filme riadnu psycho dusnotu, možno ešte väčšiu ako bola samotná zombie hrozba. Filmu preto po všetkých stránkach vládne skvele vybudovaná atmosféra. Smrť pár jedincov, hlavne ku koncu, sa dá dokonca brať ako spravodlivá satisfakcia. Ona aj hlúposť a opitosť vlastnou mocou dokáže niekedy zabíjať. Čo sa týka masiek a gore efektov, na svoju dobu boli vážne vynikajúce. U mňa preto spokojnosť, pekný nadpriemer. 75/100 (09.09.2014)

Atmosférické, i když poněkud dlouhé pokračování Romerovy zombácké série. Hodně se tu řeční a poměrně překvapivě to většinou má i nějaký obsah prospívající dojmu, že takhle by to asi mohlo vypadat, kdyby došlo na lámání končetin a trhání vnitřností nemrtvými sousedy. Teď tím zrovna nemyslím vizuální stránku toho, co každý divák obdobného subžánrového horroru či lépe řečeno splatteru očekává (tedy spoustu červené barvy v různých odstínech a věci s tím nevyhnutelně fyzicky spojené), i když i v tomhle ohledu si přijde na své. Romero tentokrát přidal věci "antropologický" rozměr a stvořil postavu, která si nevyhnutelně získá sympatie širokého publika a je tím, co tenhle film táhne a "prodává". Ano, řeč je o "polidštěném" zombákovi Bubovi - jeho představitel Sherman Howard si svoji vpravdě jedinečnou příležitost docela užívá a ostatní postavy holt mají pešíka, protože upadnou v zapomnění daleko dříve než zmíněný šedozelený sympaťák:) Víc už asi není co dodat. Jsem rád, že jsem si odškrtl další položku na předlouhém seznamu "když o to náhodou zakopneš, podívej se na to", ale pochybuju, že někdy proběhne repríza. 60% (24.05.2009)

Vše, co jste kdy chtěli vědět o zombies, ale nestihli jste se jich na to zeptat :-). Sice stará, poněkud ohmataná, ale zato bohatě ilustrovaná učebnice pro studenty lékařské fakulty, obor Postapo Frankenstein. Přiloženo i tematické leporelo „Stavba těla zombíka – samce“ (doktor Henry Logan je zřejmě patolog gentleman, samice totiž nepitvá), kde si můžete vyzkoušet odebírání údů a orgánů všeho druhu. Šmik! Zombíkův žaludek je fuč, střeva šplíchla na podlahu pitevny... a vida, žrací reflex mu stále funguje! Přednášky se konají v aule, praktická cvičení v podzemí vojenského komplexu, tvořeném betonovým bunkrem, starou šachtou, jeskyněmi a papundeklovými kulisami hotelu Ritz. Výuka probíhala populárně naučnou formou a byla docela zábavná, dokonce i pro zombie laika jako jsem já. Největší miláček byl samozřejmě zombík coby pokusný králík, později skvělá cvičená opice. Nemrtvý mazlík Bub se schluchátky walkmana na uších , užaslým výrazem a pokleslou žrací čelistí byl přímo k sežrání! (16.06.2014)