Náplavomarka (S01E07)

Konečně to trochu začíná připomínat Hru o trůny, ačkoli její kvality Rod draka ještě nedosahuje. A ten tmavej filtr přes půl epizody si tvůrci taky mohli odpustit... Jinak vím, že všichni milují Rhaenyru, ale já jsem rozhodně Team Hightower. Rhaenyra byla vždycky rozmazlená holka, která si dělala, co chtěla, bez ohledu na své postavení a na povinnosti. Málem si to rozdala se strýcem ještě v pubertě, spala se členem Královské gardy, obě děcka počala mimo manželství. Alicent celý život plnila povinnosti, jakkoli při nich trpěla. Vzala si staršího partnera, nikdy ho nepodváděla, dělala, co se od ní vyžadovalo... Navíc Rhys Ifans a Olivia Cooke jsou z celého obsazení herecky nejlepší. Takže - We Light the Way a doufám, že zbytek série bude alespoň stejně vydařený, jako tenhle díl. 3*. (03.10.2022)

Opravdu mě trochu mrzí, že se nějaké dějové linky víc neprodlužují. Chápu, že se i v knize dost skáče. Ale ne natolik, aby tvůrci museli tolik věcí skipovat. Třeba návrat Otta jako pobočníka není vůbec v epizodě vysvětlen a ani dopady smrti Baely, u které se schází všichni rovnou na pohřbu a téměř nulový dopad smrti Harwina. Samotný konflikt, či jeho základ v rodině Targaryenů je konečně nastolený a to nejlepší je na tom, že všichni jsou tak trochu bad guys a i když máme většinově pocit, že bychom měli fandit Rhaenyře, tak Alicent má nakonec ale vlastně úplně ve všem pravdu a proto je o dost víc fascinující, jak lze příběh přebíhat ze strany na stranu a určit si svůj vlastní názor. Každopádně doufám, že se to brzy rozjede k pořádnému tanci. PS: dětský fight skvělý, surový, lepší jsem asi neviděl v této kategorii (04.10.2022)

První dvě třetiny epizody, se hlavně mluví...a přesto je to skvostná podívaná. Zúročuje se dosavadní budování třecích ploch mezi postavami. Ostatně, kde jinde se šťourat v hnisajících ranách, než na pohřbu, kde se všichni sejdou pod jednou střechou. Mělo to parádní vnitřní pnutí i gradaci ve správných chvílích. Tohle není jen o scénáři, nebo předloze, ale hlavně o režii. Sapochnik má pro načasování velký cit a je sázka na jistotu. Pořád nejsem urvaný z toho, že je Rod draka spíš historická telenovela, ale uznávám, že v případě této epizody, tvůrci zabodovali. Škoda toho překotného závěru. (03.10.2022)

Na tomto díle je více než vidět, že aby se něco stalo musí se odehrát buď svatba a nebo ta smutnější událost pohřeb. Ze samotného pohřbu si opět nic extra nepamatuji ale jakmile se objevil drak a rvačka o něj, začalo se konečně něco dít. Všeobecná nevraživost mezi syny královny a princezny se opět prohloubila a do budoucna tyto strkanice jistě neskončí dobře. Tento díl se ale nesl v úplně jiném duchu a stane se pár za mě velmi důležitých událostí, které bych shrnula asi jako že Rhaenyra konečně dostala, co chtěla. Incest, lest a závěrečná svatba to vše bylo naprosto perfektní a já měla konečně pocit, že ta tahanice o moc a trůn se konečně posunula o level výš než bylo dosud jen neustálé žvanění, obviňování a příležitostné strkanice. Škoda jen, že se těmto událostem nevěnovalo více času a pozornosti. Místo toho jsme byli svědky střemhlavého letu na můj vkus na divně vypadajícím drakovi z hlediska efektů a podobných prapodivných výtvorů na zeleném plátně. Škoda. I přes to konečně opět dobrá epizoda. (25.02.2024)

Režisér první i šesté epizody Rodu Draka Miguel Sapochnik se chopil i režie sedmé epizody seriálu a opět se projevil jako jeden z nejlepších tvůrců, kteří měli co dočinění už s původní Hrou o trůny. Sapochnikova síla přitom vždy byla ve velkolepých akčních sekvencích (U Hry o trůny stál Sapochnik za Tvrdodomovem, Bitvou bastardů či Dlouhou noci), tato epizoda ovšem spíše sází na pořádnou dávku funkčních emocí, kdy se zároveň definitivně začíná schylovat k občanské válce.   Dle dřívějších slibů se minimálně nějakou dobu již výrazně skákat v čase nebude a start 7. epizody tak přímo navazuje na finále 6. epizody. Navazuje se tak na zásadní otázky z minulé epizody, Aegon II. v podání Ty Tennata a jeho bratr Aemond v podáníLea Ashtona se nadále vybarvují jako pěkní ptáčkové (jeden z nich za to alespoň dostane ideální odměnu) a dochází ke starým emotivním setkáním. Dochází ostatně i k opětovnému setkání bratrů Viseryse v podání Paddyho Considinea a Daemona v podání Matta Smitha a především také k opětovnému setkání mezi Daemonem a jeho neteří Rhaenyrou v podání Emmy D'Arcy. Veřejné tajemství přitom pořád ohrožuje mnohé, je přitom zajímavé sledovat různé reakce, kdy nejzajímavější z nich koná Corlys Valeryon v podání Steve Toussaint. Středobod kontroverzního castingu si rázem každou epizodou více krade prostor pro sebe.   Bývalé nejlepší přítelkyně Rhaenera a Alicent v podání Olivie Cooke už nemůžou být více ve sváru, Alicent v podání Cooke začíná více a více připomínat Cersei Lannister ze Hry o trůny. V případě D´Arcy i Cooke poté platí, že změna castingu ve finále vůbec nebyla na obtíž a na absenci Milly Alcock a Emily Carey se dá lehce zvyknout. Minimálně Cooke má totiž prostor pro to, aby byla Alicent v jejím podání o poznání zajímavější postavou. Zároveň je zajímavé sledovat, že toho obě znesvářené dámy mají dost společného a především jak má rivalita vliv na jejich děti. Ty jsou pochopitelně krapet zmanipulované postoji svých matek, dochází ovšem k výraznějším formacím jejich osobnosti a je jasné, že přátelstvím je jednou pro vždy konec. Už ve Hře o trůny padlo, že když se narodí Targaryen, bohové si hodí mincí, aby rozhodli, zda bude lord nebo blázen a právě od bratrů Aegona II. a Aemonda se pravděpodobně již nyní dají čekat ještě hodně bláznivé věci.   Sedmá epizoda má ovšem skutečně i mnoho emocionálně hřejivých momentů, kdy se například jedna postava rázem dočkává alespoň dočasného šťastného konce, ostatní na něj ovšem zatím nárok nemají, protože Tanec draků ještě nezačal. Prozatím je jen radost nadále sledovat, jak je Daemon v podání Matta Smitha barvitější a barvitější postavou, Sapochnik za kamerou vše pevně vede, dokáže těžit z tučného rozpočtu a připravit půdu pro poslední tři epizody 1. série, kdy nejspíš definitivně dojde ke kácení lesů a létajícím třískám.... (03.10.2022)