Babylon

Musel jsem se po Babylonu trošku uklidnit. Přijet z kina domů, vydechnout, usnout, nechat si zdát nějaké hezké filmové sny (což se opravdu splnilo), ráno se vzbudit, udělat procházku zamrzlou krajinou do práce, nadechnout se a uvědomit si, čeho jsem byl vlastně svědkem. Babylon je úctyhodný film. Vypráví příběh z doby němé éry v Hollywoodu formou tří různých postav a jejich příběhů, kde ve všech třech ohledech tu herci hrají jak z partesu. Konkrétně Brad Pitt, Margot Robbie a Diego Calva. A zatímco první dva tu hrají na hranici emotivních možností, tak Diego Calva minimálně coby nováček neskutečně překvapuje. Tyto tři různé příběhy se pak různě prolínají a procházejí jednou filmovou érou, která má své místo pod Sluncem. Už v úvodním asi půl hodiny dlouhém prologu je vše řečeno. Kamera postupně prochází místnostmi domu, ve kterém se koná jedna z mnoha akcí majitele filmového studia. To co se ale na scéně dělo byla dějová dekadence nejhrubšího zrna. Můžete jenom litovat, že v tu chvíli máte jen dvě oči, protože ani jimi nedokážete zabrat vše, co se na plátně děje. Po finále samotného úvodu a naběhnutí nápisu Babylon přichází konečně samotný děj. Ten v kulisách dobového Hollywoodu odkazuje na různé osobnosti doby a divák vchází z jedné scény do druhé, kde každá další přináší něco nového, nepoznaného. V celém průběhu pak film podporuje fantastický hudební podkres, který si místy vykrádá La La Land, ale mně to vůbec nevadilo a vtip, který ve mně místy vyvolával až záchvaty. Ve druhé třetině pak děj výrazně potemňuje a finále je reálný filmový orgasmus. Bylo krásné být svědkem premiéry tohoto filmu. Asi ve mně Babylon bude dlouho rezonovat… (19.01.2023)

Babylon je nezkrotnou poctou Zlatému věku Hollywoodu, která na období nástupu zvukového filmu nevzpomíná pouze se zastoupením včeliček a králíčků, tahle audiovizuální horská dráha přesto stojí za vidění. Damien Chazelle si pojišťuje pozici jednoho z nejšikovnějších tvůrců své generace, toto menu poté není tak vděčné jako La La Land, ten správný filmový labužník ovšem sezná, že je i tento zážitek z mnoha ohledů hoden pozornosti....  (Viděno v kině: 3x) (06.01.2023)

Žijeme ve zlaté éře televize a tvůrci by si měli uvědomit, že i když pro ně je výsada točit filmy, tak když už mají být tak dlouhé, tak ať jej zpracují ve formě minisérie. Což je i záležitost Babylonu, přičemž talentovaný Damien Chazelle si látku natočil patrně přesně dle své vize...leč na film mu nikdo moc do kin nepřišel. A krom tématu Hollywood sobě, které zjevně lidi moc nezajímá (viz Mank, Fabelmans); já viním i stopáž. Na jedno celé posezení v kině je to prostě extrémně náročné a myslím si, že po tomto a Prvním člověku (který mě moc nezaujal) se stále mladý talent vrhne do streamovacích válek a už mu nikdo jen tak tak velké peníze na kinofilm nedá. Co mě potěšilo, tak byl opět skvělý Brad Pitt, který je po většinu stopáže stále stejný frajer a trošku zklamala Margot Robbie, která se bude muset ještě hodně snažit aby odvrátila 4 propadáky za sebou a za mě by příště měla přijímat méně výstřednějších rolí (jedna Harley stačí). Takže jo, je to dobrý film, za mě lehce nadhodnocený, leč fyzicky velmi náročný na zpracování, o to více však autorský, příště rozsekat do třech částí a dopadlo by to lépe. (23.02.2023)

Pomerne rýchlo sa zmierujem s tým, že v súčasnosti nakrúcaným filmom nerozumiem, nechápem, čo chceli ich tvorcovia nimi vyjadriť a nemýlim sa pravdepodobne iba v jednom - teda, že viem pre koho sú vytvárané. Som vzdialený tomu, aby som sa vymedzoval voči nadšeným divákom tohto filmu, prípadne dával na odiv svoj odmietavý postoj k nemu. Boli doby, keď som bol s filmovými divákmi v jednej línii, ale doba pokročila a ja som ostal uviaznutý v druhej polovici 20. storočia. Vôbec mi to neprekáža a dúfam, že nikomu tiež neprekáža moje hodnotenie tohto uvrieskaného filmu s ambíciou prekvapovať a šokovať za každú cenu. (16.02.2023)

Musím říct, že ta móda s přepálenou stopáží mě začíná pěkně srát, ale to se rozhodně netýká tohoto bijáku. Filmová krasojízda, která svým nádherným finále způsobila diváckou extázi ve který bych si přál být na čas zakonzervován. Příběh a vlastně celé zlaté období Hollywoodu je vyprávěno přes tři hlavní postavy s neuvěřitelným citem pro výstavbu příběhu i dobovou atmosféru, že moje dolní čelist na konci potřebovala zvedák, aby se opět setkala se svou horní částí. Film je sice dlouhej jak tejden, ale když jsem jako divák prošel bránou Hollywoodu ve dvacátých letech minulého století, čas se pro mě stal nepodstatnou veličinou. Takovou sílu filmu a režisérkého supertalentu jsem snad v kině ještě nezažil a nebo hodně, ale hodně dávno. Všechny filmové složky k sobě naprosto na milimetry pasují. Hudba, obraz, kostýmy, dialogy a ne není to jen nudná profesionální práce, poutávé vyprávění má v sobě humor a doslova za geniální považuji pasáž, když se a v ateleriéch natáčí první zvukovej film, kdy je velmi zábavnou formou předvedena revoluční přechod z němého filmu ke zvukovému. Na závěr jsem se nechal herecké výkony, zde pochválním dva i když všichni tam jsou dobří o tom žádná, ale Diego Calva je absolutně fenomenální, právě přes jeho postavu jsem se dokázal přenést do této filmové éry a užíval si celé vyprávění. A pak tu Margot Robbie, protože ona je absolutně dokonalá, nejlepší ženský herecký výkon za poslední dobu co jsem u žen viděl. Margot je totální vládkyně tohoto filmu, kolik rozdílných emocí dala do své postavya s jakou suverenitou a přirozeností, to se hned tak nevidí a ještě k tomu stíhá být hlavně v první části ultrasexy. Má favoritka na letošního Oscara je jasná. Film, který má ty nejvyšší ambice, oslovit Tvoje filmové srdce a u mě to byl zásah s přesností Viléma Tella. (05.01.2023)