Seveřan

Četl jsem o poctivé atmosféře, četl jsem o provokativních scénách a nešetření diváka. Platí jen to první. Protože já si projevy těžkých časů představuju ještě syrovější a drsnější. V Eggersově (obecně je Robert Eggers krapet přeceňovaný) Čarodějnici za mě byla přemíra náboženství a přemíra hysterie, tady se k hysterii přidává přemíra rituálů, blouznění a nadpřirozených úkazů. A přebilo to scény, které měly být nasáklé krví. A kterých je vlastně nakonec pomálu. Když ovšem přijdou (útok na slovanskou vesnici), tak se divák zaraduje, zejména práce s mizanscénou nemá chybu. Každopádně postupně: kluk chce pomstít otce-krále a zachránit matku-chladnou podivínku. Pomsta je tím, co ho táhne kupředu. Jenže z vraha-zrádného bratra je farmář, protože o království přišel, a všem je tak nějak ukradený. Jsme ve světě, ve kterém je hodnota lidského života nízká, ve světě pustém a děsivém. Ovšem tak nějak za polovinou je dění na plátně poněkud rozvleklé a nevtahující. Přitom to už je na plátně největší trumf: půvabná otrokyně Anya Taylor-Joy, která mě bavila nejvíc. Výsledek se tváří obrovsky vážně, ale je to takové průměrné vyžití bez hmatatelného vnitřního užití. Klaním se nicméně před kamerou, hudbou a zvukem. Tři až čtyři hvězdy. (15.04.2022)

Je nad slunce jasné, že se vůbec nejedná o špatný film. Ten již na první pohled disponuje všemožnými kvalitami, jako jsou například propracované bojové scény, líbivý vizuál, dobře zvolené hlavní postavy a vcelku zajímavý příběh. Všechny tyto klady však zneváží jediný výrazný zápor. Nikdy jsem totiž nepřišel na chuť jak panu režisérovi, tak jeho pomalému způsobu vyprávění plného snů a halucinací. To pro mne dokázalo toto vcelku zajímavé dílo znehodnotit na pouhopouhý průměr. Vložky jako je například vytí, štěkání a prdění u ohně jsem prozíval a stejně tak jsem si příliš neužil snové části, kterých je ve stopáži mnohem víc, než je zdrávo. Proto jsem také valnou část sledování spíše protrpěl a užíval si vždy jen chvilková rozptýlení. Film tak pro mě končí obrovským zklamáním podobně jako tomu bylo nedávno třeba u Posledního Souboje (míra zklamaní sedí, ten však pro mne ztroskotal z jiného důvodu). 62% (15.05.2022)

Seveřan je přesně ten typ filmu,, který má v sobě neskutečnou syrovost a atmosféru. Občas teda asi tvůrci dali houbičky, aby vznikly některé scény, ale budiž. Jen jsem trošku nerozuměl jedný věci, tak frajer se stane nějakým vládcem, v úvodní scéně je zobrazen hrad nebo minimálně nějaké panství a pak se většina odehrává na nějaký chatě kde se hraje na pána a otroky, nevím proč je dvěma boudám potřeboval tolik otroků, protože beztak tam dělali úplný hovno, jen stáli a čekali na konec filmu s tím že je občas někdo urazil. A těch pár matlafousů v brnění tam měl kvůli čemu ? Nevšiml jsem si že by vedl nějaký války, takže poměr výdaje/příjmy těžce v minusu. No, ale jinak uznávám, že středověk z toho páchnul solidně. (22.09.2023)

Jak by řekla Astrid: „Pošlu tě do Valhally nohama napřed!“ Hamlet, Rublev, Conan a nakonec i něco ze Snyderových pěti kop v mýtické tragédii, do které se odráží všechna ta ryzí prostota „thirst for vengeance“. Zatímco kmitání krvežíznivé čepele slouží jako prostředek k jejímu uhašení, pohanský folklór a jeho rituály představují klíč k její absorpci.. Skarsgårdovy trapézy jsou něco, co bylo naposledy k vidění na panu jménem Boagrius, než jej odstavil Achilles.. (21.04.2022)

Robert Eggers je šikovný režisér, ale zakaždým do svojho filmu musí vložiť niečo úchylné alebo kontroverzné a tak nejako sa mu darí všeobecne nezapadnúť. Aspoň zatiaľ. Filmom Severan sa asi zatiaľ najviac priblížil tomu, čo by od neho diváci chceli vidieť, ale aj tak povedzme si úprimne, Statočné srdce to nie je. Som však vďačný aj za toto, pretože tieto historické filmy akoby prestaly byť pre režisérov zaujímavé. 70%. (12.04.2023)