Seveřan

Po prožitém Majáku jsem se Seveřana docela obávala, podezřívala jsem Eggerse z toho, že Kidmanku obsadil jen jako lákadlo na plakát, aby o film zavadila co nejširší základna, které její jméno není lhostejné... Ale všechno je nakonec jinak. Jako bych zapomněla, že Kidmanka zcela standardně už dřív pracovala s výraznými režiséry, od Kubricka po von Triera. Navíc pro diváky seriálových Vikingů může Seveřan představovat příjemné navázání na širší téma. Není důvod k obavám ani k předsudkům, naopak je vhodné si Seveřana užít na velkém plátně a nechat se unášet islandskou přírodou podobně jako kdysi u Sjöströma. (17.05.2022)

// Kupodivu ne-až-tak brutální a krvavá vikingská řežba, jak jsem ještě před zhlédnutím čekal. Zato s výrazně větším spádem a i mnohem dějovější, než je u Eggerse zvykem. Seveřan má solidně vykreslené postavy, vynikající zvukovou stránku doplněnou o parádní soundtrack, a tak nějak podle očekávání úchvatnou kameru. Celou dobu máte navíc pocit, že sledujete příběh o pomstě s jasnou a bravurně odvedenou vizí, což v mainstreamu rozhodně není zvykem. Po Batmanovi se ale jedná o další důkaz, že to jde. Tak snad to i tady dopadne komerčním úspěchem. 8/10 (12.04.2022)

Četl jsem o poctivé atmosféře, četl jsem o provokativních scénách a nešetření diváka. Platí jen to první. Protože já si projevy těžkých časů představuju ještě syrovější a drsnější. V Eggersově (obecně je Robert Eggers krapet přeceňovaný) Čarodějnici za mě byla přemíra náboženství a přemíra hysterie, tady se k hysterii přidává přemíra rituálů, blouznění a nadpřirozených úkazů. A přebilo to scény, které měly být nasáklé krví. A kterých je vlastně nakonec pomálu. Když ovšem přijdou (útok na slovanskou vesnici), tak se divák zaraduje, zejména práce s mizanscénou nemá chybu. Každopádně postupně: kluk chce pomstít otce-krále a zachránit matku-chladnou podivínku. Pomsta je tím, co ho táhne kupředu. Jenže z vraha-zrádného bratra je farmář, protože o království přišel, a všem je tak nějak ukradený. Jsme ve světě, ve kterém je hodnota lidského života nízká, ve světě pustém a děsivém. Ovšem tak nějak za polovinou je dění na plátně poněkud rozvleklé a nevtahující. Přitom to už je na plátně největší trumf: půvabná otrokyně Anya Taylor-Joy, která mě bavila nejvíc. Výsledek se tváří obrovsky vážně, ale je to takové průměrné vyžití bez hmatatelného vnitřního užití. Klaním se nicméně před kamerou, hudbou a zvukem. Tři až čtyři hvězdy. (15.04.2022)

Úplně ultimátní nářez to není (možná bude po 2. projekci), ale je výborný, kterak si brooklynský hipster Eggers i ve velký studiový produkci zvládl prosadit svůj jasný tvůrčí rukopis, zdá se bez zásadních kompromisů. Je to právě jeho styl, vize a důraz na detail, temný nádech severské mytologie a drsných starých obyčejů, spolu s životní rolí Skarsgårda, co z toho dělá významný počin a svým způsobem vzácný zjevení; navíc vysoce záživný a vtahující. Jeden záběr scéna Attack-the-village tak velká paráda, až jsem si to přál celý víc válečný. (13.04.2022)

Strašně rád bych hodnotil lépe, ale celé mi to přišlo hlavně o tom využít všechny "severské možnosti" jak zaútočit na diváka óóóóch a áááách efektem. Mužské postavy byli presentovány, jako že jsou to úplný debilové. Časová linka nebyla konsistentní a jako road movie s nějakým cílem to taky nefungovalo. Naštěstí to zachraňovali Kidman a Taylor-Joy, tyhle dvě dámy snad jako jediné věděli co se po nich chce a jak to mají zahrát. Ale ani díky těmto dvěma herečkám jsem se nezbavil pocitu že se v podstatě dívám na něco co je jen "na oko". Ta to mi opravdu nestačí. Za mě 2* a 49% (23.05.2022)