Reklama

Reklama

Tajemství Ocelového města

  • Velká Británie The Secret of Steel City
Československo, 1978, 85 min

Režie:

Ludvík Ráža

Předloha:

Jules Verne (kniha)

Scénář:

Ondřej Vogeltanz

Kamera:

Jan Němeček

Hudba:

Luboš Fišer

Hrají:

Jaromír Hanzlík, Martin Růžek, Josef Vinklář, Petr Kostka, Jan Potměšil, Taťjana Medvecká, Tomáš Holý, Josef Somr, Petr Čepek, Vilém Besser, Bořivoj Navrátil (více)
(další profese)

Obsahy(1)

Janus, zakladatel Ocelového města (J. Vinklář), chce kvůli nerostnému bohatství napadnout sousední Fortunu. Když doktor Sarrasin (M. Růžek) obyvatele Fortuny varuje, nikdo mu nevěří. A tak vyšle do Ocelového města svého zetě, inženýra Marcela Zodiaka (J. Hanzlík). Má se tam setkat se spojkou, inženýrem Garmonem, který pracuje pro Fortunu jako vyzvědač. Bohužel ale netuší, že Garmona zatkli a jeho syna Viktora (J. Potměšil) uvrhli do izolace. Marcel se s Viktorem setká a s jeho pomocí začíná boj za záchranu Fortuny a jejích obyvatel… Spisovatel Jules Verne napsal příběh, v němž působivě zobrazil hrozbu zneužití zkázonosné zbraně. Volně na motivy jeho románu vznikla televizní adaptace pod názvem Tajemství Ocelového města. Autorem scénáře byl Ondřej Vogeltanz, režie se ujal v roce 1978 Ludvík Ráža. (Česká televize)

(více)

Recenze (205)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Film jsem viděl mnohokrát a vadila mi na něm taková jakási čítankovitost, jakoby se film skládal z obrazů, příliš strojených, než aby mne strhly. Dnes vím, že tak je to správně, je to přece tribut verneovkám. Paralela na militantní prusko-německé cholerické hnutí počátku minulého století je zcela jasná a pořád má světu co říct. Kostýmy a celá výprava je moc pěkná, přesto je Tajemství ocelového města poněkud chladný a odtažitý počin...80% ()

Gemini 

všechny recenze uživatele

Nedávno mi při prohlídce bohaté knihovny prarodičů padl zrak na Ocelové Město od Julese Vernea. Nešlo odolat, navíc ta předmluva jakéhosi dobového stranicky uvědomělého pisálka z roku 1954 byla naprosto úžasným způsobem k popukání. Po přečtení nijak obsáhlého dílka musím konstatovat, že ač klasické, neobstálo by filmové zpracování tohoto románu tak skvělým způsobem jako se díky panu Rážovi stalo, pokud by se jako režisér držel předlohy věrněji - jen díky režii a atmosféře se Tajemství Ocelového Města mohlo stát (jak se po těch pětadvaceti letech od vzniku zdá) nadčasovým dílkem, a to i navzdory svému až příliš haluzovitému scénáři. I dnešním dětem má co nabídnout, i když se asi z filmu nebudou klepat tak jako minulé generace. Zasloužených 80%. ()

Reklama

Adramelech 

všechny recenze uživatele

Pokud jde o verneovky, dávám přednost filmovému pojetí Karla Zemana, ale ani tohle vůbec nebylo špatné, zvláště pak v porovnáním s tím, co se často točí dnes. Přečetl jsem si tady pár recenzí a získal jsem pocit, že už jaksi není co dodat, protože všechno už napsali jiní uživatelé. Pokusím se tedy aspoň mladé generaci přiblížit, jak jsme tento film vnímali, když v roce 1979 přišel do kin. Připomínám, že v té době žila Evropa už řadu let v míru. Pro život v ČSSR bylo příznačné, že se tady nic nedělo. Média každoročně oslavovala komunistické svátky (Vítězný únor, 1. máj a 9. květen, VŘSR). Vedle toho byly největším hitem zprávy, kolik procent ploch zemědělci už oseli nebo z kolika procent ploch sklidili úrodu. V žertu se říkalo, že noviny lze číst pouze tak, že vezmeme nějakou pěknou pornografickou fotografii ukazující skupinový sex a k tomu čteme novinové titulky: Přátelské setkání na Hradě. – Vietnamské ženy v boji za mír. – Naši mládežníci/odboráři/družstevníci se činí. apod. Jinak se referovalo hlavně o úspěších států světové socialistické soustavy a o jejím boji za mír. Slovo „mír“ patřilo k nejzprofanovanějším slovům, vnímali jsme je jako komunistickou propagandu a četli jsme je skoro všude: v novinách, na plakátech, na prvomájových transparentech... Proto měl tento nesporně kvalitní film tenkrát trochu nepříjemnou pachuť, neboť tehdejším divákům připomínal téma, na které byli díky propagandě alergičtí, totiž imperialistické válečné štváče bažící po světovládě (Ocelové město) na jedné straně a o mír usilující socialistický tábor (Fortuna) na straně druhé. – Současní diváci jsou arci prosti této pokřivené optiky. Dnes, kdy v Evropě už probíhá válka (nezanedbatelný počet lidských obětí, některé státy již ztratily kontrolu nad částmi svých území, které bez boje postoupily okupantům – tzv. no go zóny), ačkoli se jí zatím tak neříká, je možné nadčasové poselství tohoto Vernova románu a i tohoto filmu lépe docenit. ()

MM_Ramone 

všechny recenze uživatele

Dobrodružný sci-fi film natočený podľa literárnej predlohy francúzskeho spisovateľa Julesa Vernea. Nie je to tak vizuálne pôsobivé ako diela Karla Zemana, ale aj Ludvíkovi Rážovi sa podarilo dobre spracovať danú tému. Kredit tohto snímku naviac výrazne zvyšuje celá plejáda prvotriedných českých hercov, ktorí sa tam objavili. *** ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Možno je škoda, že sa adaptácie Verneovho románu nestihol chopiť Karel Zeman, možno je ale aj šťastie, že dopadla v rukách Ludvíka Rážu aspoň tak, ako dopadla. A pokiaľ sa jedná teda o televízny film, tak v tom prípade klobúk dole. Chýbali mi nejaké tie panoramatické zábery na Oceľové mesto a vôbec sa napríklad nedozvieme, ako vyzerá Fortuna, ale Rážovi sa napriek tomu podarilo vytvoriť tú správnu verneovskú atmosféru a nakoniec je príťažlivejšie sa premávať v útrobách pod zemou a sledovať diabolské vynálezy a snáď všetkých známych hercov, pre ktorých bola účasť na tomto projekte asi prestížnou záležitosťou, ako čakať na nejaký monumentálny záber industriálneho mesta. ()

Galerie (8)

Zajímavosti (20)

  • Keď sa novinár gróf Van Hulshof (Petr Kostka) spýta pri odchode z mesta Fortuna, či sa ešte nerozhodli zrušiť predpis o bežcovi s červenou vlajočkou pred autom, nikto mu neodpovedal. V skutočnosti bol jedným z prvých cestných predpisov prijatý 5. júla 1865. Išlo o "Locomotives on Highways Act", známy tiež ako "Red Flag Act". Takzvaný zákon červenej zástavky nielenže znižoval rýchlosť vozidiel na 6,4 a 3,2 km/h, ale ustanovil, že pred vozidlom vo vzdialenosti najmenej cca 18 metrov musí kráčať muž s červeným zástavkou a varovať tak pred jazdou automobilu, aby okolie vedelo, že sa blíži nebezpečenstvo. Tento predpis bol zrušený 14. novembra 1896. (Raccoon.city)
  • Ve složce filmu v archivu na Barrandově je i dotaz renomovanému znalci dopravy z Národního technického muzea na zmíněný „Red Flag Act“, povinnost, aby před automobilem utíkal běžec s červeným praporkem. A stejně tak odpověď experta s obsáhlou analýzou zákona. (tomas.f)

Reklama

Reklama