Reklama

Reklama

Filmová cenzorka Enid je hrdá na svou pečlivou práci: jejím úkolem je chránit nic netušící publikum před škodlivými účinky krvavých scén a jiných drastických záběrů. Její ochranitelský pud je umocněn pocitem viny, že si nedokáže vzpomenout na starý případ zmizení své sestry, která byla nedávno prohlášena za mrtvou. Když Enid dostane za úkol prohlédnout si znepokojivý film z archivu, v němž se vracejí její vlastní mlhavé vzpomínky z dětství, začne rozplétat záhadu a zjišťovat, jak toto děsivé dílo souvisí s její vlastní minulostí. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer 1

Recenze (58)

Omnibus 

všechny recenze uživatele

Mlha houstne, rejža pindá, rekvizitář střevo vyndá. Nůžky čůzy cenzorské, kazí hrůzy autorské.“ Traumata miluju, svá i ta ve filmech, křehkou psychiku si hýčkám a Faustčiny oblíbené krvavé scény snáším dobře, pokud mají v příběhu své opodstatnění. ROHYPNOLOVÉ OKÉNKO: [][] Když je na co koukat, užívám si i 3 hodinový film. Cenzorka má jen přes 80 minut a přesto na mě šly dřímoty. ## Bailey-Bond točí hromadu vaty, kamera imrvére čumí do blba a sleduje kdejaký prd v ději třikrát déle, než je únosné. ## Naopak vzpomínky cenzorky nám servíruje kratičké, nicneříkající, což mě šíleně iritovalo. ## Cucky flashbacků z Enid lezly jak z chlupaté traumatizované deky. [][] A ke všemu ta „atmosféra.“ Filmaři mi zasmrděli půlku mého oblíbeného lesa Bracknell Forest rudým kouřem dýmovnic a ze zhuleného osvětlovače, ukrytého s baterkou v hustém křoví, dostalo pár zajíčků infarkt, jedna liška psotník a já trauma. Námět skvělý, o to větší zklamání, že jsme strážkyni mravopočestnosti Enid nenahlédli víc pod nůžky a kolegům cenzorům do svědomí a do poklopce. ()

Bloody13 

všechny recenze uživatele

Neonové barvičky jak od Argenta byly fajn, to jo. Ale to je asi všechno, co můžu pochválit. Ten námět o cenzuře brakových krváků je trestuhodně nevyužit, hlavní hrdinka je ošklivá až na půdu, její pátrání po zmizelé sestře je navíc šíleně nezáživné. Tudíž se stalo něco, co se stát muselo: když na konci filmu hrdinka bojuje za odhalení pravdy, já mezitím sváděl svůj vlastní boj... s těžkou letargií. ()

Reklama

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Enid se nedokáže vyrovnat se zmizením své sestry, za něž si klade vinu. Při cenzorské práci narazí na film, který ji nejen připomene dávné zmizení, ale přivede ji i k dalšímu filmu téhož režiséra. V něm ke svému zděšení objeví ztracenou sestru. Tedy alespoň si myslí, že to je ona. Nu a dobré úmysly jsou dlážděny krvavými skutky. Pěkná kamera, vizuálně působivé jsou některé snové scény, co připomenou italskou produkci 80. let, vzpomínka na dobu pirátských videokazet s nejen obskurními snímky a jednohlasým rychlodabingem. Film má v sobě takový neklid, některé scény napětí. Vůbec nevadí, že je dán i prostor pro fantazii, byť dojde i na letící hlavu. Pátrání po sestře je tak trochu jako hledání v 8 mm. Za nejednoznačný konec dávám hvězdu navíc. Za mne spokojenost. p.s. smutné je takové to čecháčkovství, kdy mně se něco nelíbí, ale těm, co ano, jsou blbci, a naopak.... jak snadné je napsat, že kdo film nepochopil, je omezený. Ale právě v tom je kouzlo umění, že každému se líbí něco jiného... ()

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Skvělý námět, chabé provedení. S premisou připomínající 8MM v komunitě filmových cenzorů snímek nalákal na solidní podívanou, ale celé to postupně zabředlo v mnohokrát okoukaném schématu a hlavně hypnotické nudě (a to nemá film ani hodinu a půl). Podivné je i vyznění celého díla. Censor prakticky láká diváky na poctu „video nasties“, ale místo toho, aby nějak chytře pracoval s kontroverzí okolo tohoto fenoménu a zejména s otázkou, zda brutalita ve filmech může mít dopad na diváky, přichází s jednoduchým konzervativním závěrem, že ano, tyto filmy jsou výplodem extravagantních magorů a mají špatný vliv na psychiku diváků. To není pocta, to jsme jen mentálně zas někde mezi britskými puritány v 80. letech minulého století. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Povinnost pro každého, kdo vyrostl na hororech z videopůjčovny, byť o vyloženou pecku nejde. Tématizování filmového násilí a jeho vlivu na lidskou psychiku, rozostřování hranice mezi realitou a filmem, nebo znepokojivá pátrání po uměleckých dílech (Devátá brána, 8 mm, Cigarette Burns), to vše mi velmi konvenuje už od Videodromu a tady je to navíc krásně propojeno s fenoménem britských videonasties. A hrdinka má nejen neokoukaný job, ale pro hororového fanouška je vlastně nepřítelem, když mrzačí díla jeho oblíbeného žánru, zároveň mi přijde zábavná ta každodenní konfrontace upjatého člověka s šokujícím brakem, kterým pohrdá. Výčet pozitiv bych uzavřel tím, že Censor je dějovější, méně artový a tedy koukatelnější než podobné Berberian Sound Studio a že Niamh Algar v hlavní roli je výborná. Bohužel, slibně rozehraná znepokojivá zápletka se postupně rozředí nedostatkem napínavého děje a výraznějších scén a vlastně to svá zajímavá témata nijak zajímavě nerozvíjí. Ze závěru mám smíšené dojmy. Super plakáty s hrdinkou přepůlenou videokazem. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (2)

  • Film byl natočen především na 35mm film a několik záběrů na Super8 a VHS. (Homerking)
  • Natáčení probíhalo především v Leedsu a Bradfordu v Anglii. (Homerking)

Reklama

Reklama