Vrah skrývá tvář

Udělal to Krakonoš? Nebo snad hajnej? Major Kalaš a nadporučík Varga v nablýskané 603 pendlují mezi Prahou a nehostinným venkovem a mezi obvyklými podezřelými hledají pachatele. Tentokrát spíše sázejí jen na sérii poctivých výslechů než nějaké CSI metody šedesátek a dlouho je i diváky trápí nesoulad mezi shodným modus operandi a motivy mordů. A kdo ví, jestli by to vůbec rozlouskli, nebýt doktora Plzáka a jeho krapet drsné rekonstrukce. A to byl ještě tak laskavý, že pachateli následně neporadil to své „zatloukat, zatloukat, zatloukat“.. Působivý realismus, černobílou živená ponurost a brilantní scénář vodící si diváka jak slepého koně. Klenot české filmové detektivky, ve kterém už Hrušínský není takový Napoleon jako ve Strachu a občas dokonce sáhne i po vtipné glose, nicméně svým minimalismem pořád strhává maximum pozornosti. (14.04.2020)

Povedená detektivka dýchající luxusně ponurou atmosférou, navozovanou pošmourným vizuálem a tísnivou hudbou. Závěrečné odhalení sice nešokuje, ale ani to celé neshazuje, a i když ústřední detektivní dvojice nepatří k nejvýraznějším, i tak se na ni v podání charizmatického Hrušínského, který se s nikým moc nemaže, a sympoše Brzobohatého fajn kouká. A najde se i nějaká ta vtipná hláška. (16.12.2014)

„Předpokládám, pánové, že jste taky muži, ne?“ - „No to doufáme. A co?“ Tomu říkám detektivka! Podařilo se již obsazení hlavního páru sympatických a přitom pořádně dotěrných kriminalistů, zvláště Kalaš je tu ztvárněný s opravdovým gustem (svým způsobem vyslýchání a vtíravými jen-tak-mimochodem otázkami vzdáleně připomíná Columba). A právě toto duo čeká pořádně zapeklité vyšetřování na místě, kde příjezd policistů budí zvědavost, ale rozhodně ne nadšení. Místní lidé, povětšinou nepříjemní a příkří, nechtějí mluvit, podezřelých postupně přibývá (i ubývá), objevují se nové lži a zjištění, kruh se pozvolna uzavírá. To vše je provázeno solidní porcí napětí a parádní atmosférou (na které má lví podíl výborná hudba). A závěrečné odhalení vraha se mi moc líbilo (už méně pak následná „honička“). Velmi mile mě překvapila přítomnost nevtíravého humoru. Celkově to vidím na silné 4*. „To má kliku.“ - „Co kliku? To má paměť. Já si z čísel pamatuju akorát 097.“ - „Co to je?“ - „Jó, to už sem zapomněl.“ (25.05.2017)

Mimo herců, kteří byli excelentní už v prvním díle, je ten druhý lepší ve všech kategoriích. Především atmosféra je o parník temnější a zápletka napínavější. Major Kalaš se tentokrát nemusí crcat s politikou a řeší starosvětskou vraždu ze žárlivosti. A nebo taky ne, protože pátrání se postupně pořádně zamotalo. Vrah dopředu odhadnout nejde a film z toho patřičně těží. Paranoia by se dala krájet. Bohužel scenárista z toho nevybruslil zrovna elegantně a napsal jen lacinou pointu. Od policejního esa Kalašova formátu jsem čekal že případ vyřeší skvělou dedukcí a nebude takhle spoléhat na náhodu. (10.03.2014)

Detektivní filmy 60.let mají v sobě neuvěřitelnou syrovost, která je dána jednak černobílou kamerou ( Jiří Vojta), dále zlověstnou a místy hodně temnou hudbou ( Pavel Blatný) a v neposlední řadě prostředím ( les, chátrající státní statek a zámeček) i výkony herců. Mezi herci mě překvapila Lola Skrbková v roli babičky Michala, která mi nadlouho utkvěla v paměti jako žebračka z Kladiva na čarodějnice, kde stála na počátku hrůzné mašinérie soudních procesů s čarodějnicemi. Tvůrci vedou diváka záměrně po cestičkách k různým pachatelům. Přiznám se bez mučení, že ať jsem napínal závity sebevíc, vraha jsem do klíčové chvíle neodhalil...Chvílemi opravdu strašidelná detektivka. (22.03.2011)