Hannibal

Po obrovském úspěchu Mlčení jehňátek bylo celkem logické, že filmové pokračování na sebe nenechá dlouho čekat, a filmové studio i obec fanoušků měla vysoká očekávání vzhledem k atraktivitě zpracovávané látky. Do značné míry se nenaplnilo, i když pravdou je, že první díl série nastavil opravdu vysokou laťku. Může za to především scénář a s ním spojená kvalita dialogů, kdy prvek napětí - tak silný u Mlčení jehňátek - v převážné většině scén prostě nefungoval. Je zajímavé, že i když v Mlčení jehňátek byl hlavní záporák, doktor Lecter, ve vězení a zdánlivě zcela bezmocný, každý záběr, kde se objevil, byl nabitý emocemi a napětím i temným očekáváním diváka, zatímco v Hannibalovi je Lecter na svobodě a má opravdu široké pole působnosti, divák se téměř nikdy nebojí a není vtažený do děje. Lecterovi chybí jeden důležitý prvek, a to je skutečně důstojný rovnocenný protivník. Snad jen scéna s likvidací kapesního zloděje patří k těm, které se dostanou divákovi pod kůži. Sama režie je zručná, Ridley Scott je zkušený a v rámci možností, které mu poskytuje scénář, odvádí dobrou práci. Přeobsazení agentky Starlingové není podstatné, protože Julianne Moore je kvalitní charakterní herečka a dobře ztělesňuje časový odstup od prvního dílu i určitý vnitřní přerod vyhořelé hlavní hrdinky. Jinak knižní předloha je na jednu stranu vděčnější, na stranu druhou taky podbízivější a svým závěrem spíš braková záležitost, takže film, kdyby se doslovně držel toho, co mu knižní předloha nabízela, mohl dopadnout ještě hůř. V knize se totiž agentka Starlingová stává milenkou doktora Lectera a kniha končí hostinou, kde si oba pochutnávají na svém poraženém nepříteli... Celkový dojem: 55 %. (26.10.2008)

Jodie, veřejně tě chválím za projev zdravého rozumu, díky kterému ses odmítla tohohle zúčastnit. Tam, kde byla Jehňátka mrazivá, tísnivá a k nesnesení napínavá, tam je Hannibal už jen samoúčelně nechutný a i když se mi některé Scottovy filmy docela líbí, tady mám pocit, že měl při režírování asi tolik mozku, kolik ho zbylo Claricinu šéfovi poté, co u něj Clarice a Hannibal povečeřeli. A to ještě film vynechává to, co nám v plné kráse předkládá kniha, po jejímž přečtení se už nikdy nezbavíte pocitu, že Harris zešílel a vy s ním. Herci povětšinou odvádějí dobrý výkon, i když člověk tluče hlavou do sedačky a ptá se, proč se do tohohle nechali lidé jménem Hopkins, Moore, Oldman a Giannini uvrtat (a odpoví si s neslušnou stručností "prachy"), italskou renesanci můžu a asociace se jménem Pazzi je zajímavá, takže jsem si v prvních chvílích i docela medila. Tím horší byl zbytek. Ne, zdaleka to nebyl nejhorší film, co jsem měla tu smůlu vidět, ale zklamání to bylo velké. A v případě Anthonyho zklamání bolí. (06.07.2007)

Je nesmyslné srovnávat Hannibala s Mlčením jehňátek, neboť jsou to dva naprosto odlišné filmy. Jediná spojující indicie je hlavní osoba filmu - Hannibal Lecter. Je jasně patrné, že režii si vzal na starost vizuální mág Ridley Scott a tah to nebyl vůbec španý. Děj je o dost jednodušší a lineárnější, přičemž se tvůrci soustřeďují více na skloubení vizualizmu (úchvatná Florencie) a brilantní atmosféry (Zimmerova hudba, vynikající kamera). Úvodní syrová přestřelka tak působí v tak citlivém, záběr po záběru detailně vypiplaném filmu, jako pěst na oko. Hopkins zde těží především ze svého hlasu, než-li skutečného herectví, což opravdové fandy Lectera může trochu mrzet, oproti tomu Oldman v roli Masona je vynikající a maskéři si zase jednou vyhráli. (26.10.2003)

Namlsaná "Mlčením jehňátek", thrillerem dle mého gusta, těšila jsem se na pokračování převelice. Anthony Hopkins pod taktovkou Ridleyho Scotta! Julianne Moore se holt nějak překousne (a třeba doslova:-))... Vysoké očekávání zase jednou vedlo k velkému zklamání: namísto napínavého příběhu se na mě sesypala nuda, sice atmosférická a možná i plná zajímavé filozofie + dobré psychologie, ale pořád jen roztahaná nuda s gurmánskou třešničkou na mozku ve finále. Na druhou stranu: jsem teď bohužel starší a bohudík trpělivější, možná uzrál čas podívat se po letech na "Hannibala" znovu, bez přemrštěných očekávání. Je možné, že hodnocení stoupne - nebo taky ne, ale druhou šanci film každopádně dostane. Zatím 55%. (02.11.2010)

Dr. Lecter se vrací v krvežíznivém stylu, ale spokojenost tentokrát nepanuje. Nejhorším možným startem je veškeré počínání Clarice, která mě s tváří unylé Julianne nutila usnout každou svou replikou na téma "střílela jsem na ženu s dítětem". Díky dokonalému Hannibalovi a překvapivě zdatně sekundujícímu Liottovi je ze zdánlivě zbytečného filmu nakonec dostatečně napínavý thriller, ale zdlouhavá hluchá místa ho odsuzují k nálepce násilím přišitého sequelu. (19.03.2006)