Apt Pupil
Un élève doué
Nadaný žiak
Apt Pupil
Režie:
Bryan SingerScénář:
Brandon BoyceKamera:
Newton Thomas SigelHudba:
John OttmanHrají:
Ian McKellen, Brad Renfro, Bruce Davison, Elias Koteas, Mickey Cottrell, Joe Morton, Jan Tříska, Michael Byrne, James Karen, Joshua Jackson, Heather McComb (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Sir Ian McKellen a Brad Renfro se představují v hlavních rolích tohoto znepokojivého psychologického thrilleru, natočeného na motivy románu Stephena Kinga. Todd Bowden (Renfro) je nadaný šestnáctiletý středoškolák, jehož začnou zvráceným způsobem fascinovat zvěrstva nacistického Německa poté, co tuto látku začnou probírat v hodinách dějepisu. Jeho záliba se však nebezpečně zvrhne, když odhalí v osamělém starém sousedovi nacistického válečného zločince Kurta Dussandera (McKellen). Bývalý velitel koncentračních táborů se již mnoho let skrývá pod falešnou identitou v mírumilovném americkém městečku. Todd však své závažné odhalení neohlásí a výměnou za to přinutí Dussandera, aby odhalil temná tajemství, která jsou už celá desetiletí pohřbena v hlubinách zapomnění. Mezi mladíkem a starcem s otřesnou minulostí pomalu vzniká zvláštní pouto, jehož důsledky budou strašlivé... (Cinemax)
(více)Recenze (568)
Bez znalosti knižní předlohy jsem si vychutnal chvílemi velmi mrazivou atmosféru tohoto bezesporu zajímavého thrilleru. Přes vychvalované herecké výkony mi právě pár slabších chvilek ve výkonu některých herců brání dát plné ohodnocení. Jan Tříska se v Hollywoodu neztratil a přes malou roli svým výkonem určitě potěší srdce českého diváka. ()
Film nepostrádá nic z atmosféry knihy. A závěr, který oproti knize jen naznačuje, je výborný. O hereckém výkonu sira Iana McKellena není třeba nic říkat. Když si na sebe oblékne nacistickou uniformu, běhá vám mráz po zádech. Tomu se říká dokonalý herecký výkon. ()
Filmová zpracování "kingovek" zůstávají umění autora svých předloh (to jako panu Stephenu Kingovi, pokud jsem to nenapsal dostatečně pochopitelně) zhusta dlužny spoustu věcí, úctou počínaje a kvalitou konče. Nadaný Žák ale není ten případ, naopak. Je to výkladní skříň filmové adaptace, i když se leckdy drží zbytečně zpátky. I když, Toddovy sny a sexuální úspěchy by mohly zvednout mandle/žaludek/jiné, světštější orgány leckterému divákovi, a to není vzhledem k brilantní práci režiséra a jeho hlavního herce (pro tento film) Brada Renfroa zapotřebí, protože z něj udělal dostatečně velkou stvůru už s tím materiálem, který do filmu dostal. Nad darem, kterého se Siru Ianovi dostalo od dobrých sudiček a múz, se nebudu rozepisovat, dělám to v podstatě u každého jeho filmu...a tak se za zvuků skvělé Ottmanovy hudby už jen zeptám sám sebe i vás ostatních - je větší zrůda Kurt Dussander nebo Todd Bowden? A je děsivější závěr filmu nebo knihy? ()
Dějepis je fajn, člověk se toho spoustu naučí, z historie poučí, ale někdy, někdy může zdravý zájem přerůst v obsesi. A pokud se hlouběji (a s jistým entuziasmem) zajímáte zrovna o plynování židů za druhé světové války, měli byste včas vyhledat psychiatra, nikoliv nenápadného dědu ze sousedství, ve skutečnosti někdejšího velitele koncentračního tábora. Podobně nerozumným způsobem se zachová mladistvý (anti)hrdina tohoto psychologického dramatu, které rozhodně není pouze o neonacistickém smýšlení v dnešním “jiném“ světě. S tou jinakostí to nebude až tak žhavé, jak jasně vyplývá z mnoha scén, nejlépe z Toddova závěrečného dialogu s klasifikačním poradcem (??) s prostřihy na jednu (ne)šťastnou událost, kdy je dobré povšimnout si rovněž americké vlajky v pozadí. Kapku morbidnější než Americká krása, ale párkrát podobně cynické. Boyceův scénář (podle S. Kinga) neprotěžuje ani jednu stranu, o to vyznívá závěr pesimističtěji. Jedna generace zrůd možná vyhynula, ale druhá už je připravena dát o sobě vědět. Zakomponování nacistické problematiky do děje přesto působí trochu násilně. Není zcela jasné, proč je Todd těmito zvrhlostmi natolik fascinován, jaký vlastně Dussanderovým vydíráním sleduje cíl (těžko, aby udělal zkoušky, když v tomto ohledu mu „nová známost“ naopak příliš nesvědčí). Výchozí situace je nicméně dostatečně poutavá a rozvíjená poměrně nečekaným směrem, dost pro odpuštění jistých nejasností, které mě přesto mrzí a brání mi v udělení plného počtu hvězdiček. Herecké obsazení nemá chybu, Brad Renfro skvěle zvládl přerod z nevinného, pouze o něco bystřejšího (což je pouze jeden z mnoha možných překladů slova „apt“) žáka v monstrum, Ian McKellen jistě také nebyl obsazen jenom proto, že je homosexuál (další z témat, kterému Singer rád věnuje zvýšenou pozornost). Režie je úsporná, nicméně účelná, umně kombinuje patos se sarkasmem (romantická scéna podbarvená písní „Das is Berlin“). Nadaný žák je mnohovrstevnatým snímkem, velice znepokojujícím a mnohdy mylně redukovaným na pouhou demonstraci účinků zvrhlé ideologie na „nevinnou“ lidskou mysl. Tato ideologie je špatná, člověk, který ji uznává za svou, horší. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, Kaka, Kubick, swamp ()
Velmi podařená ukázka zlého člověka - Renfro je ve své roli zkaženého středoškoláka opravdu mrazivý. Bůhví kolik takových lidí kolem každého z nás chodí. Pro mě nejlepší Singer (ano, The Usual Suspects nevyjímaje). ()
Singer je ďábel! Citlivá témata (homosexualita, neo/nacismus) působí v jeho podání věrohodně a přirozeně, tudíž žádné laciné pózy rádoby hlubokomyslného vyjádření se k dané látce, ale naprosto famózně zpracovaný příběh, který chytne a vypustí vás až s nájezdem závěrečných titulků. Formálně neskutečně vymazlené (třeba schodiště do sklepa Dussenderova domu s rudým podsvícením vypadá jako sestup do pekel) a herecky přímo strhující. Brad Renfro jako zvídavý teenager super, ale Ian McKellen je démon, jemuž není široko daleko rovno. Vše je navíc korunováno skvělým závěrem, který vás emocionálně vyždíme do poslední kapky… a přitom při něm nemusíte zrovna brečet. ()
Skvělý thriller. Napínavý a mrazivý od začátku až do konce. Ian McKellen je skvělý a Brad Renfro taky. Dokud to nedokoukáte, nebudete mít klid. ()
║Rozpočet $14miliónov║Tržby USA $8,863,193║Tržby Celosvetovo $-║ "Dokonalé !" Režisér Bryan Singer ma naplno presvedčil že je špičkový majster vo svojom remesle, doteraz som videl od neho len výborne spracované comicsovky Supermana a X-menov ale po tejto bravúrnej dráme ma presvedčil že má talent len ako málokto v jeho branži. Ian McKellen a Brad Renfro v strhujúcom príbehu bez najmenšieho náznaku slabšej chvíľky. Prvotriedna práca bola aj od hudobného skladateľa ako John Ottman a kameramana Newton Thomas Siegela, v podstate od jeho dlhoročných stálic. /100%/ ()
Mistrovský valčík Bryana Singera a Iana McKellena. Nezbývá než obdivovat, jak se režisérský mág dokáže rokročit nad propastí, která v Hollywoodu tradičně dělí atraktivitu a hloubku. Singerův jazyk je srozumitelný, přesto nabitý emocemi a atmosférou. Vše působí civilně, precizně, expresivně. Drama jednotlivých scén je perfektně vystavěno, neustálé přelévání úloh "učitel x žák" udržuje intenzitu snímku na vysoké úrovni a drastické snové výjevy ji jen zvyšují. Není sporu o tom, že existují působivější portréty zla v člověku, nicméně Nadaný žák je vzácný tím, jak si uchovává atributy dobré americké podívané, aniž by se podbízel, nebo aniž by Singerovu vlast nějak šetřil (závěrečná kompozice nově zrozené zrůdy s americkou vlajkou ve druhém plánu je téměř provokativní). Velké zásluhy patří opět fenomenálnímu Ianu McKellenovi, za jehož maskou laskavého starce dříme neuvěřitelná brutalita... nicméně i tuto roli dokáže anglický virtuóz podat tak, aby Kurt Dussander nepůsobil jednobarevně a schematicky. Proti brilantnímu výkonu starého mistra působí mladý žák Brad Renfro přeci jen výrazně slabším dojmem, nicméně i on ukazuje značný kus umu a nadání. Nadaný žák je výtečným filmem, kde všechno sedí, tak jak má. To, co mu chybí do absolutního hodnocení, přidávám za poselství. Nejsou to dějiny a ideologie, které zodpovídají za zlo v člověku. Je to člověk sám. ()
Po psychlogicke strance nadmiru vydareny thriller o setkani mladeho chlapce s byvalym nacistou. ()
Scénář: Brandon Boyce .. Tak jsem si konečně zkompletoval dostupnou tvorbu režiséra Bryan Singer, čítající sice jen čtyři kousky, ale všechny skutečně výborné, až tak, že tento bych označil za nejslabší z nich. Ian McKellen je jako nacista přímo démonicky dokonalý. Skvěle mu sekunduje mladý Brad Renfro, jako všestranně nadaný žák.. Atmosféra snímku je místy neskutečně mrazivá a finále nepostrádá temný nástin budoucnosti mladíka, který byl během těch pár měsíců značně ovlivněn a získal značně pohnutý pohled na lidský život. Přes všechno je tím hlavním, čím film opravdu vyniká, režie. Singer potvrzuje, že je neskutečně talentovaný a je radost sledovat výsledky jeho práce. 75%. ()
Todd naslouchá hlasu člověka, kterého donutil vyprávět. Vyprávění ho zcela pohlcuje, každým dalším slovem, každou další větou. Chce slyšet všechno. Všechno, co se událo v továrně na smrt. Postupně ztrácí kontakt s realitou, zapomíná na školu a z nadaného žáka se stává . bezcharakterní zrůda, a z vyděrače vydíraný .„Každý věděl něco, co ten druhý chtěl držet v tajnosti“. Stephen King je dnes už považován za klasika hororu, ovšem málokterá jeho předloha se dočkala stejně výborného zpracování. Potěšil mě i Jan Tříska. „Znalosti, vzdělání, zkušenosti. A s těmito dary přichází odpovědnost volby. My sami rozhodneme, jak propůjčíme svá nadání světu.“ ()
Změny oproti předloze filmu jen pomohly. Singer je prostě génius, zatím jsem od něj neviděl špatný film. Pana McKellena mám čím dál raději, ale nemělo by se zapomenout ani na suverénní výkon Brada Renfroa (tehdy mu bylo 16) a získal za tento film cenu na MFF v Tokiu. ()
Perfektní snímek, který má tu smůlu, že se nevyrovná předloze od Stephena Kinga. V první polovině Nadaného žáka to díky precizní Singerově režii a úžasným hercům nevadí, ale v té druhé již, bohužel, ano. Atmosféra (jejíž naprostým vrcholem je mrazivá scéna s vynuceným pochodem v obýváku) netradičního vztahu žáka a učitele je zbytečně narušena klasickým thillerovým syžetem, který jsme již stokrát viděli a ještě nejednou uvidíme. ()
Je to dobrý film, ale celou dobu mi přišla "pojistka" z náckovo strany jako totálně nevěrohodná. Sám měl mnohem více co ztratit. Nejlepší scéna byla s probravším se Eliasem Koteasem ve sklepě. ()
Pro toho, kdo četl naprosto dokonalou knihu (jako např. já), nebude tento film určitě žádná bomba. Tvůrci poněkud vyměkli (některé motivy zmizely) a Todd v podání Brada Renfroa není zdaleka taková zrůda. I tak to považuji za vydařenou adaptaci. A pro ty ,co nečetli je to jednoznačně za čtyři hvězdy. Renfro dobrý, ovšem Ian McKellen lepší. Scéna, kdy Todd nutí Dussandera pochodovat, je nezapomenutelná. Zaujala i hudba Johna Ottmana a i Jan Tříska potěší. Bryan Singer začíná patřit mezi mé nejoblíbenější režiséry. ()
Škubali sebou, jako by tancovali. Muselo se to udělat. Tomu nerozumíš…. Jde o hru založenou na tajemství, které oba hráče může stáhnout do pekel. Chtěl bych uvěřit, že ,,vlézt do sprchy“ již nikdy nebude jako dřív. Zrůdnost nacistických činů je nepopiratelná. Příběhu vlastně není moc co vytknout. Jen mi vedle výborného I.McKellena nesedla role mladého ,,žáka“. Chápu, že na dětské duši mohou jisté příběhy zanechat stopy, ale 16ti letý chlapec, premiant – tedy chytrý, se s tím musí vyrovnat. Zvlášť, když to není žádnej mazánek. Asi jsem čekal víc ,,psycho“. Taktéž se i přes silné okamžiky s ,,dobovou“ hudbou nekonala žádná ,,zpětná reakce“. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ *** ()
rozpočet : ? tržby celosvetovo : $8,863,193 ()
Jak adaptovat knihu, kde jsou ty nejnapínavější okamžiky spojeny s myšlenkovými pochody hlavního hrdiny? Kingův dokonalý román mám v hlavě hodně hluboko a proto obdivuji Boyceho scénář za to, že mi ukázal do Toddovy hlavy zase jinou cestu. Nejvíc si ale cením toho, že ta smrtící tíha a psychologická naléhavost jsou přítomny snad každou vteřinou. ()
Související novinky
Režisér Bryan Singer se chystá vrátit úder
Režisér Bryan Singer byl dlouhý čas jedním z nejnadějnějších mladých tvůrců v Hollywoodu a jeho kariéra se zdála být neotřesitelná. Rodák z New Yorku se proslavil už začátkem devadesátých let svým… (více)
Je nutné zdůraznit, že můj filmový zážitek z Apt Pupil byl celou dobu ovlivněn znalostí a velkou oblibou Kingovy původní povídky. Na jmenovaného krále hororu, který fakt horory nepíše, mám silně ambivalentní názor, jelikož se v jeho opravdu dlouhé grafomanské bibliografii objevují vedle průměrných spisů i naprosté klenoty. A mezi snad to nejdokonalejší, co napsal, patří právě Nadaný žák objevující se v povídkové sbírce Čtyři roční doby. Vzhledem k tomuto jsem měl od filmu jednak vysoká očekávání, jednak jsem se na něj velmi těšil, a jednak jsem nezkoumal, jaký nový příběh je mi ve filmu vyprávěn, ale jakým způsobem je mi geniální děj podáván. A nutno říct, že film rozhodně nezklamal. Už zpočátku zaujme geniální práce s kamerou, která velmi přirozeně představuje titulního nadaného žáka jako pilného nevinného kluka. Stejně přirozeně představí chlapcův první střet s Dussanderem. Velice příjemně pracuje s vyprávěním a vynecháváním nedůležitých momentů, což dává filmu tempo a divák je vtažen do děje - není např. třeba vidět detaily chlapcova stalkingu starého muže, stačí, když to Todd starci efektivně vmete do tváře. Postupně a poměrně dobře je pak popsána i nejlepší idea v příběhu, ergo propadání do temnot obou protagonistů, především u Todda ze začátku noční můry, špatné vztahy s kamarády, neschopnost fungování s Becky, zabití ptáčka, střet ve sklepě... I filmový Dussander obsahuje efektivní scény rozpomínání se na svoji nacistickou minulost, asi nejvýraznější je přirozeně vyzdvihovaná scéna s hajlováním, jejíž provedení je až mrazivé. Je však nutné zdůraznit, že se film ve srovnání se svojí předlohou velmi mírní, a snad proto jej nemohu ocenit stoprocentně. Protože co mě na povídce přijde fascinující je to, do jaké míry oba protagonisté otupí své smysly a do jaké míry přijmou své zločiny nejen jako něco normálního, ale i jako něco, co jim přináší radost (od Toddova sexuálního fungování až do momentu, kdy se oba vyžívají ve vraždění) - tohle vše na základě fascinace tím snad nejhorším, s čímž mohla historie lidí (a ergo lidé samotní) přijít - nacismem. Tohle bych nerad říkal jako floskuli, za kterou považuji velkou část fikce o Druhé světové válce, která je přeci jenom lehce zneužitelné téma na ždímání emocí - co jiného jsou ostatně záležitosti jako Tatér z Osvětimi, Pianista s Adrienem Brodym, až zbytečně opěvovaný Schindlerův seznam nebo Hana od Aleny Mornštajnové - díla ne nutně špatná, alespoň polovinu z nich mám skutečně rád, ale zastávám názor, že tematiku zpracovávají velmi levně, velmi konvenčně, což v konečném důsledku nepředá divákovi tu hrůzu, kterou by měl - což ostatně nezvládne nikdo, protože ti, kteří by mohli podat zprávu o skutečné podstatě třeba Osvětimi se ze sprch nevrátili. Přesto mi však přijde, že dokonce i psychologický horor typu Apt Pupil předá divákovi působení otupělosti, hrůzy a bezcitnosti dění v koncentračních táborech mnohem efektivněji a důrazněji, protože je nám svým způsobem mnohem bližší, ukazuje, jak se nám historická událost vpíjí do mysli. Není to historický film o něčem, co bylo (a třeba už nebude), je to thriller o tom, jak nás trauma z minulosti transformuje. Proto snad nejsem tolik schopen ocenit celý film, protože kniha řezala do žil mnohem krutěji a bezútěšněji. Pravda, měla velký prostor na to věnovat se pouze jednotlivým děsivým činům, které Todd i Kurt páchali, mohla kvalitně rozkreslit citové vydírání mezi nimi a jednotlivé změny, které na oba tento vztah měl. Čest však oběma hercům, siru Ianu McKellenovi a Bradu Renfrovi, kteří oba protagonisty ztvárnili v celé jejich zlé nátuře. Film bych doporučil každému filmovému nadšenci, ale jen ty největší gurmány bych nejradši přinutil, aby si přečetli Čtyři roční doby - je to ta samá povídková sbírka, kde je i Shawshank. () (méně) (více)