Vše o mé matce

Ačkoliv jsem nikdy neviděl od Almodóvara žádný film úplně celý, hodně jsem se mu vyhýbal a po tomto snímku vím proč. Nechci tento film strhat, protože co se týká hudby, neobvyklého příběhu, jedinečné režie a především herců, nedá se mu nic vytknout ale mě je prostě režisérův podivný svět plný homosexuálů, transvestitů, transsexuálů a jiných bizardních bytostí prostě cizí a nesympatický a i necelá dvouhodinová návštěva mi přišla nudná. (05.04.2010)

Sileny, misty hnusny a po vetsinu casu pro "normalniho" cloveka neuveritelny film. A presto tak krasny a citlivy. Smekam pred umenim mistra. P.S.: Todo sobre mi madre bylo moje prvni "setkani" s panem reziserem a dodnes asi nejpusobivejsi, ktere se navzdy zarylo do me pameti. Vrele doporucuji vsem filmovym labuznikum. (19.01.2004)

(2x) Pedro Almodóvar se ani tentokráte nestává režisérem mého srdce, ale i díky inscenaci Městských divadel pražských se mi s oscarovým fenoménem Vše o mé matce vyrovnává poněkud lépe. Skutečně mi pomohlo vidět ve stejné roli Penélope Cruz i Evellyn Pacolákovou, protože jen touto cestou se v mých očích mohla stát Hermana Rosa skutečnou postavou a ne jen variací známé tváře. A takto bych mohla pokračovat, All About Eve lépe zpracovává například divadelní verze, ale transka Agrado je samozřejmě lepší ve filmu, protože to, co předvádí Vladimír Marek na divadle, to je katastrofa. Suma sumárum si ještě pár věcí z kolekce Almodóvar/Cruz zkusím, ale myslím, že máme dobojováno. Jeho svět existuje na zcela opačné straně kinematografie, než ve které existuji já. Aneb na papíře musel ten příběh vypadat náramně, všechny ty náhody, transky, průsečíky s uměním a drzé hlášky, ale ve výsledné podobě jsou to jen nepravděpodobné situace, filmové náhody a glycerinové slzy. (19.02.2015)

Nevím, možná se mě to jenom zdá, možná jako kluk to vlastně nedokážu ani přesně posoudit, ale v každým případě mě přijde, že Pedro Almodóvar, jako jeden z mála chlapů rozumí ženské duši. To samo o sobě pro mě dělá film nesmírně poutavým, ale on umí navíc skvěle zkomponovat hudební i obrazovou složku a zasadit ji do nesmírně silného příběhu takovým způsobem, že jako celek mě to prostě rozebere na cimpr campr. U filmů Pedra Almodóvara se mě to zatím stalo vždycky a ani film Vše o mé matce nebyl vyjímkou. Dialog matky a herečky v šatně divadla či dialog na pohřbu považuji za extrémně emotivní zážitek. (06.07.2008)

V zásadě mám Almodóvarovy filmy rád, ale tady jsem se španělským mágem neprotnul. Příběh mi nesednul, nepochopil jsem, co tím chtěl autor říct a proč se některé postavy chovaly tak, jak se chovaly, navíc některé z nich byly tuze protivné. Jediným paprskem byla tradičně Penélope Cruz a její postava dokázala chytit za srdce. (23.07.2017)