Jurský park

Jurský park, dvě hodiny trvající NĚCO, co mi pravděpodobně změnilo život. Dokonalý film po všech stránkách. Ať si říká kdo chce, co chce, triky jsou i dnes bezkonkurenční. Nevím, jak je to možné, ale když se dívám na obrovského brachiosaura, mám pocit, že je živý. Stejně tak nahání hrůzu i T-Rex nebo raptoři v kuchyni. Jurský park mě přivedl k filmům - od té doby miluji stříbrné plátno. Naučil mě také vnímat a oceňovat filmovou hudbu a dal mi důvod zbožňovat Johna Williamse. Že je Spielbergova režie bezkonkurenční, o tom asi nemá cenu mluvit, stejně jako o výkonech všech herců. Zkrátka filmařský zázrak. Znáte ho nazpaměť, ale stejně se na něj vždycky rádi znovu podíváte.___P.S. Crichtonova kniha je lepší, ale v tomhle případě se podle mě srovnávání předloha-adaptace nehodí. Je třeba brát to tak, že se Crichton a Spielberg podívali na stejnou věc, ovšem každý svýma očima. (19.09.2007)

Jak hodnotit film, který mě v dětství na dlouhou dobu přitáhl k fenoménu dinosaurů? Jurský park byl prvním velkofilmem, který jsem v životě viděl a nadšení z něho bylo samozřejmě obrovské. Když ale odečtu na dobu vzniku přelomové triky a příběh, jehož banálnost sedne opravdu hlavně dětem, tak mi po letech zůstává pouze Williamsův parádní soundtrack a především nostalgie po dětství stráveném v knížkách o dinosaurech. Revoluční snímky se hodnotí vždy velmi složitě. (18.06.2017)

Nejde říct, že příběh je jak z béčkové vyvražďovačky nebo survival horroru, i když je to pravda. Proč? Protože něco takového a v takové kvalitě (myslím tím efekty) jsme předtím ještě neviděli. A navíc - pořád se tím vším nese taková ta tichounká myšlenka (kterou párkrát uslyšíte vyslovenou nahlas:)) o životě a jeho cestě. Spielberg je prostě Spielberg. Ale tady mi to nevadilo;) (21.02.2003)

Jako malej jsem na Jurskej park koukal pořád a pořád dokola a doslova hltal každou scénu s dinosaury. Letos je tomu právě 20 let a Jurský park neztratil nic na své výjimečnosti. Stále se jedná o prvotřídní film, jeden z nejlepších, co kdy Steven Spielberg natočil. Naposledy jsem film, před tímto komentářem, viděl tak před pěti lety a kdy jindy si ho zopáknout, než právě na dvacetiny. I dnes má Jurassic Park co nabídnout a je plný kultovních scén, které viděl snad každý civilizovaný člověk. A ten soundtrack, i teď mě to uzemní...100% (21.05.2013)

Life finds a way. Neopeření velociraptoři, co umějí šáhnout za správnou kliku, T-Rex jako šestitunová Deus ex machina a Spielberg hýřící v duchu svých tradic nápady, infantilitou a schopností natočit rodinný biják se vším všudy. Když se ozvaly Williamsovy tóny, oči dvojice Neill - Dern řekly důlkům: „Au revoir“ a sakra živý Barney se vztyčil při okusování listí na zadní, měl jsem tehdy i teď slzy na krajíčku a to nejen proto, že do té doby v oboru nevídané se stalo ohromující skutečností.. Nicméně o něco temnější verzí Crichtonova oživeného světa jury, kdy by děti nebyly hlavním marketingovým terčem, ale potravou, bych také nepohrdl.. (12.06.2012)