Jurský park

Nadčasová klasika, které je jak skvostnou adaptací knihy, tak vynikajícím filmem. Velkofilm, který staví hlavně na výstavbě scén, postav a témat. Díky tomu je to jak správně vzrušující, napínavý, tak i chytrý, zajímavý a srdceryvný. Spielbergova režie nejde cítit pouze ze záběrování, kompozice záběrů a scén a z práce s kamerou. Člověk to cítí i v každém promyšleném záběru s efekty, ať už jde o scén s revolučním CGI nebo praktickými animatroniky. Avšak hlavně to jde cítit v jednotlivých výkonech postav. Od dětí, přes vědce až po Hammonda a jeho zaměstnance to čiří Spielbergem, který těmto postavám vdechl společně s herci život a díky tomu může člověk prožívat tento příběh o něco více. No a bez hudby Johna Williamse by ten film také nebyl stejným. Prostě perfektní sešlost mistrů svých oborů, který nadělili nestárnoucí podívanou, plnou ikonických záběrů, momentů, postav a scén. (19.02.2023)

jedna z klasik dobrodružného žánru. A průkopník, co se týče vizuálních triků. Podepsán: kdo jiný, než sám Steven Spielberg. Aneb více než výborná adaptace skvělé Crichtonovy novely, sice zase trochu upravená pro lepší a snadnější konzumaci, ale stále si zachovávající výjimečnost a genialitu. Sice díky té jednoduchosti nakonec dějově trochu kolísá celý příběh, ale vše je zase skvěle překrýváno podle mně v dnešní době docela aktuálním a velmi důležitým uvažováním nad snahou člověka stát se bohem. Což samozřejmě má svoje rizika, bez nichž by tento film asi nebyl ničím větším než prachobyčejným dokumentem bez klasických klišé, zvratů, zábavných postav (no, to by možná mohlo zůstat i v dokumentu), akčních scén, vývinu charakterů (jako vždy skvělý sympaťák Sam Neill, další z té řady velmi charismatických a tvrdohlavých vědců, doktorů atd.) a hlavně souboje člověka s něčím, co je mnohem vražednější, nebezpečnější a větší než on sám. A to musím říct, je aspekt, kvůli kterého mám tento typ filmů velmi rád a když se ho ujme někdo jako Spielberg, výsledek nemůže být jiný než dokonalý. Hlavně když, jak jsem už psal, to má tak nádherné, dobu předbíhající triky, díky nímž Tyranosaurus či raptoři opravdu nahánějí hrůzu a hlavně ten tyranosaurus se stal po Jurském parku dalším členem síně slávy filmových monster. A navzdory ději bych do takového parku chtěl jít sakra hodně. God creates dinosaurs. God destroys dinosaurs. God creates man. Man destroys God. Man creates dinosaurs :) dokončení hlášky nedávám, jako vnadidlo pro ty, co to snad ještě neviděli - je opravdu vtipné (14.02.2011)

Fantasticky namíchaný mix dobrodružství, výtečné popkornové akce a sympatických hlavních hrdinů. Spielberg jednoduše ví, jak pobavit lidi a tady to do puntíku předvádí. Komerční úspěch je proto naprosto pochopitelný a nutno podotknout, že naprosto zasloužený. Jurský park s největší pravděpodobností skutečně je nejlepší dobrodružný film všech dob a ani napodesáté z něj člověk neodtrhne oči. Už jen scéna příletu na ostrov je naprosto dech beroucí záležitost a to i bez přítomnosti jediného dinosaura. Nelze s jistotou řici, jestli by to Kaminski nasnímal lépe, avšak kamera je zde famózní, stejně tak vizuální efekty. Vše tak podtrhuje jedinečný John Williams, který si ten rok zasloužil Oscary dva. (15.06.2006)

Nejde říct, že příběh je jak z béčkové vyvražďovačky nebo survival horroru, i když je to pravda. Proč? Protože něco takového a v takové kvalitě (myslím tím efekty) jsme předtím ještě neviděli. A navíc - pořád se tím vším nese taková ta tichounká myšlenka (kterou párkrát uslyšíte vyslovenou nahlas:)) o životě a jeho cestě. Spielberg je prostě Spielberg. Ale tady mi to nevadilo;) (21.02.2003)

Jsem rád, že, nějaký ten milník filmové historie jsem si prožil na vlastní kůži. Přeci jen, tomu zážitku "poprvé" se málo co vyrovná. S léty postupně uvadají výhrady k příběhu i hercům. Potěšení, s jakým se k filmu stále vracím, usvědčuje z toho, že film je dalece přesahuje. A schválně, kdo si vzpomene na nějakou masivnější kampaň, než jaká provázela tenhle film? Těch dokumentů o dinosaurech, těch filmů z natáčení, člověk věděl o Jurském parku ještě před zhlédnutím málem první poslední, znal spoustu scén i pozpátku a možná i to na prvním dojmu leccos ubralo. I po pětadvaceti letech bych ale Jurský park pouštěl dokola všem, co nepochopili, jak zacházet s filmovými triky. Navíc to byl první film, který dal skutečně výrazný impulz odvětví soundtracků. Zvedám nekompromisně do plných. (14.10.2005)