Dobyvatelé ztracené archy

(1001) Naposledy jsem se dívala na film v takovém zvláštním rozpoložení, kdy jsem najednou bůhvíproč měla velmi intenzivní dojem, že se vlastně nedívám na komedii, respektive na něco, co by mělo být k smíchu. Bylo to jen takové chvilkové pomatení smyslů, protože Indy je okouzlující a všechno, ale bylo velmi poučné vidět film jinýma očima. Připomněly se mi Tarantinovy filmy, které jsou cool proto, že to o sobě svým stylem říkají, tak třeba se to Tarantino naučil od Spielberga. Jen ta úvodní sekvence "tajemných" záběrů, než se ukáže hrdinův obličej, to je něco, co by mi asi u jiného filmu podvědomě lezlo na nervy jako arogance tvůrců. Tarantina mi to také připomnělo v přístupu k zabíjení, protože jasně, je to film, je to inscenace, je to zábava, je to nadsázka a vůbec, ale když se člověk oprostí od znalostí popkultury a kontextu, tak smrt je zkrátka smrt a v tomto ohledu je ta slavná scéna se zastřelením muže, který se připravuje na šermovací souboj, hodně brutální. A ještě brutálnější, když si představím, že to vidím v kině plném lidí, kteří se všichni naráz zasmějí - ale to už se zase projevuje můj strach z většího množství lidí na jednom místě. Je to podobně brutální jako když nám hlavního záporáka Poslední křížové výpravy Donovana ukážou doma na večírku a v jeden moment do místnosti vstoupí jeho manželka a on ji políbí. Já potom celou dobu musím myslet na to, že z té paní bude vdova a že bude třeba celý zbytek života nešťastná. Co to se mnou je. Taky mi moc není po srsti zdejší damsel in distress, jejíž hlavním nástrojem je nekontrolované vřeštění, přece jenom to už působí trochu lacině. Co mi naopak připadalo nesmírně hypnotické a vlastně až jak obraz z jiného filmu, je právě moment, kdy je Marion zavrtaná mezi mumiemi a řve a čeká, až ji tam odsud Indy vytáhne, a je tam jeden několikavteřinový záběr na lebku, které se pomalým vlnitým pohybem plazí ústy silný had... To se probouzí ty deviace, jaké by člověk na povrchu nečekal při sledování lehkého dobrodružného filmu pro celou rodinu. A jaké psycho by všechna tato psycha mohlo korunovat? Samozřejmě závěrečný závěr ze skladiště, které je taky v prvním plánu takové to hahaha, hihihi, ale když to vezmu vážně, když to vezmu smrtelně vážně, tak je to síla, připomíná mi to takové ty neorealistické filmy typu Zloději kol nebo Ecce homo!, kdy celou dobu sledujeme jednoho člověka existenciálně trpět až do naprosté tragédie a misérie bez zdánlivé naděje na budoucnost, a potom od něj kamera odskočí a ukáže ho stát v proudícím davu lidí, čím nám naznačuje, že těch trpících je všude kolem nepočítaně a že vlastně možná všichni trpí a že vlastně nebude žádné zítra. Myslím, že se nějak potřebuji zbavit chmurů. (01.12.2014)

Je zvláštní, že si ze školy nepamatuji žádný vzorce, žádný slohový práce ani historická data, ale naprosto přesně si pamatuji jak sem HO poznal. Stál jsem s babičkou ve frontě do kina na lístky. Ve frontě, která budila zdání, že nemá ani konec, ani začátek. Za komunistů byla totiž "fronta" vlastně takový módní trend doby a tak se lidé přesouvali z fronty na banány, do fronty na americký filmy. Když jsme se s babičkou blížili k pokladně najednou začali vycházet davy lidí z kina. Na ty výrazy v jejich tvářích nikdy nezapomenu, vypadalo to, jako kdyby se všichni vrátili z jiného světa. Můj pohled do tváří lidí, co právě opuštěli kino, přerušil až hlas pokladní v důchodovém věku "nejbližší volný termín je až za týden". Babička tedy koupila lístky a já jsem se těšil, že uvidím americký biják, nic víc, nic míň. Nadešel den D a já si při sestupu do kinosálu všimnul, jak je u šatny připravených mnoho židlí, nechápal jsem , ale neřešil jsem. Pohled do kinosálu mě pak ohromil, první řada se díky přistaveným židlím stala řadou pátou a přes lidi sedící na zemi jsme se s babičkou na naše místa prodírali asi pět minut. Ruch v sále, který byl mnohonásobně vyšší než bylo tenkrát běžné ustal na sekundu přesně, co v kině zhasli světla a pak TO přišlo !!!!!!! Za zvuků geniální hudby Johna Williamse se vynořil ze stínu slunečního svitu INDY, má dětská pusinka se otevřela dokořán, očíčka jen zamrkala a dech se zastavil, v ten okamžik dobrodružství dostalo jméno - INDIANA JONES. Jak jsem tak sledoval cestování ze země do země, zachraňování krásné dívky, objevování všeho nového či tajemného a to vše s humorem a ironickým nadhledem hlavního hrdiny, který v kritické chvíli na otázku "Indy, máš nějaký plán?" odpoví s úsměvem těžkýho frajera "Ne, vše řeším za pochodu:", začínalo mě být jasné, že mým idolem nikdy nebude chlap se svaly až do nebe, ani vítěz formule 1, ani intelektuál co všechno ví a všechno zná. Mým idolem se totiž právě stal chlapík s bičem v ruce, kloboukem na hlavě, dobrodružstvím v krvi a vtipnou hláškou na rtech, mým idolem se stal INDIANA JONES. Film skončil a při východu z kina jsem si všiml jak jeden klučina ve frontě na lístky kouká do mé tváře, zřejmě tam vyčetl, že se právě vracím z jiného světa. (25.05.2008)

Série vtipná i vzrušující, citující ty z třicátých let a ještě přidávající špetku parodie. Zrodila se z fantazie pánů Spielberg a Lucas. Indiana Jones nestárne, drží se klasického schématu, je řemeslně precizní a místy dokonce sofistikovanější než bychom mohli čekat. A zanechal za sebou nesmazatelnou stopu. Chybu Tom Selleck udělal, když se upsal seriálu Magnum a odmítl tím roli Indyho. S bičem se nakonec naučil Harrison Ford a z Dobyvatelů byl kasovní trhák roku. Oslavuje příběhy, které několik generací hltalo v rodokapsech a comicsech. A Spielberg s Lucasem přiznaně vykrádají řadu svých celuloidových lásek, respektive jim skládají nemalé pocty. Film mimochodem pojímá i několik narážek na Lucasovy Hvězdné války. Dobyvatelé obsahují hned několik ikonických momentů: vyhýbání se jedovatým šipkám nebo masivní kamenné kouli. Lucas chtěl vyprávět mytický příběh, Spielberg dodává hravý obsah a hlavně poctivé vypravěčství. PS: Mimochodem kartotéku se storyboardy měl na starosti tehdy mladičký Michael Bay. (09.07.2016)

George Lucas, Steven Spielberg a Harrison Ford začali výpravou za Archou a načali nestarnúcu trilógiu, ktorej sa všetci ostatní "adventure movies" snažia márne konkurovať. Tento film nemožno hodnotiť písomne, to proste musíte vidieť. Spielberg sa opäť predviedol, dokázal nám naservírovať neskutočné dobrodružstvá a úspešne v tom pokračoval v ďalších dieloch. Veľmi dobre napísaný scenár a ešte lepšie zrealizovaný film. Obsadenie Harrisonom Fordom je ten najlepší počin, ktorý mohli tvorcovia urobiť, je to vtipne a dobrodružne pojaté prerozprávanie našich snov, ktoré občas máme všetci. (09.12.2012)

Soundtrack John Williams: 1. In The Jungle ,2. The Idol Temple ,3. Escape From The Temple ,4. Flight From Peru ,5. Washington Men / Indy's Home [#] ,6. A Thought For Marion / To Nepal ,7. The Medallion ,8. Flight to Cairo ,9. The Basket Game ,10. Bad Dates [#] ,11. The Map Room: Dawn ,12. Reunion In The Tent / Searching For ,13. The Well Of The Souls ,14. Indy Rides The Statue [#] ,15. The Fist Fight / The Flying Wing ,16. Desert Chase ,17. Marion's Theme / The Crate ,18. The German Sub ,19. Ride To The Nazi Hideout ,20. Indy Follows The Ark ,21. The Miracle Of The Ark ,22. Washington Ending & Raiders March , (23.05.2011)