Temno

Lehce toporné ztvárnění temného období rekatolizace a germanizace českého území. I tak si lze z filmu vzít určité historické poznatky, i když je vše tlačeno do extrému. Mlaďoučká Jiřina působila trochu roztěkaně a ostatní také moc nezaujali. Možná až na fanatického jezuitu v podání M. Růžka. Film je pro mě za tři, nicméně na protest proti zdejším samozvaným historikům, kteří mají naprosto jasné a přesné informace o tomto období (nejspíše ho zažili), a jejichž bezduché a primitivní vyjádření si lze přečíst, dávám o jednu navíc. (snížil jsem se k návštěvě profilů zdejších odpadů...první dva jsou zmanipulovaní katolíci - což tedy lze pochopit, oni za to nemůžou, jsou to jen loutky a další nejspíše mulťáci, zaměřující se hlavně na filmy z 50.let - jejich žvásty není nutné brát vážně) (13.08.2014)

Film podle pevné stranické šablony o třídním boji proti vykořisťování dělnické třídy buržoazií a za nový řád. A taková šablona zapadala úplně do všeho. Může to připadat divné, ale je tomu tak. I do románu Aloise Jiráska ´Temno´, které dle literárních odborníků představuje jeho vrcholné dílo. A to by nebylo, aby i něco takového nebylo dle stranického zadání zprofanováno. Základní dějovou linkou je melodrama o nešťastné lásce dvou mladých lidí, které tragicky rozdělí víra. A právě víra je kamenem úrazu všeho nešváru a nenávisti a tak se i zpracování do filmu Jiráskova díla stalo ve své době cíleným agitačním plodem proticírkevní a protikatolické propagandy. A samozřejmě je také použita tradiční šablona protestů chudého lidu, v tomto případě proti šikanujícím Jezuitům, a tak i zde se mimo jiné mluví o zakročení vojenskou silou proti chudinské rebelii, v tomto případě, kacířů. Film, který byl dokonce jako každý jiný mimořádný historický film natočen na barevný materiál, má tedy vše, co měl dle stranického zadání mít, a v dnešní době už jen představuje filmovou spojnici z historií oné neslavné éry. (13.05.2024)

Ač nerad, musím upozornit, že Jirásek byl vysokoškolsky graduovaným historikem, středoškolským profesorem dějepisu a pilným archivním badatelem. TEMNO je jeho vrcholným dílem evropského dosahu a Steklý, který byl velmi dobrým scénáristou, to hlavní z Jiráskovy předlohy zachoval. Přidáte-li k tomu stav země na počátku panování Marie Terezie, jak je zachytilo koprodukční nedávné televizní seriálové dílo, není k tomu co dodat. (18.10.2022)

Historickou věrnost řešit nehodlám, ale řekněte mi, proč měl nový komunistický režim potřebu přiživit se na dávno mrtvém sporu mezi katolíky a protestanty? Výsledek tomu odpovídá, takže se mi v hlavě stále vynořovala myšlenka, že KSČ potlačující zakázané názory, a bděle dohlížející na ideologicky rebelující obyvatelstvo, je od Jezuitů k nerozeznání. Promyšlenější scénář a schopnější režisér by podobným kacířským myšlenkám učinili přítrž, ale Steklý se na nic takového nezmohl. (10.08.2022)

Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte! Přepracovaný Jiráskův text nebyl objektivní pravdou již v době svého vzniku a v období skutečného temna, tedy v padesátých letech, bez výjimky simuloval komunistické revoluční myšlenky, zatím jen předurčené v odkazu Mistra Jana. Po technické, výtvarné a hudební stránce Steklého barevný velkofilm předjímá pozdější Vávrovu husitskou trilogii, zde ještě bez výraznějšího přispění hereckého ansámblu. Výjimku tvoří snad jen Martin Růžek v roli fanatického pátera Koniáše a dvaadvacetiletá Jiřina Švorcová coby myslivcova dcera Helenka, váhající mezi láskou a vírou. Která strana mince zvítězí není třeba dodávat. (24.08.2014)