Tmavomodrý svět

Doufám, že zjitřené emoce zhrzených už odvál čas a konečně si to můžeme říct - Tmavomodrý svět je průměrný film. Pro mě řadový snímek z armády tříhvězdičkových. To znamená, že všichni zůčastnění do toho dali vše, disciplinovaně naplnili očekávání formálních kvalit a není na místě se jim posmívat. Ale ani naopak. Když budeme hodnotit filmy podle toho, co chtěli tvůrci "dokázat", jakou měli "vizi" a co "zymýšleli", tak to tady rovnou můžeme zabalit, protože ČSFD ztratí smysl. Kouzlo filmu je přece právě v tom, co má navíc pro vás osobně. Ne jestli našemu sebevědomí udělá dobře, že scéna s výbuchem vlaku stála jako celý Kolja, že film je o "závažných věcech" (to ostatně nepopírám) a že je technicky dokonalý. V tom to není. 60 % (04.05.2003)

Velmi chvályhodný je záměr pana scenáristy Zdeňka Svěráka vzdát hold našil letcům ve službách RAF. Naopak málo chvályhodné jsou vykalkulované zásahy do scenáře ze strany Jana Svěráka."Vrazím tam smutný oči Barči, to se bude Amíkům líbit. Trocha sentimentu taky neuškodí, voni si rádi pobrečej." Když Jan Svěrák přebíral Oscara za Kolju, slíbil, že tomu zlatýmu plešounovi přinese bratříčka. Určitě s tím hodně počítal, ale nestalo se tak. Po pravdě, za Tmavomodrý svět by si ho nezasloužil. Sice tomu věnoval pět let svýho života, nezměrné úsilí, ale milostná linie příběhu příliš hraje na city ("But I Want You!" - scéna v autě) a scény z komunistického lágru nejsou příliš přesvědčivé. Přes moje výhrady ale musím uznat, že za málo peněz sestrojil režisér hodně muziky. Je paradox, že se na poctu našim letcům nedostalo peněz v jejich rodné zemi, ale že to z drtivé většiny platila společnost ze země, proti které čeští letci bojovali. (08.05.2003)

// Chápu tu hořkosladkou režii, někde se ta ironie, nechuť, zloba, ostuda, frustrovanost a další věci odrazit musely ale nemůžu si pomoct, ten film by mohl být o tolik lepší, kdyby se nebál projevit trochu emocí. Ty nejzásadnější momenty pokaždé naprosto vyšumí, jako by se nic nedělo. A naopak momenty, které film nikam neposouvají Svěrák servíruje bravurně, takže to určitě nebude tím, že by to neuměl. Nejspíš jenom nechtěl, dobrá, já ale v tom případě nemůžu jinak, než film označit za lehce nadprůměrný co se české produkce týče ale snadno zaměnitelný v té světové a to je prosím z mého pohledu hrozná škoda. (14.04.2013)

Ano, je to velký film. Ano, je o vážných věcech. Ano, udělal na mě hluboký dojem. Ale ten byl během pár dní pryč a já si z ničeho nic uvědomil, že to zas tak geniální a hluboké nebylo... a po televizní premiéře jsem už viděl jen ta slabší místa, sentiment a patos... jednotlivé scény jsou perfektní, ale spojené v celek sa mi privela nepozdávají, neptejte se proč... (26.03.2003)

Je drzé vyčítat Svěrákům, že byli drzí. A natočili mimořádně zdařilý film, který je konečně přiměřeným holdem skutečným obětím komunistických destrukcí historické paměti padesátých let. Po slibných nábězích kinematografie Pražského jara (NEBEŠTÍ JEZDCI) je tu podán zasvěcený pohled jak do všedního válečného dne těchto mimořádných mužů, tak do anatomie "díku", který jim uštědřila - více generaci než jedincům - poúnorová vlast politických procesů a lámání páteří. Důrazně jsou tu připomenuty perfidní praktiky StB, často do cel sesazující národní demokratické hrdiny s nacistickými válečnými zločinci. Adekvátní herecké obsazení vedlo k sérii nadprůměrných hereckých výkonů. Vzniklý celek jen znovu dotváří to, co už jsem napsal. Je drzé vyčítat oběma Svěrákům, že byli drzí. Naopak - jejich drzost je jednoznačnou garancí nevšedního diváckého zážitku. Čas ukáže, zda také zážitku nadčasového. (12.09.2007)