Výstřely v Mariánských Lázních

Vražda spáchaná těsně před válkou vyšetřovaná těsně po válce. Což o to, román je napsán dobře, ale filmové zpracování zprasila typická normalizačnost. Korunu tomu všemu dal vložený epilog. Že by na objednávku? Scénář mohl daleko více zatlačit na nějaké to napětí. Takhle se snímek tváří poněkud rozpačitě, což snaživě zachraňuje hlavně Josef Abrhám. A zadařilo se, neb to snímek přeci jen trochu pozvedlo. I tak se jedná o dílo, které se řadí k těm pozapomenutým a opravdu není divu. (11.12.2014)

Československý kriminální film inspirovaný skutečnou událostí odehrávající se v Mariánských lázních těsně po utichnutí válečných bojů v květnu 1945. Pozůstatky válečných křivd a uklidňování poválečných nepokojů má na starosti vedoucí místní veřejné bezpečnosti Šedý V. Neužil se svým sympatickým asistentem J. Abrhámem. Přestože by určitě měli mnoho starostí s nově vznikajícími problémy související s odsunem německého obyvatelstva, zabývají se fémovou vraždou z roku 1933, kdy došlo k objednanému usmrcení německého protinacistického emigranta profesora Lessinga. Hlavního podezřelého představuje německý občan Eckert v podání K. Hlušičky, jenž vyšetřovatele klame nepravdivými výpověďmi. V lázeňském městě na západě Čech dochází ke střelbě, výbuchům na železnici a jiným nepokojům, jenž mají na svědomí osoby z hnutí Hitlerjugend odmítající připustit si Führerovu prohru a poměrně zarážející je, že měkota V. Neužil jejich počínání nikterak neodsuzuje ani netrestá, naopak u soudního přelíčení projeví s těmito osobami smířlivý a chápavý postoj. Zatímco v první polovině snímku dostal dostatek prostoru J. Abrhám, v druhé části už není tolik vidět a jeho nadřízený se na obrazovce objevuje mnohem více. Zajímavou postavu majora Fulína s neformálním vystupováním ztvárnil Z. Dítě, v další menší roli kolaboranta se objevil B. Šmída. V závěru filmu přijíždějí vlakem do osvobozeného pohraničí noví obyvatelé a dá se říci, že kromě záběrů na lázeňskou kolonádu a jiné pohledy na vyhlášené lázeňské město, jež se objevují zejména na začátku filmu, se snímek I. Tomana v ničem nevymyká dobovému nevýraznému normalizačnímu stylu natáčení. (09.07.2018)

Na filmy podpořené Ministerstvem vnitra je spolehnutí. Vhodně naladěného diváka pobaví. Z obvyklé kombinace rutinérské režie, neochotných hereckých výkonů hvězd, přeochotných hereckých výkonů outsiderů protěžovaných režimem a scénáře ušitého na zakázku politruků Výstřely v jistých ohledech vyčnívají. Jedním z neobvyklých prvků je ideový základ, skutečný případ vraždy prof. Lessinga, která se odehrála v roce 1933, další náznak ideového nadhledu, pozoruhodná shovívavost vůči českým Němcům, na hony vzdálená tuposti jiných propagandistických děl stejné produkce. Málokdy se stane, aby jinak režimem protěžovaný herec Václav Neužil st. s jistou filosofickou nadsázkou relativizoval činy příslušníků Hitlerjugend. Nic z toho jistě nemá nic společného se skutečností, že Ivo Toman film natočil ve východoněmecké koprodukci... Nešť. Abych nepřeháněl - nic z toho film samozřejmě nespasí. Je to v určitých drobnostech pozoruhodná břečka. Těm, kteří mají pro pozoruhodnosti tohoto typu slabost, sadisticky doporučuji. (06.07.2016)

Kriminální příběh inspirovaný skutečnou událostí, kterou byla vražda nacismu nepohodlného profesora Lessinga. Vrah nebyl v roce 1933, kdy se vražda stala, dopaden. Děj filmu nás přenáší do roku 1945 a po zajímavých peripetiích, kdy konečný důkaz přináší kolaborant (!) končí odhalením možného pachatele. Myšlenka filmu je zajímavá, příběh poutavý, avšak zpracování nikterak nezaujme. Přidávám informaci pro ty, kteří se zajímají o dějiny kriminalistiky: vraždu prof. Lessinga a naší nejznámější nikdy neobjasněnou detektivní kauzu Otýlie Vranské dělily hodiny, maximálně jeden den. Některé odvážné teorie proto tvrdí, že vražda Vranské měla politické pozadí a byla provedena na objednávku, totiž aby odpoutala nežádoucí pozornost od vraždy, jejíchž objednatelé byli až příliš patrní. (15.08.2011)

Zajímavě pojaté. A docela se divím, že to vzniklo v 73. roce, protože jsou tam i špílce na komunisty (Zdeněk Dítě jakožto dosazený velitel pražské VB, který oficiálně říká něco jiného, než pak večer u pár sklenek vína; řeč komisaře při soudu s hitlerovčíky), což se pak snaží dorovnat ten naštěstí krátký závěr o prohnilém SRN, kam si chodí vrazi z Čech pro pochvalu a případnou prebendu. Ale mně se líbilo, že vlastně ani tak nejde o tu vraždu 12 let starou, jako o to prostředí a jeho proměnu. Ty Mariánské Lázně hnedle po válce (druhé světové), ty drobné náznaky na soužití s Němci (Habermann), celé je to takové syrové, ale drží to pohromadě a vypadá civilně a realisticky. Mladý Abrhám hraje svého mladého a zbrklého poručíka skvěle. A dostalo mě tam pár zvratů (archív, alespoň spoluúčast apod.). Jo, a poprvé možno viděti "Pacínka" hrát na opačné straně barikády komisaře, dobrý fór. Celý film mi přišel uvěřitelný, dobře zahraný, se skvělou výpravou - jako by tam člověk byl. Odsýpá zdánlivě pomalejším tempem, ale přitom se v každé scéně odehraje a řekne tolik, že je toho hodně na přemýšlení. (03.04.2019)