Zbraně pro Prahu

Rozhodně to není žádný odpad. Spíš to je trochu pohádka s krásným koncem, kdy ku Praze přijíždí Rudá armáda. Zřejmě si zahráli vojáčci z Milovic... Nu, což, taková byla doba. Nevím, do jaké míry je film postaven na skutečných událostech, ale trochu mi to skutečně připomínalo Inču-čunu. Ale rozhodně měl film zajímavý děj, který nenudil. Možná, že někdo, kdo byl vojákem, našel zde nějaké nedostatky, ale my, co z nás vojna vojáky neudělala, jsme je neviděli. Jen ta naivka milující Hlušičku mi tam nějak neseděla. (15.03.2018)

Na většině komentářů k tomuto filmu zaráží jejich historická nepoučenost a neochota vůbec přihlédnout ke kontextu doby i děje skutečného příběhu, který film dokládá. Doba Českého květnového povstání, pozdvižení české obezřetné statečnosti, kterou jedni zatracují, a druzí naopak vyzvedávají jako naši ctnost, dokládá - bez ohledu na věrnost dobovým reáliím - skutečnou atmosféru těch dní. Odboj, decimovaný desítkami úspěšných úderů gestapa a SD (obdoby StB padesátých let), případně RSHA (obdoba NKVD či našeho policejního ministerstva národní bezpečnosti ze stejné doby), byly zdrcující. Vojenská odbojová organizace Obrana národa prakticky zanikla. Do popředí se dostávali ti, kteří zbyli a měli odvahu. Politické rozdíly - a to tento normalizační film reprodukuje přesně - přitom braly zasvé. Bojovali všichni, kdo chtěli, mohli a alespoň trochu uměli. Na pomoc bojující a strádající Praze jely celkem 4 obrněné vlaky. I to je historický fakt. Domyslíme-li tyto zřejmé souvislosti, může se naše kritika soustředit na ideologicky dobrodružné zpracování tématu (připomínám o rok mladší televizní seriál BYL JEDNOU JEDEN DŮM Jana Otčenáška a Oldřicha Daňka a jeho špičkovou umělecku kvalitu). Ale i pak pro ty, které neoslovuje komunismus a jeho tradice, zbývá solidně zpracovaný akční film, který se ctí obstojí vedle většiny současné produkce tohoto žánru. (08.08.2010)

Treba pohledat film, ktery ma alespon stejne trapne dialogy jako tento naivni filmecek. Nekomu se sice v komentarich libi cetnost akcnich scen, nez vsak takto natocene, to radeji zadne. Nemci streleni kulkou tanci jako baletky nez upadnou k zemi, situace, kdy hazou zhave uhli na Nemce se jich ani nedotkne. Posunovac z niceho nic diriguje celou zeleznicni stanici na ukor jednoho telefonatu. Mizerne herecke vykony a zaver filmu, kdy Cizkova haze seriky na sovetskou armadu ve zpomalenych zaberech..., az mi husi kuze naskocila! Jednu hvezdicku jen za velice zdarilou hudbu, ta jako by byla uplne z jineho filmu. (20.09.2008)

Hodně tendeční záležitost, ze které utkví v hlavě zejména srážka vlaku... Je to škoda, naši železničáři byli opravdu stateční. Nemyslím tím teď jen to pražské povstání, ale celou válku. Na konci války pak nejeden zemřel na našich nádražích se zbraní v ruce o čemž svědčí četné pomníčky na perónech a v halách nádražních budov. Tito hrdinové by si zasloužili nový pořádný film. Ne tuto agitku, poplatnou době a režimu rudé lůzy. Ale na druhou stranu je to film z války z celkem zajímavého prostředí a tak pokud zavřu obě oči, je to zkouknutelné. Dva flakové vagóny. * * (16.12.2013)

Normalizační, ale ne zase tak prokomunistický snímek, jak by se mohlo zdát. Hlavní hrdina je tu sice neohrožený partajník, ale berme to jako daň, která musela být dána, aby byl film vůbec natočen, neboť Zbraně pro Prahu je solidní válečný snímek - na československou produkci i nevídaně akční a výpravný. Jiří Kodet coby frajerský nadporučík nemá chybu :-) (27.06.2008)