Slunce, seno, erotika

"Tak si aspoň řeknu vybraný slova po M, ne?? Myslivec myslí, že mydlář mydlí myš mejdlem, hlemýžď se smýká po mýtině, vymykati, zamykati, máš tam někde samici??" Jeden z mála světlých a úsměvných momentů v třetím dobrodružství z bláznivých Hoštic, kde se trochu přitvrdilo a půlka lidí tu běhá nahá. Bohužel s oblečením šla dolů i kvalita a celková zábavnost série. (11.01.2008)

Jedna velmi dobrá závěrečná scéna a závěrečný monolog na posraném dvorku ještě nedělají dobrý film. Než se prokoušeme k oné alegorii čecháčkovství, musíme přetrpět italskou dovolenou všech zúčastněných včetně přepadu a únosu, logicky zcela nesmyslně postavenou tvorbu nuda pláže a kdovíproč i nuda přehlídky, to vše ve skoro dvou hodinách. (10.05.2013)

Závěr kultovní série se úplně nepovedl. Italská linka zůstane hořkou vzpomínkou na nově nabytou svobodu, na kterou většina ještě nebyla připravena, ale Troška to s mírou vidláctví stejně přehání. Nudistický festival už nedává vůbec smysl. Při honbě za lofasy a bobry se navíc úplně zapomnělo na humor. Troškův krok do Evropy však patří k tomu lepšímu, co jeho filmografie nabízí. (18.04.2022)

Lidi, já jsem pro každou špatnost, ale všechno má své hranice. Prvnímu dílu trilogie přiznávám jistý díl snesitelnosti i zábavnosti, druhý se dá s jistým sebezapřením přežít, ale v případě odrazové plochy ke Kameňákům, jakou je trojka, si Troška už netrošku naběhl na vlastní a notně zahnojené vidle. Po tomhle mi bude jako vrchol vtipnosti připadat i scénka z našeho řeznictví, když tam naklusala jistá dáma a na čistě mužský personál vyblafla bez předchozího varování: "Máte prsa?" (24.07.2011)

Poslední díl z vesnické trilogie Zdeňka Trošky. Je na první pohled jasné, že se jedná o díl nejméně povedený, který už místy sklouzává do naprosto banálního příběhu, který se více snaží ukázat nahé ženy, než se pokusit o podobnou sžíravost jako v případě předchozích filmů. Nejlepší je jednoznačně část první, kdy jsme spolu s vybranými jézéďáky z Hoštic v Itálii, kde mají poznat, jak funguje Pláničkova metoda v praxi v jiném, modernějším prostředí. Češi vyjeli do ciziny. Tohle je sousloví, které dokonale popisuje situaci. Český vidlák se jede podívat do Itálie, nabalí si řízky a basy piv, aby přežil, protože ty mořský potvory se nedají žrát. Jako kdybychom nejezdili do ciziny proto, že chceme cizinu poznat, ale chceme, aby cizina poznala nás. Akorát kdo je na nás v cizině zvědavý? Proč někam jedeme, ale snažíme se to za každou cenu přizpůsobit Česku? To je Česko tak dokonalé, o tolik lepší? Pokud ano, proč vlastně vyjíždíme? Já vím, že tohle už se trochu změnilo, ale jsem si jistý, že jsou zde pořád rodiny, které jedou do ciziny a místo, aby ochutnali místní kuchyni, raději si přivezou něco svého. Já vím, má to i smysl, člověk neprožije dovolenou v průjmech, ale jestli se tohohle bojím, proč někam jezdí? Myslím, že dovolená takového rázu, kde si kolem sebe vytváříme malé Česko, nemá smysl. Musíme zkusit žít chvíli v Itálii, Řecku, apod. Pak si z toho můžeme něco odvézt. Nejen to, co si nakoupíme na tržišti a co můžeme ukázat jako důkaz toho, že jsme skutečně byli v cizině a že si nevymýšlíme. Filmu pak nejvíce ubližuje druhá část, kde se snaží jézéďáci být světoví tím, že se svlékají, stěhují na seník a spí u řeky za cedulí. Místy je to prostě nuda, hlavně po několikátém zhlédnutí si uvědomíte, že to je vlastně docela vyčpělé. První a druhý film série však stále mohu směle doporučit. Jen si u toho zapřemýšlejte a řekněte si, jestli v tom není kousek z vás samotných. Více: http://www.filmovy-denik.cz/2012/12/umirajici-zvire-4-vanoce-slunce-seno-2.html (03.03.2013)