Zub za zub

Návrat mého jedinýho oblíbenýho poldy na televizní obrazovky mě citově úplně rozmrdal. Bylo krásný cítit z televize po dlouhý době zase sex, chlast, průsery, rvačky, sledovat hektolitry vychlastanýho piva a vidět ranaře z 80. let jak si s politickou korektností vytírá prdel. Pamatuju si to jako dneska, když jsme jako fagani viděli Schimiho poprvé a pak jsme prolejzali každej krám, jenom aby jsme měli tu samou bundu, co nosí Schimanski. Mám chuť dát pět, ale nakonec dám čtyři, protože vím, že některé další díly jsou hotová krasojízda všeho co se mě líbí a až začne hrát Midnight lady a Schimi zlitej jak křen půjde v náručí nějaký superkočky špinavejma ulicema Duisburgu do toho svýho brlohu, aby dotyčnou princeznu pohostil pivem a kvalitním sexem, tak se obávám že samým nadšením půjdu, vytisknu Schimiho fotky a nalepím je ve všech kostelech, mešitách a bůh ví kde ještě, ať se konečně lidstvo začne modlit k tomu pravýmu. (07.08.2011)

Německé kriminálky mne nikdy moc nebraly, připadaly mi všechny tak nějak stejné a neatraktivní. Všechny kromě Schimanského. Avšak není mi známo, proč je zde tak podhodnocen a dáván do jednoho pytle s ostatními kriminálkami von Deutchland. Jde totiž o jinou ligu, možná i o jiný sport. Schimi není žádný vědátor, který koukne a vidí, ani udatný superman, přeskakující za jízdy z auta na auto - je to obyčejný chlap z masa a kostí, který chybuje, dostává rány, doplácí na svou cholerickou povahu, holky střídá jako fusekle, má motorku v bytě a téměř permanentní kocovinu. "Zub za zub" je skvěle napsaná krimi s výborným obsazením (kromě Götze Georga skvělý Rufus), spoustou zajímavých scén (Schimi vs Francouzská policie - krásný příklad známé Francouzské nevraživosti k Němcům) a uvěřitelným dějem, který s každou minutou graduje. Když Schimi na plný plyn vrazí na Grassmannovu oslavu a jde si to s tím úlisným gaunerem vyřídit, měl jsem srdce až v krku. "Zub za zub" ode mne nedostane plné hodnocení, snad jen proto, že jsou lepší díly. I když vzhledem ke zdejší "popularitě" možná časem zvýším. 85%. (10.08.2011)

Kinům určený spin-off s mým oblíbeným, abstinenci nevyznávajícím a věčně pomuchlaným komisařem Horstem "podívejte se na mou rozhalenou hruď" Schimanskim. Tentokrát opouští rajón a vydává se do Marseille, tolik se nešpičkuje s kolegou Thannerem (kterého nedabuje Moravec) a pokud ho nepřemůže lihový spánek, zvládne i soulož s 35 kilovou žurnalistkou osmanského původu. Zbavit tu legendární béžovou bundu skvrn od krve zřejmě bude pro duisburské čistírny nadlidský úkol - ještěže jich má Schimi plný šatník.. (08.08.2011)

Není tak odlehčený a vtipný jako jiné díly, hudební doprovod je slušný, ale ne tak komický jako např. v epizodě Mezi námi bratry (Hamtim Ham), ale je tam toho přesně tolik, kolik toho tam má být. Má to příběh, sympatického hrdinu, nějakou tu milostnou zápletku, chlast, řešení případu na vlastní pěst, zběsilou jízdu v autě, (a skok) na motorce.... Jó, v osmdesátkách se točily filmy! A to jsem ani nezmínila dobrý dabing. (04.03.2015)

Rozhodně nepovažuji Zub za zub, jako top případ Schimanského. Kdo se na tyto příběhy podívá v dnešní době, a znaje pouze z vyprávění, asi si poklepe na čelo. Já osobně s Schimim vyrůstal, ať už sériemi Místa činu, tak i samostatnými příběhy. Tenhle Duisburgskej švihák, kterej dostane na budku snad v každém díle, mrtvolama, ani agresí nešetří, k tomu s lehce homosexuálními sklony k jeho kolegovi Tannerovi mě zkrátka bavil. Takže spíše z nostalgie, než příběhy jako takové, budu nadhodnocovat. (08.08.2011)