Zítra se bude tančit všude

šílená hlína... Na tom komančském týmovém duchu asi něco bude, protože tohle "Mistrovství světa ve tváření se jako největší piča pod sluncem" nevyhrává jednotlivec(ikdyž Nesvadba tam občas rozjížděl slušná pekla) ale vyhrávají všichni, jako jednotný celek, jako družstvo soudruhů. Koukám, že potřeba -za každou cenu a bez rozmyslu odvrhnout všechno komančské(dnes velmi moderní póza)-je zde silnější než fakt, že pro střízlivě uvažujícího jedince to může být zábava gigantických rozměrů. Nebo se snad opravdu bojíte, že tahle ultranaivní, megaprůhledná, kýčovitá, křečovitá a strojená propaganda by mohla kohokoliv mentálně zdravého něják(jakkoliv) přesvědčit? pche ..Já jsem se řezal od začátku do konce..u toho se snad nedá nebrečet smíchem..Koukal jsem na to s rukama před obličejem a skrze prsty jsem s hrůzou očekával jaký další smrtící ksicht, vražednou hlášku nebo kulervoucí scénu na mě tihle mistři humoru vytasí příště..a oni nezklamali a vždy vytasili ještě větší úlet..... Fakt nálož. Objektivně to asi není tak dobré-děj je přecejenom trochu plochý a oproti třeba Botostroji méně dramatický. Řeší se tu spíše telenoveloidní zápletky a v celém filmu je jen jeden skrytý, podvratný fašista (poslouchající tajně doma Jazz a vlastnící nějáké to abstraktní umění...FUJ-Provokatér!).. Na druhou stranu, je fascinující sledovat, jak zruční byli stalinističtí filmaři na poli speciálních efektů a CGI, protože ty hardcore běsy, které tam předvádí folklórní soubory ze sovětského svazu, to prostě musí být Fake................... Čest a Mír volové. (14.04.2013)

Naivní a schematické, nedá se tomu ale upřít upřímnost záměru. Budoucnost patří socialismu a když vymeteme všechny záškodníky, zbavíme se vypasených pantátů statkářů, zatočíme s americkým hmyzem a vstoupíme do Svazu mládeže, zítra se opravdu bude tančit všude. Úsměvná záležitost plná šílených hereckých výkonů nebo křiklavě optimistické hudby. Radši se pobavím u takovéhoto nesmyslu, než bych trpěl například u síru dštícího Botostroje. (22.11.2013)

Tak extrémní film si přímo říká o extrémní hodnocení, ale já mu ho asi nedám. Herci jsou neuvěřitelně nejapní, ale musím uznat, že to, jak zdravý duch páchne blbostí, nemohli zahrát lépe. Se vší tou choreografií, folklórem, historickou hodnotou a zákeřným optimismem to zdaleka nemůžu hodit do odpadu. Takže tak. Jo, a začínám být hrdá na své křestní jméno. ___ 22.2.2009: Dnes jsem viděla počtvrté, byla jsem dojatá, přidávám čtvrtou hvězdu a Marigold má jako vždy pravdu. (02.12.2007)

"Aleno mně se zdá, že jsme s tím Rudovým vyloučením udělali přece jenom chybu. Třeba to není v jádru špatný člověk. A kdyby tohle všechno viděl, možná že by se změnil." - "Ba ne, Pavle, utekl na Západ, do Německa." - "To není možné, vždyť je přece Čech." - "Ale fašista." No vida a prý že se dějiny neopakují. Zítra se bude tančit všude je aktivistická komedie, z níž se postupem času stalo téměř syrové drama. Je až děsivé pozorovat, jak komunisté postupují. Nejdřív se vnutili do vědecky vedené skupiny pro výzkum lidových tanců, a pak z ní krůček po krůčku vytvořili taneční družstvo pod vedením Svazu mládeže. Všechno s nadšením a s neustálým křečovitým úsměvem. Paradoxně sám pan režisér po čase emigroval do Francie. Příčí se mi hodnotit filmy na základě ideologie, ale tohle je opravdu odpad jako vyšitý. I kdybych z něho sloupal všechno budovatelství, tak jako muzikál zcela selhal. Nepamatuju si z něho jedinou písničku a hodnotný je jen díky dobovým záběrům Prahy, Budapešti a Berlína. (16.11.2020)

Na absolutórium to nemá ani v jednej škále hodnotiaceho spektra. Predsa len, humor nechceného pôsobí. Úsmevy - tie sa vždy dokážu preniesť na príjemcu, navyše, ak prekvapivo nepôsobia nejako extra silene. Celé je to aj príjemne internacionálne, s túžbou celosvetového mieru (pod červenou zástavou - ako inak). Striedajú sa prostredia, štáty, mestá. Z čias, keď sa ešte v nich objímali čínski komunisti s tými sovietskymi. Do toho černosi, Indovia, Kórejci a tak. Klasická schéma vše objímajúceho optimizmu a budovania, do ktorého vždy zasiahne nejaký výstredný vrták, čo je ku koncu súdruhmi a súdružkami spacifikovaný, tu bola naplnená bezo zvyšku. Toľko ku kladom. Ak ale je niečo k porovnaniu, čo sa týka pomerne špecifického žánru folklórne budovateľského propagandistického filmu, tak ma napadá slovenská Rodná zem, zhruba z toho istého obdobia. No a tá víťazí, čo sa týka spevov, tancov, choreografie, deja, prírody, hereckej aj formálnej stránky, na plnej čiare. Takže fajn, možno sa bude zajtra tancovať, kde sa len pozriem, no z úrovne, akou to bolo nakrútené mi nohy naopak, riadne zdreveneli. (04.02.2021)