Dým bramborové natě

Rudolf Hrušínský opět dokázal, že to byl prostě Pan herec co umí hrát dramatické postavy s neskutečnou bravurou, že mu to člověk prostě věří. Příběh osamělého doktora co se snaží na venkově či malém městě pomáhat jak se dá až se snaží zachránit mladou dívku co je těhotná, ale dítě nechce. Film je hodně smutný a končí dost špatně ,ale i zároveň pro někoho dobře. (21.09.2009)

Víťazstvo Františka Vláčila nad normalizačnými cenzormi bolo iba polovičné. Podarilo sa mu síce presadiť Rudolfa Hrušínského do hlavnej úlohy, (bez neho by to bol iný film), podarilo sa mu natočiť nesocialisticky smutný film s vynikajúcim depresívnym záverom a podarilo sa mu aj zobraziť ľudí a život na dedine z jeho škaredšej stránky. Nepodarilo sa mu, a ani sa mu nemohlo podariť, realistické zobrazenie rozsahu problémov ľudí, ktorým niekto emigroval, nepodaril sa mu výraznejší odklon od Říhovej predlohy, ktorý mohol prispieť ku kompaktnosti diela a ani hudba Zdeňka Lišku výnimočne nie je na pochvalu. (12.01.2011)

EDIT: Tak jsem na to pár letech zase kouknul, a najednou mám před sebou úplně jiný, nedotažený film. Čekal jsem, že hlavní postavou bude doktor Meluzín a jeho vlastní léčba z rozčarování, tedy z toho, jak celý život dělal, co vlastně nechtěl, podřizoval se manželce, kolegům v ústavu, a sice to dotáhl až na špičkového lékaře v Paříži, ale prostě nedělal to, co chtěl on sám. A teď to dělat chce. Jenže Vláčil kašle na postavu doktora Meluzína, což je pak žel znát i na výkonu jinak obvykle excelentního pana Hrušínského, který zde působí nerozhodně, neb neví, co a koho má vlastně hrát. Jeho postava odnikud nikam nejde a nedojde. Celé se to soustředí jen na tu stařeckou depku a melancholii, a jak pravil můj syn, člověk by spíš čekal, že se v té sanitce rozsekají všici. PŮVODNÍ KOMENTÁŘ: Dokonalý snímek o stárnoucím doktorovi, který podobně, jako se pálí na podzim bramborová nať, se cítí na podzim svého života vyhořele. Hle, symbolika! Odjíždí z rušné a vystresované Prahy na venkov, kde vlastně chce život jen tak dožít, ale interakce s osudy lidí kolem něho ho nutí jednat jinak. Celé je to melancholické, jak asi stáří a rekapitulace mohou být, ale uvěřitelné, skvěle zahrané a reálné. (24.06.2018)

Přes výborný herecký výkon Rudolfa Hrušínského a dalších herců (kupodivu i takový Jandák je tu vcelku snesitelný, jakkoli hraje protivného floutka) je "Dým bramborové natě" pouze smutným stínem filmů, které Vláčil točil před rokem 1970. Svou kůži ovšem soudruhům nedal lacino... Jeho obraz vesnice je tak neutěšený, že se člověk skoro ptá, jakým zázrakem tohle prošlo přes schvalovací komise. Předloha se přitom právě v optimismu s kterým tehdejší vesnici líčí povážlivě blíží barvotiskovosti agitek z padesátých let... Atmosféra je po většinu času tak hutná, že by se dala krájet a z dosti hloupoučké a primitivní předlohy Vláčil vykřesal skutečně nevídaný kus hořké poesie s drobnými špetkami slunečního jasu... Celkový dojem: 85% Zajímavé komentáře: Radek99, Mertax (06.03.2011)

Bohumil Říha nebyl žádný spisovatelský velikán, a režisér Vláčil evidentně musel vybírat z toho, co na jedné straně mohlo sítem bolševické cenzury projít, a současně nebylo beznadějně pitomé. Výsledkem je dost povrchní látka mistrovsky zrežírovaná a dobře zahraná. Příběh by dostal závažný rozměr až tehdy, kdyby vyslovil i to, o čem Říha mluvit nechtěl a neuměl a Vláčil nesměl. --- Na filmu je nejsmutnější vědomí, že představuje to nejlepší, co mistři Vláčil, Hrušínský a spol. směli v těch časech vytvořit. A tak ta šedivost a zamlklost celého filmu paradoxně přece jen vypovídá o oné hrozné, šedivé a zamlklé, době. (20.09.2010)