Le Calendrier

„Už jsou tu zas, po roce, démonické Vánoce!“ Kdepak čertem, Mikulášem a Knihou hříchů. Dnes se zlobivé děti a hodné vozíčkářky straší hororovým adventním kalendářem, zlověstně šprechtícím německy. „Scheiße, ruhe! Öffne das Fenster!“ OK, otvírám OKÉNKA KALENDÁŘE: [][] Mňam, výborné čokoládičky s LSD krémem. A zajímavé bonusy. 1) Čertovo kopýtko homemade psychoanalýzy. 2) Rohatý osud vozíčkářky. 3) Démonická možnost vyřídit si účty se všemi svými viníky. [][] Tu 1) radši neprovozovat, 2) je lépe nepoznat a 3) nevyužít. A nad haprujícím scénářem se nerozčilovat. Příklad. Po první mňamce už nesmíš přestat otvírat. A všechno musíš sníst SAMA! Jinak tě klein kalender Teufel zabije! Byla opakovaně (!) poučena Eva i diváci. Tak hlavně, že sušenku a bílou figurku sežral někdo jinej, ale Evě se nestalo nic. Ach jo. Ale nabízená možnost smyčky, ta byla zajímavá. Na Hromnice o vražedný advent více. (20.07.2023)

Invalidka dostane od kamošky posadnutý adventný kalendár, takže každý deň musí povinne žrať bonbóny, občas sa jej zjavuje démon (jeho vizáž je asi to najväčšie plus) a zopár ľudí v jej okolí otrčí kopytá. Za mňa čistý priemer – nebolo to zlé, ale žiadne krvavé orgie a ani veľké napätie sa nedostavilo. Od belgicko-francúzskej spolupráce som čakal omnoho viac. (02.12.2021)

Adventní kalendář byl jeden z posledních letošních hororů, který měl šanci prorazit, ale bohužel i ten se zařadí jen k těm průměrnějším kouskům. V zahraničí je film však docela chválený, ale hádám spíš proto, že se jedná především o drama s lehkými hororovými prvky a to mají lidé většinou rádi. Příběh o atraktivní dívce na vozíčku, která od kamarádky dostane antický adventní kalendář, kde každý den musí jíst čokoládku a překvapení, které se zjeví bude pár lidí stát život. Námět je fajn a kdyby byli tvůrci hravější, odvážnější a odvázanější, tak z toho mohl být bratříček Nezvratného osudu, ale ani jedna vražda mě zde nezaujala, atmosféra ani napětí se zde téměř nevyskytuje a jediné, co z hororové stránky může potěšit je slušná maska démona, který se však moc často nezjevuje. Ten zbytek totiž za moc nestál. Škoda, tady se Francie držela hodně při zemi, chvílemi se film i docela táhne, ale díky originálnímu námětu a pár zajímavým scénám to k zahození vyloženě není. Příběh 3/5, Akce 1/5, Humor 0/5, Násilí 2/5, Zábavnost 3/5 Hudba 2/5, Vizuál 3/5, Atmosféra 2/5, Napětí 2/5, Emoce 1/5, Herci 3/5. 5/10. (23.12.2021)

Nápaditá variace na sérii Hellraiser, jen namísto pekelné kostky tu coby magický předmět figuruje pekelný adventní kalendář. Není vůbec podobný těm papírovým z Lidlu nebo Tesca, je dřevěný, krásně retro, mluví německy a prokazuje majiteli jisté nadstandardní služby. Jen nezapomeňte, že v magii, lhostejno zda bílé či černé, není nic zadarmo, takže naše milá paraplegička by si měla dobře rozmyslet, jestli do tohohle pochybného holportu půjde. A mimomochodem jak už se křečovité obsazování zástupců všemožných menšin stalo v posledních letech směšným ba otravným klišé, tak v tomhle případě to absolutně neplatí, skvělý příběh, skvělá hlavní představitelka (v reálu samozřejmě chodící) a když necháte mozek běžet jen zhruba na půl výkonu, čeká vás možná hodně příjemný divácký zážitek. (24.06.2023)

Tak trochu faustovské téma, něco z The Jack in the Box, Vládce prokletých přání a dalších snímků s deníky, co plní přání, a voodoo, akorát vždy platí jedno, že za všechno se platí. Eva je na vozíčku a záhy zjistí, že by prostřednictvím tajemného kalendáře mohla zase chodit. Stačí jen obětovat pár, no pár, docela dost lidí - blízkých, známých i cizích. Škoda, že většina masakrů je mimo kameru, třeba dotáhnout vanu do konce by za to stálo. Takže jen náznaky a spousta krve, OK, vše vyváží atmosféra. Tak ne. Celý film se táhne jako nudle, měl jsem pocit, že se dívám tři hodiny. Za tu utahanost víc jak dvě hvězdy rozhodně nedám a vícekrát se na to nepodívám. (31.07.2023)