Kabinet doktora Caligariho

Respektuji a uznávám, že na svoji dobu to muselo být VELEdílo, ale já bohužel žiju v době jiný (07.12.2011)

Četl jsem na tento film mnoho příznivé chvály a od mnoha lidí jsem se dozvídal, že je pro ně tento film vůbec nejhodnotnější z celé němé éry. Opravdu je tento snímek vyjímečný. Jeho výtvarné zpracování nejspíš ve své době nenajde žádnou konkurenci. Nevídané expresionistické kulisy vytvářejí vskutku vyjímečnou fantaskní atmosféru, která je téměř nenapodobitelná. Avšak zdá se mi, že po stránce dějové je film chabý a častokrát až příliš nudný. I přesto však vězte, že film stojí za zhlédnutí a určitě vám poskytne neopakovatelný zážitek :) 8/10 (27.06.2007)

V době vzniku filmu se psal rok 1920, což je svým způsobem úžasné. Bohužel, film samotný už mi úžasný nepřišel. Nejvíce se mi nelíbila hudba, která nenavodila ani hororovou atmosféru a ani nebyla dobrá. Z počátků kinematografie toho moc nakoukaného nemám, tudíž mám možnost srovnání hlavně s díly Ch. Chaplina, která měla hudbu vždy úžasnou. Zahraný je film vzhledem k motivu dobře. Disponuje pěknými kostýmy, a dokonce má smysluplný příběh, který je samozřejmě super jednoduchý, což se ovšem u hororů očekává, ačkoli toto horor samozřejmě není. Jeden frajer(Dr. Caligari) si ochočí náměsíčníka, který pro frajerovo potěšení občas někoho zabije. Lidem se to samozřejmě nelíbí, tak po vrahovi pátrají. A poté šup se všemi do kazajky a blázince. Pro fanoušky hororů je film povinností, neb se jedná o jeden z prvních náznaků tohoto žánru. Pro uživatele, kteří se na filmy dívají primárně pro zábavu je zase povinností film obloukem minout. Pro nás ostatní jsou to 2* či 3*, přičemž rozhoduje momentální rozpoložení. Z mé strany to tedy budou hvězdičky pouze 2. (11.08.2012)

Das Cabinet des Dr. Caligari je nádherně stylizované expresionistické dílko, které svými obrazy a hudebním doprovodem (viděl jsem verzi Projektu 100 s doprovodem skupiny DVA) dává přičichnout těm nejnáročnějším filmovým fanouškům ke koření základů psycho-thrilleru. Vždyť kde by byla taková persona jako Hitchcock, kdyby nebylo Caligariho.. (23.05.2008)

Du musst Caligari werden (15.02.2009)

Kabinet doktora Caligariho som videl pred pol storočím a bol som oprávnene zvedavý, ako na mňa zapôsobí v súčasnosti. Ako obvykle, stálo ho to hviezdičku. Naďalej ho považujem za významný príspevok do histórie filmu, aj teraz som obdivoval jeho výtvarné riešenie a posun z kategórie mimoriadnych filmov medzi nadpriemerné lepšie vyjadruje môj vzťah k hodnotám, ktoré pretrvali. (06.11.2016)

Po scenáristické stránce by šlo na tomhle, dnes již víc než stoletém dílku nejspíš snadno najít nějakou tu mušku a pár hereckých výkonů občas na můj vkus příliš brnká na strunu patosu... ale to zpracování? Ta výtvarní stránka s takřka dokonalými kulisy, barevnými filtry, detailně vyladěnými záběry s působivými odstíny, u té bych vůbec neměl problém souhlasit s tím, že má v sobě nejeden závan geniálity. Ta atmosféra, kterou celé provedení vytváří v doprovodu s původní hudbou, je prostě úžasná. V tomhle ohledu má KABINET dodnes určitě čím fascinovat, tuze mě přikoval k sledování a splnil svůj pro mě účel, jak po té „brakové“ stránce s cílem předvést senzační, poutavou žánrovou atrakci své doby, tak po té umělecké, protože bylo co i seriźoně obdivovat. Bál jsem se, abych se po čase opět jednou při doplňování si restu z němého období moc nenudil, ale naštěstí se nestalo a snad se teď lépe odhodlám konečně i na Fausta... Jo, kdyby většina současných horrorů měla v sobě alespoň polovinu té invence, nápaditosti, tvůrčího umu a zápalu, jak to předvedli již v roce 1920 tvůrci Kabinetu doktora Caligariho, asi by se tento fascinující žánr s romantickými kořeny nemusel stávat v očích mnoha diváků automaticky samoúčelným spotřebným brakem. [75%] (10.08.2022)

Bezpochyby jeden ze základů kinematografie a to nejen horroru jako žánru, originální a neskutečně působivý i po více než devadesáti letech. S charaktery stejně deformovanými a bizarními jako kulisy v nichž se pohybují, s pointou razantní a nečekanou způsobem na němž Shyamalan o osmdesát let později vystavěl svou kariéru, s vynikajícím Conradem Veidtem v dodnes neodolatelně děsivé kreaci Cesara. Bylo úžasné vidět film kdysi dávno ve stylovém Ponrepu na Letné a bylo fajn připomeout si ho z DVD. (29.03.2011)

Príbeh celkom zaujímavý, výprava hotové umelecké dielo, herci výborne namaskovaní a tá hudba, to bol balzám pre moju dušu, dobre sa mi na to pozeralo. (28.01.2016)

Můj velmi oblíbený kousek. Jsem moc rád za možnost vidět somnambula na velkém plátně a s hudbou, která pomáhá udržet tempo. Právě v tempu a pak samozřejmě v kulisích jsou ta kouzla, díky kterým sáhnu po tomto dvdčku snad ještě raději než po upíru Nosferatu. Vážně to funguje, děsí a navíc si nechává překvapení i na závěr.....doporučuji všem fanouškům Caligariho videoklip Roba Zombieho - Living Dead Girl. (07.04.2008)

Je značně náročné už jenom se dívat na takhle starý film, natož ho pak mět ohodnotit. V úctě k jeho blížící se stovce nejsem schopen natvrdo napsat, že se na to nedalo koukat, ale ani ho nemůžu podle dojmu který na mě udělal zařadit mezi absolutní špičku (ač tam objektivně patří).___ Viděl jsem remasterizovanou verzi z roku 1996, ve které je nejsilnějším prvkem hudba, jednoznačně. Z herců nejvíc mimikou a výrazem tváře vyniká představitel dr. Caligariho, Werner Krauss. (11.08.2008)

Bravúrny nemý film režiséra Roberta Wieneho s Friedrichom Fehérom, ktorý sa podobá na Fredrica Marcha, ale najmä so zlovestným Dr. Caligari, alias Werner Krauss a jeho verným sluhom, poslušným psíkom - Cesarom, alias Conrad Veidt, ktorý si zahral aj v legendárnej kultovke Casablanca, postava Francis ( Friedrich Feher ), rozpráva na začiatku svoj príbeh, jednému staršiemu pánovi, čo sa mu stalo, alebo odkedy príde Caligari do mestečka, spôsobí paniku, až v takom rozsahu, že sa tohoto prekliatia nezbaví, ani po vyrozprávaní tejto príhody... Mimoriadny, desivý a depresívny film, ktorý ma priklincoval do sedačky ! Tento film si sám sebe nasral do huby, lebo bol predzvesťou šialeného Hitlera + sám o sebe, je taktiež zdrojom viacerých inšpirácii neskorších tvorcov. Nie je to nič príjemné, sledovať takto revolučný film... (24.05.2016)

Ve své době průlomové a děsivé, dnes již velice zastaralé. (13.01.2013)

Slavný film z éry německého expresionismu. Všimněte si typických znaků expresionismu - nerealistický krok herce (až taneční), přehnané výrazy, kulisy mají stejný význam jako postavy. Všechno ateliérové dekorace, aby to bylo perfektní, deformované. (09.11.2017)

Kabinet jsem odkládal opravdu dlouho, jelikož jsem si říkal, že jde o němý film a já mám prostě radši zvukové snímky - a i když jsem viděl upravenou verzi, jež byla obohacena o hudbu, tak mě film ve výsledku nakonec nad moje očekávání velmi mile překvapil. Kabinet v sobě umným způsobem mísí horor, akci a detektivku, čímž je - alespoň podle mě - atraktivní i pro současného diváka. Celé je to navíc obaleno v děsivě nádherných kulisách s výrazně nalíčenými postavami. Učebnicový příklad německého expresionismu ve filmu! (25.05.2011)

Na Kabinetu mě velmi zaujaly kulisy, hudba a... šminky :-). Co se příběhu týče, po téměř sto letech nám již přijde samozřejmě velmi úsměvný, skoro si říkáte: "o co tam šlo?", ale svým způsobem se mi to líbilo, ostatně, skončíme tam všichni (v blázinci ;-). (16.06.2014)

Na svoju dobu neskutočné inferno a des, dnes komédia..Sám som prekvapený ako ma toto dielo "nechytilo", stáva sa:) Nosferatu rules!!! (11.05.2007)

Fantastické dílo, které od prvních vteřin zaujme (což jindy bývá problém němých hororů) - a můžou za to samozřejmě úchvatně stylizované kulisy od Der Sturm. Vraždící somnambul Cesare vůbec není špatným hororovým monstrem, ale u mě to na plné čáře vyhrál samotný doktor Caligari, předobraz všech budoucích ďábelských vědců. Tak, jak jsem se s hlavním hrdinou nořil do (nejen kulisami) pokřiveného světa jeho mysli, stoupalo i moje nadšení. K tomu je třeba přičíst ujeté jazzové improvizace jako hudební doprovod (restaurovaná verze na DVD z Levných knih) a ve výsledku tu máme skvělý film, jeden z nejlepších němé éry, dokonale vygradovaný k psycho finále. (15.10.2012)

Významné dielo nemeckej kinematografie. Podivne zakrivené expresionistické scény a stavby, drásajúca hudba a des. Niektoré scény sú natočené brilantne, celý snímok pôsobí veľmi pocitovo.Vynikajúce ! (02.04.2007)

U filmu z roku 1920 jsem překvapivý a neočekávaný zvrat, navíc pak ještě tak zajímavou pointu vážně nečekala! (04.06.2007)