Mission: Impossible II

Mission Impossible jednička mě příjemně překvapila. Jak svými dvěma mistrovskými scénami v CIA a v tunelu, tak svým krásně překombinovaným dějem, ve kterém se sám divák cítil jako špión, i celkovou atmosférou seriálu. To všechno ve dvojce chybí a navrch přidává hudbu Hanse Zimmera (ehm), patos, trapnou akci, nudu a motorky. (14.01.2007)

Překombinovaný děj z první části se nám zde tošku pozměnil přeakčnělý děj,ale tohle mě nikdy vadit nebude. Přeci jen zaběry tance strříbrné Audi / myslím TT/ a černého porsche, nebo skvělý finálový fight s nožem u oka, či jízda na motorce a některé další akční záběry z tohoto filmu pro mě dělají akční zážitek . (07.07.2006)

Od negativního postoje přes pozitivně naladěnou toleranci až k překvapenému obdivu. Způsob, jakým Woo sérii přeakčnil, nemá moc obdoby, ale právě jemu můžeme vděčit za to, kolik vystřílených nábojů se od této epizody skrývá v každém dobrodružství. Spousta akce, stylu nebo zpomalovaček, přehnaně emocionální dialogy hraničící s béčkovou romantikou a Ethan Hunt v poloze nezastavitelného Mohykána. Všechno mírně za hranou přijatelného cheesy faktoru - a přesto jsem právě tenhle díl viděl nejčastěji. (12.05.2006)

Stále to mám rád, pretože je to Mission Impossible a má to štýl, ktorý. Príbeh nie je zlý, ale ani struhujúci taktiež záporáci, či niektoré postavy sú nevýrazné. Prvá Mission Impossible mala grády, adrenalínové akcie a skvelý dej. No tu do druhého pokračovanie moc toho neostalo. Dokonca mám námietky aj proti hudbe Hansa Zimmera, nie že by bola zlá, kvalitná určite je, však je to predsa Zimmer, ale ta hudba sa mi skôr hodí do Gladiátora. A čo sa týka štýlu režiséra Johna Wooa, tak to je presne jeho štýl, akčná stránka mu ide, ale tých spomalovačiek tam bola hromada aj na mňa a to ich mám rád. Celkovo keď to zhrniem, tak sa jedná o lepší akčný film s dobrými akciami, slabým scenárom a klasickým Cruisom. 70% - 3* (20.11.2011)

Už v prvních minutách, kde si Tom Cruise doslova pohrává se skálou a vysmívá se tak všem horolezcům, nám musí být jasné, že něco nebude v pořádku. M:I-2 vsází na jakýsi teenage styl vygradovaný až do absurdity, všechny postavy jsou přehnaně cool, technologie přehnaně futuristické, ale hlavně všechny akční momenty jsou tak těsné a náhody tak nelogické, že pojem "z prdele klika" zde nabírá zcela nový rozměr. Špionážní atmosféra i s veškerým napětím je v tahu, scénář je slabší a jedinou režisérskou vychytávkou zůstává slow motion, z celého Cruisova One-man-show se tak stává jen pouhá nenáročná, odpočinková zábava na zrelaxování po rušném dni... Což ovšem nemusí být úplně k zahození. 5/10 (02.06.2008)