Djflash

Druhé pokračování Bad Boys spatřilo světlo světa osm let od natočení prvního dílu Hlavní osazenstvo zůstalo beze změny i včetně režiséra Michaela Baye, který si to célé vzal opět na starost, a jak mu to šlo ? No moc dobře ne. První problém jenž mě napadá je celková délka snímku, která vzhledem k vachrlatému příběhu mně příjde zbytečně dlouhá. Stopadesát minut mi v tomto případě příjde jako dost velká porce pro samotného diváka. Dlouhé to tedy je jak týden před výplatou, Bohužel nemohu tvrdit ,že bych se u toho nijak zvlášť bavil, a to přitom první díl patří mezi mé oblíbené akční komedie. Myslím si, že tím hlavním důvodem, který podle mého názoru sráží tento snímek do průměru je až nesmyslný přehršel akce jež v konečném důsledku může působit jako velká filmová reklama na hollywood, a je nutné podotknout, že to občas také tak působí. Především akční scéná na dálnici či zavěrečná akce odehrávající se v bossově sídle na Kubě je ukázkou ztráty veškeré režisérovi soudnosti. Tvorba akčních scén, které ve filmu uvidíte je takzvaná Bayovská specialita. Pravdou jest, že Bay má tohle zvládnuté perfektně a vidět to je i pouhým okem. Jednu dost velkou vadu na kráse to, ale přeci jen má, je toho totiž moc a čeho je moc toho je přííliš (,ale toho si režisér zřejmě nevšiml) a tím pádem to člověka může po čase přestat úplně zajímat. Komických situací je ve filmu méně a i když se hlavní představitelé snaží seč jim síly stačit, je na první pohled vidět, že akce je zde mnohem přednější než humor a to je škoda. Mizerové 2 jsou tak pouze slabým odvarem svého předchůdce a já jen doufám že pokud vznikne třetí díl takže se alespoň v určitém obrysu vrátí ke svému prvnímu předchůdci. Myslím si, že by to bylo ku prospěchu celé této serie .

Snímkem Ostrov ukázal Michael Bay naplno své režiserké schopnosti. Posloužil mu k tomu zajímavý námět a v neposlední řadě výborně napsáný scénář. V první polovině filmu má divák opradu pocit, že sleduje nějaké postapokalyptické drama s několika přeživšími, kteří jsou ukryti v jakémsi uzavřeném vojenskm komplexu, postupem času však pravda vyjde najevo a začíná druhá neméně zajímavá část, která je navíc okořeněna svižnými akčními scénami. S těmi si Bay opět vyhrál jak to u něj bývá zvykem. Sice to zas občas vypadá že pří tvoření těchto scén mu znovu hodně ujela režisérská ruka, ale na druhou stranu se jedná o sci-fi podívanou z blízké budoucnosti tak to lze akceptovat. Do hlavních roli byly obsazeny tehdy málo známé tvaře, což se týká především okouzlující scarlett johansonové, která teprvé rozjižděla svou hereckou kariéru. Mezi oběma to ve filmu velmi příjemně jiskřilo a dodalo to tak určité romantikcké prvky, Těch bylo, ale málo a tím pádem to filmu nijak zvlášť neuškodilo. K tecnickému zpracování není co dodat Micheal to prostě a jednoduše má takzvané v ruice, a i kdy to v určitých chvílích působí opět dosti komerčné tak nelze upřít, že je to všechno zvládnuto s velkým přehledem. Obzvláště práce kamery a kamerové záběry všeobecně zde zaslouží velkou pochvalu Michael Bay ukázal, že když chce tak dokáže vyladit všecnhny důležité filmové prvky tak, aby to dobře fungovalo, a bylo to napínavé a zábavmé zárovéň. Jen škoda, že na to dost často zapomíná a tenhle počin spíše dokazuje (vzhledem k jeho dosavadní filmové tvorbě) že vyjímka potrvrzuje pravidlo.

Slušný rozjezdový filmový debut Michaela Baye, který ukázal určitý poteciál. který v tomto režiserovi je nebo by se postupem času hodilo říci, že spíš byl. Ale vrátím se raději k Mizerům. Film těží hlavně s poměrně dobře napsaného a zrealizovaného scénaře. Podařilo se zdě ve správném poměru rozdělit akci a zábavu a tím pádem došlo k tomu, že tyto zcela rozdílné druhové žanry fungují ve snímku jako jednolitý celek. V jednu chvíli tu převláda akce, která je ovšem dostatečně strhující a svižná zároveň. A o pár minut později střídájí akci vtipné a trefné naražky ač již jednoho či druhého hlavního protagonisty. Herecké obsazení tady dopadlo tedy na výbornou Očividně působí Will Smith společné s Martinem Lawrencem jako velmi sehraný pár čož dodává snímku ten pravý šmrc. Navíc k tomu všemu zde byla přítomna sympatická Julie v podání tey Leoni, která se kromě svého sexy přitažlivého vzhledu taky snaží zdatně sekundovat oboum hlavním hrdinům. Pro Willa Smitha to byl dobrý začátek jeho filmové kariery a u Martina Lawrence se dá s velkou pravděpodobností tvrdit, že role v Bad Boys byla vůbec jeho nejlepší filmovou rolí v jeho dosavadní karieře. Mizerové naprosto s přehledem splňují kriteria pro žanr s názvem akční komedie. U filmu se jak pobavíte (pokud tedy máte rádi sverázný a bezprostřední humor těchto dvou dotyčných pánů) tak uvidíte i našlapané akční scény plné neustálého střílení a výbuchů, tak jak to Michael Bay umí. Škoda jen že jak jde čas tak se z tohoto režiserá stává ikona Hollywoodského Megalománství. To však ale nic nemění na faktu, že Mizérové jsou opravdu vydařenou akční komedií se vším co k tomu patří a v konečném výsledku je to chytlavé a zabavné a takové mají akční komedie být především .

Počin Alois nebel mě opět po čase přiměl navštívit naše zastaralé městské kino. Tento zajimavý český projekt pod taktovkou debutujícího režiséra Tomáše Luňáka sazí především na neotřelé technické a vizuální zpracování, které se v českých luzích a hájích zas tak často nevidí. Po této stránce není filmu co vytknout jsou na místě puze slova chvály, což samo o sobě dokazuje i získání evropského filmového oskara v kategorii nejlepší animovaný snímek.. Komiksovou předlohu jsem bohužel nečetl , a tak nemůžu posoudit jak moc pečlivě se autoři drželi originálu. Příběh je tu totiž celkem vekým kamenem úrazu, a to už nezachrání ani Miroslav Krobot či jiné herecké hvězdy. Děj až na pár záchvěvů má velmi slabé tempo, a i když se vizuáalní stránka filmu společně s hudbou snaží leckdy návodit dramatickou atmosférů zdaleka se to nedaří tak jak by mělo. Herecké výkony a charaktery postav spadají spíše do kategorie druhořádých záléžitostí., to samozřejmě snímku také moc nepřidá na zajímavosti, ale co se dá dělat. Autotři si asi mysleli, že divák bude tak ohromen vizuálmí stránkou, a proto si níčeho jiného všímat nebude. A tací diváci se samozřejmě našlí a možná, že ještě časem najdou, a jak se říká proti gustu žádný dišputát takže budiž. Na druhou stranu musím podotknout, že technické a grafické zpracování jsou jen atributy, které v tomto případě sice působí velmi dobrým dojmem, ale pokud si tohle odmyslíte, tak zjistíte, že tento film lze hodnotit jako průměrný a těch na českém území vzniká požehnaně mnoho, a v tomto ohledu není Alois Nebel žádnou vyjímkou.

Britské vnímání vánočních svátků je diametrálně odlišné, než tomu je za velkou louží, což také dokazuje Curtisův vanoční snímek Love Actually. Láská nebeská je totiž taková mozaika liodských osudů, kterou sledujeme po určité časové období s celkovým vyvrcholením v tomto pípadě na štědrý večer. Ve filmu je hned několik příběhů a každý z těchto příběhů má svůj specický rys a tedy je něčím zajinavý (každý z příběhů má jinou zápletku ) a něktré se i vzájemně prolínají. V průběhu filmu se u diváka vystřídají ruzné směsice pocitů, jako je například smích, radost či pláč, a to z toho důvodu, že né každý příběh musí mít zaručené šťastný konec , a to i přesto, že se děj snímku odehrává v té nejkouzelnější době v roce. Vystupuje zde celkem hodně hereckých stalic britké i světové kinematografie. Jejich herecký čas strávený před kamerou je však velmi správně vyvážený takže postavy jsou dostatečně vykresleny a v takovém případě má samotný divák možnost k nim určitým způsobem přilnout a ztotožnit se s jejich osudem. Mě osobně nejvíc zaujal děj okolo premiéra Hughea Granta av hodně jsem se pobavil i u příběhů opilecké vyhaslé rockové hvězdy Billyho Macka.(mimochodem jeho vánoční videoklip je jeden z nejvtipnějších klipů s vanoční tematikou, který jsem doposud měl možnost vidět.) Obratem se tak dostávám k hudbě a výborně sladěnému soundtracku, který společně s vinikajícími instrumentálnímmi počiny od Craiga Armstronga dotvářejí tu pravou vánoční i filmovou atmosféru. Myslím si, že ani sám Richard Curtis tehdy netušil, že natáčí film ze kterého se stane postupem času ta pravá vánoční klasika,, která se bude rok co rok objevovat na televiznich obrazovkách a s oblibou ji bude stále sledovat nespočet divaků, což mužeme považovat za velky filmový úspěch . Nutno říci, že Láska nebeská si hoo bezpochyby doopravdy zaslouží.

Tenhle motiv od spisovatele Charlese Dickense byl už tolikrát převeden do filmové či televizní podoby, že už snad nemůže ničím novým překvapit. Přesto se režiser Robert Zemeckis rozhodl opět natočit remake takto zprofanované věci, ale pro tentokrát to udělal ve zcela novém a slušívém 3D kabátu. A nedopadlo to vůbec špatně. To co díváka nadchne už na první pohled je vynikající grafické i techncké zpracování, které je doopravdy oku lahodící, mě se zde líbila mimo jiné i práce kamery. Děj příběhu s sebou nepřináší nic co bychom už minimálně jednou neviděli. To samé se však nedá říci o atmosféře, která je v mnoha ohledech odlišná. Celkově je totíž chmurnější, temnější a v neposlední řadě obsahuje i hororové prvky, a ty někoho určitě mile potěší (mě nevýjmaje), a proto by bylo dobré je pařičně ocenit. Konec snímku, ale příjemně zvolní a snaží se člověka spíše dojmout a s určitého úhlu pohledu se mu to daří velmi dobře, Poselství vánoc zde sálá snad ze všech stran a to byl samozřemě prvotní záměr, který se podařilo do puntíku splnit. Robert Zemeckis se oproti svému poslednímu vánočnímu počinu jimž byl Polární express vydal zcela jinou cestou. Dětskou infantilnost (kterou z Polárního expresu lze velmi snadno vyčist ) vystřídala vizuální a atmosferická nadprůměrnost, která je založena na klasických, osvědčených,, a tudiž i dostatečně pevných základech .

Na každý nový počin takového filmového velikána jakým je bezesporu režíser Steven Spielberg se nahliží s určitým očekáváním. A nejinak tonu bylo i u válečného dramatu s neohroženým koněm v hlavní roli. Po shlednutí celého tohoto opusu musím konstatovat že jsem zklamán. A to především z děje a hereckých výkonů. Je s podivem, že nejpřesvědčivějším dojmem před kamerou na mě působil samotný kůň, který si tak tu hlavní roli opravdu zasloži. To samé se však nedá říci o veškerém hereckém osazenstvu, které z větší časti bylo pouze do počtu. Chvalihodné jest, že Steven občas sází i na mladé talenty v podobě Jeremy Irvina. Tento tah mu však zjevně uplně nevyšel. Jeho projev byl velmi nejistý, a v některých chvílich to vypadalo, že ani on sám pořádně neví co má vlastně vůbec hrát. To lze však přičíst jeho mladické nevyhranosti a nedostatku zkušeností. Kapitolou samo pro sebe jsou kyčovité a v celkovém součtu tak i zbytečné dialogy. Kdyby byl film němý možná by působil mnohem přírozenějí, ale to jen tak na okraj. Děj snímku můžeme směle rozdělit na dvě části. Ta první část (z mého pohledu snesitelnější,) pojednává především o vzniku pevného pouta mezi člověkem a v tomto případě koněm, která je v celku obstojně zvládnuta. Ta však končí prodáním koně na frontu. Druhá půlka by se dala nazvat . Nudné toulky statečného oře po neznámé krajině . Počin se sice honosí přízviskem válečný, ale ve skutečnosti zde naleznete pouze dvě bitvy, které jsou výborně technicky i atmosfericky zpracovány, ale jejim vyčleněno málo prostoru nato, že celková stopáž je více než dvouhodinová. Co se týčé čisté filmařské práce tak k tomu nemám co dodat . Je to všechno jako vždy na vysoké úrovni, ostatně jinak to snad ani Pan Spielberg neumí. John Williams k tomu všemu dodal ještě velmi jímavou hudbu a bylo hotovo. Válečný kůň určitě nadchne všechny milovníky a ochránce zvířat, tím jsem si zcela jist No a ty ostatní čeká hodně trnitá cesta k objevení jeho půvabu.Já si počkám raději na Lincolna, u kterého si hodlám velmi rychle spravit chuť, ale můžu zatím jen doufat, že tomu tak bude .

Čas od času není na škodu se na pár dní takzvaně vypařit, a to někam hodně daleko. Takového zajimavého nápadu se ujala i režiserka Nancy Meyersová a natočila snímek o dvou neznámých ženách, které již nebaví řešit stále dokola opakující se problemy, a proto se domuví na vzájemné výměně svých obydlí . A o zábavu je tu tak postaráno. Tato vánočně laděná romantická komedie má par aspektu, které se u amerických komedii podobného typu zas tak často nevyskytují. Tak především to není skoro vůbec absurdní či dokonce trapné, což mohu jen s povděkem kvitovat. Američtí tvůrci s tím mají totiž občas dosti velké problémy, jak to všechno správně vyladit, ale tentokrát v tomto směru odvedli dobrý kus práce. Hlavní představitelky, tedy Cameron Diaz a Kate Winslet zvládli role tak dokonale, že to chvílemi vypadalo, jako by hraly sami sebe. Co se týče mužské dvojice, tak zde bych chtěl podoknout, že mě Jack Black svým hereckým výkonem mile překvapil a ukázal, že nemusí nutně hrát pouze ztroskontace s komickou vizáží, ale že se cítí dobře i v jiných ulohách. Celkově to byla v jeho případě velmi příjemná změna. Vánoce jsou zde spíše jen jako okrajové téma, ale jejich přitomnost je zde patrná, i když jim není příkládán nijak velký prostor, a to je na jednu stranu dobře. Hlavní myšlenkou filmu je, aby si lidé uvědomili že tyto dny by měli strávit v přítomnosti těch na na kterých jim nejvíce záleží. A proto se radějí obratně vyhnu srovnání mezi Láskou nebeskou a Prázdninami, které se v ten moment nabízí. Nicméně musím uznat, že i americká kinematografie ukázala, že když se chce všechno jde, a natočila film, který v předvánoční době rozhodně nikoho neurazí.

Poslední filmový počin, od režiséra Christophera Nolana, ke kterému bych rád napsal svůj komentář je samozřejmě jeho snová fikce Inception. Hned na úvod mi dovolte položit jednu otázku. Měli jste někdy nutkání proniknou do svého vlastího snu a zjistit tak na jakých principech to zhruba funguje ? Tak v tom vám možná pomůže právě Počátek, ale jen za předpokladu, že ho budete velmi pozorně sledovat. Společnost na procházce po snovém světě Vám bude zpříjemňovat jistý don Cobb, který se příležitosně žíví jako zloděj myšlenek. Je to opravdový profesionál, a ví o tomto světě opravdu hodně, takže lepšího průvodce už ani nemusíte hledat. Jako každý člověk má i on svou slabinu, a tou je jeho minulost, která ho neustále pronásleduje a prolíná se celým snímkem Příběh lze přirovnat k dobře rozházené skládačce ,a pokud budete dávat pozor, při hledání, tak postupem času budete nacházet ty správné části, a ty pak do sebe sami zapadnou. S orientací mezi jednotlivými sny to funguje podbným způsobem. Originalita námětu, je zde nezpochybnitelná, i když mi v některých chvílích přišlo že základní inspirace vzešla z jiného sc-fi velkofilmu, a tím byl Matrix.Ostatně jedno mají tyto snímky přeci jen společného. Počátek si nelze dostatečně vychutnat hned při prvním shlédnutí. Pokud ho budete chtít doopravdu pochopit a ocenit tak jeho kvality, budete ho muset vidět vícekrát než jednou. Stejné tomu tak bylo i kdysi právě u Matrixu. K hereckým výkonům nemám v podstatě co dodat. Leonardo Dicaprio je už sám o sobě záruka kvality a Ellen Paige mě mile překvapila svým výkonem. Sečteno a podtrženo tato akční, poutavá a inspirativní podívana se určitě za nějaký čas stane nesmrtelnou klasikou v žánru sci-fi filmů (pokud se již tak nestalo) Christophet Nolan opět dokázal to co už o něm mnozí dávno vědí , že je mistrem svého oboru.

Edward Zwick si vzal na paškál zajimavé téma, které doslova a do písmene vymačkal jako citron. Obě hlavní postavy které zde vystupují jsou zcela odlšné osobnosti a řeší i úplně jiné problemy. Jamie je známý to proutník, který lusknutím prstu doáže okouzlit svým šarmem každou dívku, kterou si usmyslí. Maggie naopak žije docela samotařský a obyčejný život společně se svou nevylečitelnou nemoci. Osud tomu chtěl, aby se tito dva sřetli, Romantická komedie o tom, jak , láska hory přenáší. A teď trochu vážně. Ve filmu je totiž řečeno i viděno mnoho pravdy, která je ovšem odlehčena humorem, o který se především stará Jamieho mladší bratr. Ve snímku sice naleznete naznáky snahy přiblížit dívákovi trochu více danou problematiku, ale v průběhu sledování postupně zjistíte , že se tomu až takový důraz nakonec neklade. Jinak si trotiž nedokážu v ysvětlit ten přeslazený konec, který mě sice v určitém ohledu dojmul, ale je nesmyslně pohádkový, čož na snímek vrhá stín obyčejné romantické komedie. Mezi Anne a Jakem to velmi dobře klape a příjemě jiskří i v intimních scénách, a to mě vážně potěšilo. Je vážně škoda, že se na celou tu záležitost nedíívalo o něco více realisticky . Mám totiž obdobný problém jaký se vyskytl u hlavní hrdinky Megg, a proto jsem byl velmi zvědavý, jak režiser zvládne tuto látku zfilmovat a naervírovat ji publiku. Nebýt zmíněného konce, tak jsem s konečným výsledkem nadmíru spokojen. film se netváří přiliš vážně, ale přitom se snaží lechce naznačit jaké to může být, když se zamilujete do na první pohled zdánlivě obyčejného, a přitom tak odlišného člověka. V tomto kontextu působí tato romantická komedie totiž jako čerstvý, svěží vítr.