Martrix

Návrat k Tolkienovi je velká událost a já bych si to velmi rád užil. Ale nemůžu. Ne, kvůli malichernostem ohledně barvy vlasů, nebo kůže elfů, či trpaslíků. Ani mi nevadí, že najednou to všechno vedou ženy. Je to kvůli "scénáři". Jako by ho někdo napsal po cestě pendolínem do práce. Dialogy jsou škrobené, události předvídatelně hloupé, nebo nepředvídatelně divné. Souboj maxiskřeta s elfem...co to mělo být? "Šokující" odhalení po bitvě? Vážně? V předchozích epizodách se mohli trikaři uanimovat, aby udělali velkolepý Numenor, scénář sliboval záchranu div ne celé civilizace, vezl se jim král....pro jednu vesnici? Předmět nesmírné důležitosti, se dá klukovi, který po něm touží s instrukcí, aby ho strčil nějakému námořníkovi, který ho má hodit do moře? Fakt? Tvůrce evidentně zaujala pasáž z LoTR, kde Galadriel projeví svou temnou stranu. Asi jde o nějakou vrozenou vadu, která dost nabourává dosavadní představy o elfech. Jistěže mohou být elfové povýšení a sebestřední parchanti. Ale o tom, že by jeden z nich surfoval na "temné straně", snad tento seriál být nemá. Závěrečná scéna s azbestovou Galadriel byla příznačná tečka scénáristickému paskvilu. Podle mě je v pořádku, srovnávat tento seriál s filmy a knihami. Jsou to etalony kvality prověřené miliony čtenářů a diváků. Není důvod, dělat něco horšího a podlézat nastavenou laťku. Přestože jde o první epizodu v červených číslech a spousta fanoušků asi bere seriál na milost, tak pro mě je jedna z těch horších. Jen to tak na první pohled nevypadá. Zklamání.

Napsat, že se tvůrci netrefili do očekávání většiny fanoušků MCU, je velmi kulantní popis skutečnosti, že se na ně úplně vybodli. Jakkoliv je Jen sympatická, sledovat holčičí trablestory není ....jak to napsat ... Prostě to neprojde skrze moje testosteronové senzory do té části mozku, která je odpovědná za produkci zábavovinu.

Přestože jde jen o čtrnáct let starou událost, je tento film označen jako historický. Jakoby někdo chtěl tato zvěrstva vytěsnit ze současnosti a navodit tak pocit jakéhosi falešného bezpečí. Tohle je pravěk...to už se dnes neděje. Jenže to není pravda. Lidstvo provází války, teroristické útoky, katastrofy, epidemie i různá lokální neštěstí odjakživa. Vždyť za posledních asi dvacet let, jsme vše z toho zažili. Jedna generace. A ano, svět se díky médiím zmenšil, takže se ten "náš dvoreček", trochu zvětšil. I díky takovým filmům, jako Hotel Mombai, na nás tvrdě dopadne poznání, nebo spíš připomínka, že lidstvo nejsou ani zdaleka jen umělci, filozofové, vědci a humanisté. Svět plný zkurvených fanatiků, násilnických psychopatů, slaboduchých vrahounů a bezskrupulózních egomaniaků. Životy druhých jsou pro takové primitivy naprosto nepodstatné. Jestliže fanatik neváhá obětovat svůj život pro svou věc, zcela jistě nebude ani chvilku váhat a obětuje i ten váš. Parta takových mozkuprostých aláhářů nacválala do hotelu plného lidí, se samopaly a granáty. I kdyby to nebylo podle skutečných událostí, tak vás tento film svou intenzitou smete. Chytí vás pod krkem a nepustí až do závěrečných titulků. Ne proto, že je to akční vybíjená, která hraje na city. Je to díky scénáři a režii. Vzácně se tady snoubí skutečný příběh s vynikající filmařinou. I proto nemá smysl vyzdvihovat některý herecký výkon. Protože všichni působili velmi autenticky. Díky tomu, to není akční film, ale opravdu historické drama. Příznačně se na konci filmu dozvíme, že za pár týdnů po této události, byl hotel Taj Mahal slavnostně znovuuveden do provozu. A to dokonce za účasti některých přeživších hostů. Popravdě...trochu mě z toho mrazí. Lidi se dokážou otřepat z čehokoliv. A docela rychle. Asi i proto jsme stále tady...mor, dvě světové války, jaderné zbraně/elektrárny, náboženské i etnické čistky, přírodní katastrofy... . Snad i díky tomu, že jsem pacifista, mě ta vlna násilí, tříštící se o bezmoc obětí, pocuchala víc, než jiné diváky. Pro mě jasných 5*. V rámci žánru...čemu už jinému. Nedávno jsem viděl film Převrat. Díky Hotelu Mumbai, na mě teď působí jako komorní výmýšleneček, který primitivními nástroji, hraje na city diváka. Prostě jako další americký "oninámubližují" akční film. PS: Opět nezkoumám, jak moc pravdy filmaři použili...resp. jak moc měli potřebu "vylepšovat". Není to dokument, beru to tak, jak mi servírují. UPS: Neuvěřitelné, že jde o režisérský debut.

Opravdu skvěle se na to dívá. Ten vizuál světu SW náramně sluší. Stejně jako dospělý tón vyprávění. Tato epizoda dává SW nebývalou hloubku, podíváme se do zákulisí odboje i impéria, pryč je naivita dialogů a dětská odlehčenost. Přestože děj není zrovna strhující, tak jsem moc spokojený. Jsem si totiž dost jistý, že příští epizoda nám to bohatě vynahradí. Z těch tří velkých návratů k superznačkám, to u mě zatím Andor vyhrává. Rod draka i Prsteny moci, mají sice slušivý kabátek, ale z pohledu obsažnosti a progresu...žádná sláva.

Zvyknout si na nové tváře, nebylo zase tak obtížné. A vlastně celá epizoda, nebyla špatná. Oceňuji opravdu moc zdařilé draky. Asi nejrealističtější, jaké můžete v TV vidět. V jedné z nejsilnější scén uplynulých epizod, si animátoři řekli o nominaci za efekty. Co se týče děje, tak to neškodné intrikánské ňafání nejspíš skončilo. Teď už se přitvrdilo a je to jen dobře. Přesto není důvod k nadšení. Pořád se nedaří spojit do jednoho celku zajímavé události, s hereckou pastvou pro oči a uši. Doufal jsem, že to, co kdysi předváděla třeba Lena Headey, bude stát na Matt Smithovi. Ale postava Daemona, zatím jen neškodně doutná.  Kombinace šokujících zvratů, skvěle napsaných postav a dialogů, byla ingredience, která dávala prvním řadám GoT pořádný říz. V Rodu draka, se tomu tvůrci aspoň trochu přiblížili až teď, v poslední třetině šesté epizody. To je...smutné. Nechci být nevděčný, ale čekám víc.

Výkon J.K. Simmonse byl natolik intenzivní a jeho postava tak autenticky hajzloidní, že spousta diváků vyjadřuje svůj postoj proti drsným metodám Fletchera, skrze hodnocení celého filmu. Svým způsobem je to pro tvůrce a hlavně pro Simmonse pochvala. Jenže tohle neměla být nějaká zvrhlá pocta, nebo ospravedlňování fašounských manýrů psychopatického hudebníka. Je to o nezdolnosti, vášni, honbě za dokonalostí, slávou a hlavně...vzkaz, že za nesmrtelnost se platí životem. Samozřejmě takový film ponouká k diskuzím. Jde z člověka vydolovat to nejlepší vlídným slovem, trpělivostí a láskou? Nebo je určitá míra tlaku a stresu základní podmínkou? Logicky, každý máme meze jinde. Historie nabízí odpověď, která je dobře zformulována v citátu: Lidé jsou jako olivy. To nejlepší ze sebe vydají, až když jsou drceny. Na druhou stranu ...jako rodič, bych takové zacházení nikdy nedovolil. Možná proto, je svět plný průměrných lidí. Whiplash je skvěle zahraný i natočený a nebýt nepravděpodobné Fletcherovy pomsty, tak i pětihvězdný film. Nicméně, chápu některá nižší hodnocení. Slabí, nebo necílevědomí a změkčilí lidé, vidí jen neospravedlnitelný psychoteror. Ostatně i proto, už by dnes podobné praktiky neprošly. Generace mladých jsou opravdu jako sněhové vločky. Často je pro ně jakýkoliv tlak smrtící. Whiplash si dovolil ukázat, že někdy to drsné oddělování zrna od plev, může nést výsledky. Nic víc, ale ani míň moralizujícího, bych v tom nehledal.

Přestože se třetina filmu nese v duchu mysteriózní krimi, žánrově patří V měsíčním světle, mezi čisté sci-fi. A nijak špatné. Nicméně, už jsem viděl pár lepších skákaček. Jde o to, že jakmile si poskládáte oč jde, už se na vás valí jen předvídatelnosti. Ale i tak jde o solidní jednohubku v kvalitním provedení. Holbrook je typicky Netflixový herec ...film sám utáhne, z jeho herectví, ale na zadek nepadnete. Uvažoval bych i o čtyřech hvězdách, ale když si uvědomím, že se tomu všemu dalo předejít... . Stačila by přátelská návštěva a vysvětlit oč jde... . Informace jsou totiž v čase přenosné. Fyzika nespoléhá na mlčenlivost a zodpovědnost. Navíc nějakým timetravel paradoxem, se tvůrci moc nezatěžovali. Takže to nechám za velmi slušné 3*.

Nikdy bych tento život nevyměnila za to, o čem jsem snila. A jestli zítra umřeme, budu vědět, že to za to stálo. I podobné žgryndy zazní. Ale je jich vcelku málo, protože na ně postavy nemají čas. Situace velmi bezútěšná, nikoliv však nepravděpodobná. Zvlášť pokud jste Američan v zemi, se kterou se USA snaží vyjebat. A že se tak děje skoro všude. Tyto praktiky nejsou tajemství, přesto mě překvapuje, že v tomto filmu naplno zazní. Nicméně o tom Převrat není. Je o rodině, která se ocitne v pasti, ze které, jak praví originální název filmu, není úniku. Tedy...vypadá to tak. Takže akční rodinné drama. Herci ok, výprava ok...žánrových klišé tak akorát ...je to americký film. Fajn Brosnan v roli, která mu sedla. Na stará kolena nám Seanconneryovatí. Jednou vidět stačí.

Snad až příliš uctivé vyprávění. Ta snaha nechat to pichlavé jen v náznacích, drží film v jedné poloze. Nejlépe to funguje, když jde o vztah Emila s Danou. Přestože byl Neužil výborný, je to Martha Issová, která odvádí na malém prostoru skvělou práci. Celý ten rámec s Ronem bych vyhodil. Víc by se mi totiž líbil film Emil a Dana. Jenže stejně jako kdysi, i teď je Dana postavena jen podél cesty. Ano, vidíme, že Emil byl dost sebestředný člověk a současně bodrý, přátelský podivín. Nebyl žádný odbojář, ale velmi cílevědomý sportovec. Ondříček musel pracovat na omezeném prostoru celovečerního filmu, ale tady to chtělo zahodit opatrnost a víc rozvést vztah s Danou i jeho soc.dozorem Josefem. A možná tak lépe ukázat, jak to měl Emil s politikou doopravdy. Chtělo to minisérii, nebo aspoň dvojfilm. V tomto formátu je to na můj vkus sice skvěle nasnímané a zahrané, dozvíme se vcelku dost, ale jede se moc na jistotu. Jestliže je vrcholem filmu olympiáda v Helsinkách, tak mi chybí nějaká gradace ohledně postojů a vývoje Emila-člověka. Ovšem na české poměry, je to i přes mnohé výhrady veledílo. Ty tři hvězdy jsou ryzí.

Nemůžu říct, že mě to nízké hodnocení překvapuje. Sám jsem v rozpacích, protože v tom nevidím podvod na diváka, ani snahu jen rýžovat. Vnímám, kolik prostředků a energie bylo vynaloženo. Že záměr byl udělat něco úžasného, co diváka potěší. Občas je to až přehnané. Výprava je místy nesmyslně naddimenzovaná. Třeba prostý odjezd z města, působí zbytečně pompézně. Scénář je ale naopak slabší, takže to někdy působí, jako prázdná paráda. V této epizodě vcelku slušně zafungovaly přechody mezi linkami, potvrdilo se, že minimálně jedna z nich se odehrává v jiném čase. Což je dobře...trochu to celý seriál zhutnilo. Přesto...Galadriel line mě pořád moc nebaví. Chluponožka a pan S....dost se to táhne a skřeťácká linka byla naprosto neobsažná. Dívá se na to dobře, ale že bych se nějak těšil na další epizodu, jako u jiných seriálů, které mě chytly ...to určitě ne. Možná je potíž v tom, že jde o prequel. Všichni víme, kam to vede, že jde jen o prolog k velkému příběhu se šťastným koncem. Není o koho se bát a víme, že veškeré snahy skončí v této éře neúspěšně. Víme kdo přežije a známe osudy mnoha postav. Podobně na mě ta prequelovitost nefunguje, ani v Rodu draka.