hous.enka

Filmů o rasismu vzniká v Americe snad několik desítek ročně. V čem je tenhle jiný? Že se nebojí shodit černochy a židy, a přesto je to seriózní film o tom, jakým zlem je rasismus a jak dobré má v Americe podhoubí. Film stojí na skvělém hereckém výkonu Johna Davida Washingtona (miluju jeho afro!) a hodně se povedlo i velení odnože Ku-klux-klanu v Colorado Springs. Konec, který přijde po zatčení, mě překvapil a vlastně i pobouřil. Film tak zřejmě splnil, co měl. Co je ale podle mě problém, je přehnaná stopáž. To už v Hollywoodu netočí filmy pod sto třicet minut? Film totiž ubíjí prvních čtyřicet minut, kdy se všechno připravuje k akci. Pak už to jde, ale ten začátek, ten jsem musela vidět dvakrát (usnula jsem).

No tak já teda nejsem žádnej filmovej expert, ale to, co působilo jako kouzlo v 60. let, je už dneska malinko přežité, ne? Ano, je to velký ALFONSO CUARÓN, ale i tak je to podle mě velice rozvleklý film o zhruba roce života jedné chudé služky, která je ve službě bohatých gringos v Mexiku 70. let. Jo, při veliké demonstraci, kdy se protrhne hráz (muhehe) a voda vyteče do ulic, je to silný film, líbil se mi i pobyt rodiny u moře, ale jinak... Jinak jsem u Romy poměrně dost trpěla. Nemyslím si, že je to špatný film nebo špatně udělaný, to ne. Jen mi zkrátka přijde přežitý a nerozumím té nominaci na Oscara/Oscary. Emocionálně se mě Roma zkrátka nedokázala dotknout, a to vidím při takové stopáži jako problém. Scény s neustálým mytím bobků mě zaujaly a asi doteď přemýšlím, proč ten pes kadil na dlažbě a ne na tý jejich zahrádce.

Prvních dvacet minut filmu je výborných. A to jakože fakt VÝBORNÝCH, protože teď už pro mě escape room games budou mít náznak něčeho, co jim doteď chybělo - strach. Super, super. Jenže pak se to zvrtne a ve chvíli, kdy najdou kostlivce ve skříni film ztrácí dech a rozběhne se špatným směrem. Márnice? Opravdu? Záchod? Fakt? Velkolepým záchodkovým finále to už nezachránili a jejich myšlenka se vypařila jak tělo v kanále. Zbyl tu jen krvavej flek a rozpaky.

Už od prvního setkání obou protagonistů je jasné, že film neskončí dobře. On holduje alkoholu a drogám, ona je naivní děvče, které trochu tápe. Jenže přijde velký třesk a ti dva se zamilují. Chvíli to vypadá, že to zmáknou, ale pak jim život zkomplikuje její úspěch. Já nevím, nebýt Gagy, tak je to prostě takový ten televizní film, kterých je všude plno. Jenže pak přijde poslední písnička a já mám husí kůži a vím, že tenhle song si pustím ještě několikrát. Na rozdíl od filmu. Ten už znovu vidět nepotřebuju. Hvězda navíc pro Gagu, která tu ukazuje, že to není jen blbá pop hvězdička.

Jedna hvězda navíc za první mezititulkovou scénu, která rozhodně není určená malým divákům, muhehe. Jinak se Raubíř Ralf snaží, seč mu jeho mega pěstičky stačí, ale je to zoufalé. Jasně, je tu spousta náznaků, retro prvků (nová Pocahontas!) a pomrkávání na dospělé diváky, ale... to zkrátka animovanému filmu podle mě nestačí. Ralf se snaží nabídnout i nějakou myšlenku, ale ta se vlastně objeví až na poslední chvíli, a proto působí poměrně nevěrohodně. Navíc dvě hodiny jsou na kreslený film podobného ražení opravdu moc. Ralf mě zkrátka nepřesvědčil. Ale princezny se mi líbily, to zas jo. A taky C-3PO!

Vztah královny Anny a jejích poddaných mě bavil. Snad kvůli skvělému herectví Olivie Colman nebo obou nejbližších dam v podání Emmy Stone a Rachel Weisz. Co mě bavilo míň, byla šílená kamera (rybí oko v nevhodných chvílích), přepísklá stopáž a poněkud zneklidňující humor. Favoritku beru jako film o manipulaci a manipulátorech, nikoli jako historickou frašku, kterou asi chtěla být.

Takhle dobrý český film jsem dlouho neviděla. Líbil se mi od začátku až do konce. Včetně titulků, plakátu a vůbec všeho. Skvělí herci, krásné prostředí a postava podivína, který se zamiluje do místní holky, co si hraje na to, bůhvíjak není soběstačná a nezávislá na názorech ostatních. Strašně se mi líbily i poslední filmové záběry na Jezeří. Super, super. A teď si musím konečně přečíst ten stejnojmenný Urbanův román!

Českému filmu šedesátých let westernové komedie slušely. A zejména pak ty, ve kterých hrál Jan Werich, Jiří Sovák a kde zpívala Eva Pilarová. Právě díky té písničce jsem měla dojem, jako bych film už kdysi viděla. Pointa není komplikovaná, což nevadí, protože film stojí na Janu Werichovi. A ten je zkrátka výborný. Kraťas, který rozhodně stojí za to vidět.

Chata na prodej je trochu jiný český film. Vypráví o manželském páru, který chce prodat svou chatu, protože už na ni nikdo nejezdí. Manželé se nakonec rozhodnou na chatě strávit poslední noc a pak ať přijde, co má přijít. Ač jsem k českému velmi skeptická, musím říct že Chata na prodej mě velmi příjemně překvapila. Nebýt toho trochu zvláštního urychleného odjezdu, hodnotila bych i výš. Moc se mi líbilo obsazení známých herců do trochu jiných rolí, než z jakých je známe. Výborné byly i dialogy a fungování mezi jednotlivými členy rodiny. No a jízda autem tu dostává nový rozměr. Za sebe říkám, že Chata na prodej je film, který je rozhodně koukatelný a má vás čím překvapit.

Sérii V zajetí démonů mám ráda a byla jsem zvědavá, jak se povede film s jeptiškou v hlavní roli, protože od první chvíle mě zajímalo, co je jeptiška zač. Bohužel výsledek je takový polovičatý. Osamělé opatství bylo skvělé a interiéry se mi líbily. I začátek ušel. Ale jakmile nastane vyšetřování vraždy, začíná to být drobet nuda. Démon, no jasný. Zastavit démona, bez překvapení. A pak poslední scény, které byly naprosto očekávatelné. Na nedělní odpoledne to nebylo zas tak špatné, ale druhý díl The Nun vidět nechci.