motyka52

Proces vzniku tohohle filmu by mě fakt, ale jako fakt, zajímal. Můj tip je takový, že tvůrci sebrali skupinu lidí různého věku a pohlaví, ovšem s výrazným zastoupením žáků prvního stupně základní školy, a nechali je malé papírky sepsat během deseti minut všechno, na co si vzpomenou a zdá se jim to aspoň trochu vtipné. Tenhle materiál pak vzali, zamíchali a tahali pořadí. Na výsledný tvar pak naroubovali jakýsi scénář a hopsa hejsa s tím do výroby. Důležitým pravidlem bylo, že NIC SE NESMÍ VYHODIT. Výsledkem pak je naprosto absurdní hodina a půl, kdy si dost často připadáte trapně i sám před sebou, abyste vzápětí ke svému úžasu zjistili, že vás nějaký naprosto debilní frk docela pobavil. Třeba taková píčovina, jako vydírací video s reklamním breakem.

Zfilmované medley z pódiových kusů DJC. Celou dobu sledování mě pronásledovala myšlenka, že je to dobré. A je.

Index lidskosti, milosti, chytrosti a humoru pro všechny věkové kategorie je tady bezpochyby na desítce. Vizuálně to ale buď hodně zestárlo, nebo to tak televizně vypadalo už kdysi. V nutném porovnání se Třemi veterány to rovněž prohrává, byť rozhodně se ctí a pěknou písničkou na rtech.

Díkybohu za to, že je ještě Někdo, kdo natočí film jako Nikdo. Čirá, nekomplikovaná, tak akorát dlouhá zábava. Tomu už chybí jenom to, abych to sjížděl na VHSce ve čtvrté kopii a druhej den to nadšeně probral s klukama ve škole.

Přiznávám, nehodnotím tolik dokument jako takový (je dobrý), ale spíše Svěráka jako člověka, tvůrce a hlavně někoho, s kým je radost pobejt, byť jen zprostředkovaně skrz televizní obrazovku.

V první půlce jsem se trošku ošíval a takové to poctivé "svěrákovství" tam trochu hledal. A dočkal jsem se.

Je neuvěřitelné, že tak originální a ambiciózní nápad sebou zároveň přináší neuvěřitelné množství scénáristických nástah, které mohly způsobit prasknutí celé bubliny, ale tvůrci se jim buď úplně vyhnuli nebo je šikovně zakamuflovali. Nějaká společenská kritika generace televizních otroků, nebo co si v tom máme taky najít, je tu až na druhé, možná třetí koleji. Je to prostě po všech stránkách chytrý, vtipný a jednoduše dobrý film.

Mám tyhle filmy rád, ale taky mám ve zvyku je srovnávat s Velkým útěkem. A ten je o píď zábavnější a napínavější a má o kousíček zajímavější postavy.

Přiznávám, že sám nevím, proč tomu nedám plnou. Mám pocit, že tomu něco chybělo, ale vlastně nevím co. Je to chytré, člověka si to pěkně povodí, herecky máme co do činění s extratřídou, ani na chvilku to nenudí, diváka to pořád nechává na pochybách a ke všemu je to krásně stylizované a natočené. Budu si to muset dát ještě jednou.

Kde začít. A čím skončit. Lee si mě omotal kolem prstů už u úvodních titulků. Fantastická hudba. Vyznání a obžaloba NY City v jednom. Brilantní dialogy. Geniální monology. Pivko nad troskami WTC. Dokonalé herecké výkony. Dechberoucí kamera. Nádherné záběry. Nádherně ošklivé záběry. Spike ve své nejlepší formě. Takhle přesně - takhle přesně depresivně - si představuju noc před tím, než člověk zaleze na sedm let někam do pekla. Žádný paření a ožírání si držky. Krutá realita nadcházejících hodin, dní, let. To nezačně zítra ráno. To už je tady. Teď. A ten závěr. Tohle bylo silný. Takhle filmy chci.