bratr.Milan

Když se narodíte a celý život žijete jako nula, nezoufejte. Mohlo to být ještě horší, mohli jste se narodit jako záporné číslo. Nápad animáku je zajímavý, ale nemá to nějakou hlubší myšlenku. Je to jen motivační film pro ty, co jsou společností vytlačeni na okraj jako nuly. (Pozor spoiler!) Vždycky jsem si myslel, že když spojíte dvě nuly, výsledek je zase jen nula. Tvůrci tohoto loutkového snímku se nás snaží přesvědčit, že spojením dvou nul vznikne nekonečno. Zajímavá filozoficko matematická otázka.

Oživí oživlá loutka neživou loutku? Každý přece potřebuje spřízněnou duši, zvlášť, když už mu nezbývá mnoho času. Může stvořit Frankenstein Frankensteina, Golem Golema, loutka loutku. A co hudba? Hudba přece oživuje mrtvou duši, nepomůže hudba dostat život z neživé hmoty. Je animovaná loutka neživá? Vždyť má duši = anima.

Oceňuji, když někdo v českých vodách experimentuje s kompozicí montážních kousků, střihem a záběrováním. Užíval jsem si sledování tohoto snímku a říkal si při něm, že nemusím všemu rozumět. Možná bych to pochopil víc, pokud bych lépe uměl německy a stíhal překládat popisy jednotlivých obrazů v mezititulcích. Proto jen napíši asociace na některé filmy, které mě při sledování napadly: Nebe nad Berlínem, Věčný svit neposkvrněné mysli, Francouzské filmy „Cinéma vérité “ a první filmy Jima Jarmusche. Konec mi pak připomněl film, který natáčí každý mladý člověk, když jde na rande, nebo tráví čas s přáteli v kavárně, v baru, nebo při zábavě ve městě.

Celou stopáž nekončící depresi doprovází smutná líně se převalující hudba. Přesně tento druh hudby, která jen tak je a nic nevypráví, nemám rád. Loutky a animace se mi líbily. Pěkné jsou i Picassovi malby z období, kdy maloval cirkusáky.

Klasický přírodovědecký dokument s krásně vybranou hudbou a uprostřed nečekaně smutný. Sleduje námluvy a vychovávání mláďat u dvou pštrosích párů. Jeden žije v poušti Namib nejstarší poušti světa, která vznikla asi před pětapadesáti miliony let. Druhý pár je z pouště Kalahari.

Animace je fajn, ale film se strááášně táhne. Asi v půlce jsem si dal na YouTube rychlé přehrávání. Až při dvojitém zrychlení jsem měl pocit, že film jde svižně kupředu. Ideální je fillm 1,5x zrychlit. Pohyby, zvuky i hudba pak vypadali přirozeně. Nerad používám slovo klišé, ale sem se to vyloženě hodí. Takže, Macabre je přehlídkou všemožných hororových klišé. Naštěstí tu není moc lekaček. Potěšil mě odkaz na grafika M. C. Eschera.

Líbila se mi animace i celková technická stránka filmu, která je skvělá. Bohužel příběh na mě působil moc překombinovaně jako slepenec z citací a postupů u jiných hraných filmů. Vnímal jsem tu bratry Coeny, Tarantina, Nolana, a nesmím zapomenout na český film stejného jména, se kterým tento snímek sdílí šťastný konec. Je to takový animovaný vtip, který se snaží být něčím víc. Ovšem animačně je to „delikatesní“, takže rozumím, když tomu někdo dává vysoké hodnocení. Produkčně skvěle zvládnutý produkt.

Síla obyčejné lidskosti uprostřed nelidského režimu. Karikaturní znázornění absurdnosti doby s humorem ukazuje pravou podstatu komunistické ideologie. Ti, co z ní profitují, jsou morálně odporní a zvrácení, i když se na první dojem může zdát, že jim jde o dobro. Když chvíli počkáte, odkryjí se jejich skutečné úmysly, schované za zavřenými dveřmi, kde sedí v neckách s připravenou teplou vodou. Naopak ti, co jsou režimem trestáni, jsou lidé vzdělaní, morální, nebo jen obyčejní se smyslem pro lidskost. Těm režim připravuje krásná místa, jako jsou skládky železného šrotu a chladné domy obehnané ostnatými dráty. Mám rád podobná díla, jako jsou Skřivánci, kde se literatura a film spojují ve vzájemné symbióze. Na plný počet to vytáhla nádherná závěrečná scéna s nalezením Pravdy. Vše je korunováno hudbou Jiřího Šusta.

Krása není na povrchu, krása je v srdci. To This Day je projektem proti násilí a šikaně na školách. Jeho součástí je i tento dravý animovaný snímek s poselstvím. I když jsem byl na škole podivín a samotář, nikdy jsem nebyl šikanovaný, měl jsem jakousi vnitřní sílu, abych se nenechal, Ovšem ne každý má toto štěstí, a tak je dobře, že vznikají takové projekty.

Osobně moc nemám rád alegorie, které jsou až moc doslovné. Alegorie není obecně můj oblíbený žánr. Tento animovaný krátký příběh zachraňuje krásná loutková animace a závěr s gilotinou a Dvojčaty, dost brutální a černo humorný. Lepší tři hvězdičky. - Připojuji vysvětlení závěrečné scény (9/11) pro uživatelku Alfrédu Čajovou. Za mě je to celkem jasné. Bezhlavý pilot letadla narazil do mrakodrapu, podobně jako bezhlaví řidiči v tomto filmu srážejí bezhlavé chodce. Stejně tak fanatické jednání teroristů je hloupé, bezhlavé a zaslepené. Tvůrce se nebál použít této reference na jedenáctého září, což oceňuji.