Tři mušketýři: D'Artagnan

Švihácká, dravá a moderně natočená adaptace Dumasovy klasiky. Větší důraz se tu klade na akční scény. Špinavé, dynamické se skvělou choreografií. Těch verzí Tří mušketýrů už bylo tolik, že si vlastně nejsem jistý ani jak to mělo správně být, ale snajpři v kostele jsou za mě hodně povedená sekvence. Eva Green je jako Milady neskutečná a obecně jde herecky o veliceschopnou sestavu. Závěr je nehorázně otevřený a už se těším na dvojku. (28.04.2024)

Veľmi pekná výprava a dalo by sa povedať, že od určitého momentu by sa tento snímok mohol zaradiť aj k historickým krimi. Lenže to je tak všetko, lebo celkovo na mňa samotný film pôsobil pomerne rozpačito. Ja osobne som teda čakal ďaleko väčšiu zábavu po všetkých stránkach. Ale fanúšikov si to nájde, o tom nepochybujem .. (04.09.2023)

Dobrodružná klasika klasik o kvartetu héros, co jsou sice loajální králi, ale jmenování nebo milost si zaslouží až poté, co mu přeleští parohy.. Na eskamotérské prasárny od Hereka i Andersona možno zapomenout, Francouzi vrátili svým románovým hrdinům ztracenou čest prostřednictvím přirozenosti, důvtipu, šarmu a kinetické akce hrající si s perspektivou. Ten, co by pronesl: „Úkol splněn, potvora je mrtvá“ nebyl v tu dobu ještě ve službě, takže natěšenost na druhý díl může plně propuknout. Kvůli přítomnosti Cassela můžeme říct stejně jako u Mesrina.. (24.11.2023)

Konečně správně natočená legenda. Sice ne tak těžkotonážní co se hereckých jmen týče, tam se přece jen s devadesátkovou verzí nemůže srovnávat, ale vlastně ve všem ostatním ano a v mnoha parametrech ji dokonce převyšuje. Nový remake je mnohem méně líbivá taškařice a mnohem více drsný, temný film o intrikách s vynikajícími kulisami a fantasticky natočenou akcí, které je ale zatím velmi málo a je to škoda. Takhle odvážnou ruční kameru a přehled střihače má ve francouzské produkci jen zlomek filmů. Předpokládá se, že dvojka bude patřičně epická a dostojí očekávání, neboť po prvním díle je mnoho fanoušků řádně namlsaných a zcela právem. PS: Chybí tu captain Rochefort ! (15.10.2023)

Po dlouhých letech vesměs holyúdského sraní na hrob jejich nejslavnějšího negra (promiň, Thiérry) došla zjevně žabožroutům trpělivost, se slovy „putain de enculé“ praštili do stolu a natočili rozhodně nejlepší adaptaci všech dob, kde konečně nejsou mušketýři vyvonění a naondulovaní bukanýři v dokonale vypraných a pečlivě nažehlených pastelových homopelerínkách, kardinálovi gardisté nevypadají jako prkenná partička olatexovaných deviantů, právě opustivších nějaký SM salón, Paříž 17. století neevokuje Dyznylend a šermovačky nepřipomínají ňoumovité baletní pokusy o defloraci Honzy Marase. Krásně špinavý a jen mírně upravený příběh je překvapivě zcela nerevizionistický, kromě Konstantýny, na které to není poznat ani na druhý pohled, neobsadili ti zkurvení xenofobové a předsudeční rasisti jediného Afrogala či Džihádcouze, pro které tenkrát prokazatelně nebylo zejména mezi šlechtou kam plivnout, mimo roztomile bisexuálního Porthose se vyhnuli všem deviacím a parafiliím, no a velkorysou výpravou i velmi kulantními souboji na jeden zátah i POV mě donutili dvě hodiny slastně leštit kord. Tudíž se bez obav z další neomarxistické homoférie klidně ponořte do dnes již klasického a z části autentického příběhu o tom, jak byla skutečná Kateřina Mannersová, manželka skutečného lorda Fuckinghama, natolik obskurně odporná, že se chudák ze zoufalství rozhodl vyprcat skutečnou Annu Rakouskou, jež vypadala jako děsně seksy mongoloidní babochlap, a co z toho pak bylo za fiktivní nemytou polízanici, plnou zrajících sýrů. (25.07.2023)