MIKI
Režie:
Jakub KronerScénář:
Miro ŠifraKamera:
Mário OndrišHudba:
Dávid KollárHrají:
Milan Ondrík, Dušan Cinkota, Gregor Hološka, Michal Kubovčík, Martin Nahálka, Anna Javorková, Rebeka Poláková, Marek Fučík, Petra Vajdová, Soňa Norisová (více)Obsahy(1)
MIKI je příběh muže, který se vrátí ze zahraničí zpět do své rodné vesnice, do země, která se rychle mění a ve které se otevírají nové velké možnosti i v oblasti organizovaného zločinu. Miki, původním povoláním řidič autobusu, v sobě postupně objeví a aktivuje schopnosti k tomu, aby vybudoval jednu z největších a nejobávanějších mafiánských skupin v zemi. (Cinemart)
(více)Recenze (75)
Film MIKI videlo za otvárací víkend 96 tisíc divákov. Ak k tomuto číslu prirátame aj návštevnosť z predpremiér, stal sa našou historicky najúspešnejšou snímkou. Dopredu napíšem, že som nebola proti jeho vzniku, no vzhľadom na citlivosť a dôležitosť témy som vnímala veľké riziko a súčasne zvedavosť ako si s ňou tvorcovia poradia. Výsledok dopadol tak, že Miki je aktuálne v v prvej tisícke najrozporuplnejších titulov na tejto databaze. Začnem s pozitívami. Vo filme o najznámejšom mafiánskom bossovi hrá prakticky slovenská herecká elita, takže po tejto stránke sa nie je na čo sťažovať. Milan Ondrík je naozaj vynikajúci, Kubovčík mu, ako večne problémový brat Vlado, pekne sekunduje a zamaskovaného Dušana Cinkotu spočiatku ani nespoznáte. Skvelá je aj Anna Javorková, ktorá v role matky azda najviac dodáva filmu potrebnú dramatičnosť. Veľmi pekná práca bola odvedená v rámci kostýmov, účesov a celkovej výpravy. Atmosféra 90. rokoch je autentická, výrazne jej dopomáha aj hudba Dávida Kollára. Po scenáristickej stránke je to uz miestami slabšie, občas je problém aj s prílišnou doslovnosťou. Samotný dej odsýpa rýchlo, no prakticky neponúka žiadne detailnejšie analýzy motivácií činov, vysvetlenie jednotlivých väzieb, nečakajte ani hlbšie ponory do charakterov postáv a to ani v prípade hlavného antagonistu, čo je skutočne na škodu. Čo však vo filme dostáva pomerne veľký priestor sú scény postavené na irónii a sarkastickom humore v podobe rôznych hlášok z úst mafiánov, zatiaľ čo na pozadí dochádza k ďalšej vražde. A pokiaľ sedím na filme, ktorého posolstvo by malo slúžiť ako varovný prst, no diváci v sále sa opakovane smejú, niečo mi hovorí, že to nie je v poriadku. Pretože práve tieto scény, ktoré zarážajúco nadľahčujú danú situáciu, výrazne prevažujú nad tými, z ktorých sálalo skutočné zlo a temnota. A tu sa aj dostávam k najväčšiemu problému, ktorý s filmom mám. Odkedy som pred dvoma dňami vyšla zo sály, uvažujem len nad tým, prečo tvorcovia divákovi predostierajú postavu Mikiho spôsobom, ktorý ich nabáda k ľútosti, pochopeniu a vcíteniu sa do jeho konania. Spôsobom, ktorý vytvára priestor k možným sympatiám cez zdôraznenie jeho silných väzieb na rodinu, jeho žiaľu, v čase keď prichádza o blízkych... všetko je to podávané veľmi jednostranne a voči pozostalým obetí hádam aj veľmi neúctivé. Áno, aj Mikuláš Černák kedysi dávno bol „človek z ľudu“ - lesný robotník a vodič autobusu, ktorý chcel uživiť rodinu. O tom ale tento film predsa nie je. A nie je ani dokumentom, viem. Pre lepšie pochopenie zámeru poňatia postavy som si vypočula aj niekoľko rozhovorov s tvorcami a hercami. V obhajobe, že nekopírujú reálnych ľudí, iba sa nimi inšpirujú a vytvárajú si vlastné charaktery, žiaľ vidím jednu dieru. A tou je názov druhého filmu, ktorý príde do kín v januári 2025. ČERNÁK. Ťažko sa mi hodnotí. Tri hviezdy dávam za vyššie spomenuté plusy, ktoré predstavujú z hľadiska filmovej (a obzvlášť našej domacej tvorby) nadpriemernú kvalitu. Ale svedomie ma už vyššie nepustí. ()
Trošku mě mrzela jistá vyprávěcí zkratkovitost, protože spousta věcí a i postav se ve filmu prostě objeví a jsou, ale na druhou stranu je to další kvalitní mafiánka od našich východních bratrů a uznávám, že udělali filmařsky velkej pokrok. Milan Ondrík je v současně době jeden z top slovenských herců, který má charismatu i talentu na rozdávání a díky tomu se člověk i při chabosti scénáře dokáže ponořit do mafiánských devadesátek na Slovensku. ()
Poctivá slovenská gangsterka, které škodí hlavně struktura. Jde o pouhou polovinu příběhu, který vše sice pěkně mapuje, ale nikdy nejde příliš do hloubky. Možná to chtělo některé události spojit, vystříhat nebo upravit, abychom více pochopili jednotlivé postavy i situace. Milan Ondrík snímek neskutečně táhne a je škoda, že ho lépe nepodpořil scénář. Přesto je to fajn podívaná, kde budu doufat v lepší druhou část. ()
Slovenská Gangsterská Jeba,ze které by si i Scorcese s De Nirem sedli na zadek, dali panáka whisky a doutník ! Na naše poměry jde o velmi povedenou věc evropského střihu, která se může rovnat Polákům,Francouzům i Španělům a já si to celé neskutečně užíval. Imho film trpí nejvíce tím, že jde pouze o půlku příběhu, tedy velké finále dostanem až v Lednu a proto nedávám plný počet, ale jinak velká spokojenost. Atmosféra je úderná a nekompromisní jak Ďas! Milan Ondrík s lookem Pablo Escobara je vyloženě perfektní, úžasný je také soundtrack i technická stránka filmu, celý film perfektně šlape a nenašel jsem žádné hluchá místa, došlo na sex i na násilí/vraždy- tedy vše, co by správná Gangsterka měla obsahovat zde je. Násilí by sice mohlo být více, ale přes to se překousnu, protože tenhle 90.tkový mafiánský Opus Magnum se mi přesně trefil do vkusu. 8.5/10. ()
// Nejděsivější na tomhle filmu bylo vnímat, jak se ve Slovensku ta mentalita vůbec nezměnila, jen se vystřídaly postavy a všichni se naučili to mafiánství trochu líp krýt. Jinak solidní gangsterka, občas lehká zkratkovitost a stejně tak se postavám člověk nedostane moc pod tu jejich hroší kůži, ale stylem i hereckými výkony to vynahrazuje. 7/10 Těším se na pokračování. Mezitím budu sledovat dál ten seriálový spin-off FICO. ()
Dobří herci, dobrá atmosféra, slušně řemeslně natočeno, občas dobrý vtip, ale scénář není nic moc a pokud o titulní postavě nic nevíte, je to místy dost zmatené (kdo je kdo, proč dělá to, co dělá, a proč by vás to mělo zajímat). Až na konci zjistíte, že je to jen polovina příběhu a na zbytek budete muset jít do kina za půl roku, což bych se odvážil označit za podraz na diváka. ()
Tóny Dávida Kollára mi vypálili sluchový rybník už v minuloročnom dokumente o Edovi Grečnerovi a v nastolenom drsnom a zhrdzavenom tempe podkreslil aj lahôdkovú dvoj-hodinku slovenskej gangsterky. Dlho očakávaný počin MIKI, od režiséra kontemporárneho bratislavského majsterštiku Lóve, rozdeľuje divákov na skupiny príčetných, ne/užívajúcich si silnú jazdu, dôkladných, poznajúcich históriu, no a zaslepených, vidiacich glorifikáciu Černáka (nižšie prítomný PepekSVK nech ide na výplach temena). A aj napriek tomu, že moje zaradenie je zrejmé, nemôžem si odpustiť pár výhrad. Pomerne dosť nejednotné, aj priebehom, aj štylizáciou. Neustále prechody medzi temnými, ponurými scénami vrážd & zločinu striedajú diskošky a šukačky, následne striedajúce rodinné záležitosti, i keď možno takto reflektujúce predmetný život. Zároveň ani nedokážem jednotne vyjadriť zámer a uchopenie réžie (čo môže byť moja vina). Produkčne je MIKI na vysokej úrovni, ako scénografiou, tak aj kamerou, kostýmami a spracovaním akčných sekvencií a zvuku. Bitky, vraždy aj rýchle jazdy sú uveriteľné, na slovenskú kinematografiu až moc. Špeciálne je ale nutné vyzdvihnúť herecký ansámbel, ktorý nezakopol ani raz a ktorému všemocne vojvodí slovenský maestro Milan Ondrík. Príhodné je tiež porovnávať s tohtoročnou Vojnou policajtov, hoci oba idú spôsobom spracovania opačným smerom, tematicky sa perfektne dopĺňajú. Zdá sa, že tešiť sa do kín na slovenské filmy už nie je fikciou. Soundtrack na trón. Ondrík na trón. Január 2025 potrebuje prísť čo najrýchlejšie... "Pozor! Nedeliť nožom, ani ničím, čo robí iskry. Ďalej, neskladovať v zime. Nefajčiť pri tom. Nejesť. Nepiť. Neolizovať. Nebyť debil." ()
Tak pohrebníctva v tých časoch zarábali skoro viac než za covidu. A koľko zákaziek im ešte ušlo, lebo chlapci to nahádzali kamsi do lesov, čím sa šikovne vyhli poplatku za hrobové miesto. Tento film vyvoláva vášnivé diskusie medzi dvomi extrémistami. Jedni, ktorí tvrdia, že ide o adorizáciu vraha či kult vraha, čo píše aj jedno známe obtlstlé arogantné čudo. Niektorí dokonca vyplakávajú, že to nie je úcta k obetiam také niečo točiť - hernajs, tak to potom zakážme už všetky filmy obsahujúce násilie a aj dokumenty z druhej svetovej či Vietnamu prosím! A budeme točiť len filmy o vyšívaní, to snáď bude dosť úctivé. No a potom je tu druhá, rozumovo ešte chabejšia časť echt extrémistického publika, ktorá porovnáva deväťdesiate roky so súčasnou situáciou, čo je neklamný dôkaz, že niekto dostal poriadnu dávku progresívneho výplachu do hlavy. Svedčia o tom aj tunajšie komentáre ako "ve Slovensku ta mentalita vůbec nezměnila, jen se vystřídaly postavy a všichni se naučili to mafiánství trochu líp krýt", čo píše istý Ondřej Mrázek z Prahy, pracovník plátku Refresher.cz, čiže stopercentný veriaci na 72 pohlaví, ktorý ale zabudol, že sa nehovorí v Slovensku, ale na Slovensku, za to si ale nasadil retardované okuliare a samozrejme nezabudol spomenúť Fica. Pritom 1. Nie, film nie je adoráciou Černáka. Ukazuje ho ako jasného vraha a to, že mal rád matku, to vôbec nijako nezmieřnuje. Je výborne zahraný Ondríkom, ktorý je fakt našou topkou a to napriek jeho debilným názorom, ktorými obhajuje Mikuláša, sériového vraha, slovami "je to veľmi rozumný a spravodlivý človek s veľkou charizmou", ale zároveň ho označuje za rovnakého ak nie menšieho vagabunda ako "tí, čo nám vládnu". 2. To musíš naozaj byť len retard z Refreshera a podobných grcov, aby si trepal dokola frázy, že doba, kedy denno denne sa strieľalo na uliciach, vybuchovali autá, mizli ľudia, desiatky boli pochované v lesoch a pri Dunajskej strede na farme sú ďalšie desiatky, tak že táto doba je to isté, ako to, čo žijeme teraz. Pán pisálek si asi neuvedomuje, že keby takú dobu žil, tak by v tom svojom zvratku nenapísal už ani čiarku a zožrali by ho kdesi na bitúnku prasatá. Toť k aktivistickým čurákom, ktorí mudrujú, bo majú škuľavé brýle požičané od Korčoka. Čo sa týka filmu, je natočený veľmi dobre, ale k dokonalosti mu chýba to, že ten, kto ho chce úplne pochopiť, musí poznať okolnosti, poznať mená a prezývky a tieto si vedieť zaradiť. Pretože inak mu nebude jasné, kto je Lojzo (Alojz Házy), kto bol Žaluď, Sýkora, bratia kulturisti (Grolmusovci) a ďalší z partie bezohľadných kriminálnikov. Aj ja sám som s tým mal problém, keďže Lojza som považoval za Lojza Čističa a bratov kulturistov za Diničovcov - za upresnenie ďakujem užívateľovi TKKMR. Aj to potvrdzuje, že človek, ktorý nemá problematiku do hĺbky naštudovanú, tak film zoberie len ako krimi záležitosť, kde sa jeden gang dostáva k moci a zabíja ľudí pre nič za nič. Pre pochopenie Mikiho ako filmu je preto dobré vidieť minimálne prvú sériu skvelého slovenského seriálu Mafiáni. Na strane druhej ale film na rozdiel od tohto dokumentu dobre tieto postavičky spája, čiže je jasné, kedy sa kto s kým stretol, čo troška dáva lepší prehľad do mozaiky. Filmu možno tiež chýba trocha viac mafiánskej krutosti ukázanej podrobnejšie, ale podľa ukážok sa možno niečo vyskytne v dvojke, kde nebude chýbať aj slávna odrezaná hlava s policajnou čapicou. () (méně) (více)
Na 1/2025 jsem zvědavá, fajn, že ne až za rok. I pro všude zdejšího, jako já, mělo své kouzlo vidět Mikiho zrovna v biednej ficrici, tahle citelně chudá, imrvere úmyslně zle spravovaná dolinka, systematicky generující příznivce smradu a hnědé špíny, aktuálně zviditelněná zázračnou schopností uzdravovat jako Lurdy/ záchytka, se i tehdy stala základnou pro výlupka, který sice brouká, ale neboj se čuvače nic, ven se taky dostane. Bravurně zrežírovaná, vystavěná, zahraná, sestříhaná, vkusně psychologická, vkusně zábavná, děsivá sonda do vývoje jedné z hlaviček slovenského zločinu, která pochopitelně lépe dolehne na publikum znající turbulentní časy i konkrétní místa, stojí za vidění. Režisér Jakub Kroner kontroverzní látku uchopil citlivým způsobem, jež by svedl upoutat i týpka, který Šajbu nebo Chvatimech na mapě nikdy nehledal. Milan Ondrík jede bomby, nejen že je odpaluje, Rebeka, Nahálka, Cinkota, Latinák, Javorková, celý spektákl zúčastněných to dal na pána, ne na toho… Dobrá herecká/ režisérská práce! Záhy po Vlnách jsem opět spokojená, byť se bavíme o žánrově odlišné kávě. Film chválím nejen z důvodu, že v současnosti, stejně jako řada českých kulturních institucí, vyjadřuji podporu slovenské umělecké scéně. Děje se tak v době, kdy se reálně sečetly důsledky veškerého špatného vládnutí v samostatné historii Slovenska a nevyvíjející se mentální úrovně obyvatelstva, do této rovnice spadají i časy řádění mafiánských rodin, spravedlivým účtem budiž komplexní mizerná úroveň ve všech rezortech a zubožené, vybrakované Slovensko, a i proto se stává shlédnutí snímku Miki ještě emotivnějším. Následuje elaborát s tahem na české, Mikešem nepolíbené, obecenstvo, které se v 90´ roubalo své Mrázky přes dobráckého řidiče luxusních aut s nápisem Černý na poštovní schránce a následně se roky oklepávalo při soudech po soudkových výlovech ze dna Orlíku, jelo si logickou pepíkovskou linii s obdivným pohledem upřeným k západnímu způsobu života a přiměřeným tempem tím směrem svou krajinu postrkávalo, přičemž Slovensko si jelo trasu sice taky na hulváta, ale na hulváta typu balkánského a východního. Národňárského, ryze bryndzového. Asi jen Češi, kterým zbyly vazby na krajinu, v níž je (soudě dle výsledků voleb) dosud jediným určujícím národním hrdinou zbojník, mohli pozorovat, jak si vidiecký ďábelský kocour a jeho parta buranů z Telgártu, (potomci bigotních matek soustavně pějících kostelní odrhovačky, dostatečně je ale prokládající odrhovačkami pasteveckými, lebo veriaci fujarový Slovák je najviac a veriaci fujarový Horehronec ešte viac!), škubali rukama, jak před sto lety, tedy bez příboru, z ekonomického koláče a s drzostí toho nejdrzejšího zcela bezskrupulózně v lese zahrabali, kdo byť jen obočí pozvedl. Vyházeli do vzduchu auta, stříleli pod rouškou tmy i za bílého dne, i bez výhod pro vlastní byznys, opanovali nejen instituce středoslovenského krajského města způsobem, kdy například při oslavě narozenin nechali uzavřít celé ulice poblíž náměstí, s tím že pravidelně podmazávaná, připosraná, servilní benga žoviálnímu kmotrovi u té cesty ráda podržela, což byla ale asi ta nejmenší prasárna, kterou je v souvislosti s Černákem třeba vzpomenout. Nicméně dělo se tak za spokojeného přihlížení jánošíkovské obce, která ve výrazné většině svému uctívanému bossovi ve fialové šusťákovce pocintané žinčicou, obdivně plácala opičími dlaněmi, za úspěchy, jakých tento prostý řidič autobusu, dobrý soused, jeden z nich (!), svým „podnikáním“ dosáhl. Člověk, kterého se tahle doba nějak dotkla a že je takových dost, si na Mikiho rád zajde, však těžko říci, jestli si zajdou i pozůstalí všech, kteří se dosud pohřešují. Natočit snímek o žijícím vrahovi není snadné. Obavy z adorování chápu, takové počínání taky nemusím, za mě se ale o oslavu nejedná. Film začal vznikat v časech, kdy mělo Slovensko jakous takous naději na pokrok, o kterou ale na podzim přišlo. Jak bude umírněnější částí veřejnosti snímek přijat, je otázkou, záleží na mentálním potenciálu diváka, jestli jej dokáže správně odečíst, čeho se popravdě, při souhrnném IQ SVK docela obávám. Na place jsem zahlídla pana Miroslava Hanuše, těšit se asi můžeme i na Matěje Hádka, který se zatím pouze nenápadně mihnul, každopádně rozbalené je to luxusně, pokračování si ujít nenechám. () (méně) (více)
Co sa tyka lokalnej produkcie, tak to uz lepsie byt nemoze. Spracovanie temy bolo ok, atmosfera vyborna, iste veci boli prezentovane velmi opatrne, ale autenticky. Milan Ondrik suverenny vykon, ked si k tomu este domyslim jeho cestu k tejto roli...Tazko tento jeho vykon nejaky iny slovensky herec prekona. ()
Gangsterské devadesátky byly možná u našich východních bratří ještě o něco divočejší než u nás a tenhle dosti nekompromisní pohled na jednoho ze spolutvůrců atmosféry své doby a jeho skutky to vlastně jen podtrhuje. Více by se mi sice líbila trochu hlubší sonda do nitra tehdejšího podsvětí a jeho protagonistů s méně zkratkovitým dějem poskytujícím ucelenější obrázek o znázorněných činech, motivacích nebo souvislostech, ale i takto se jedná o solidní snímek stojící především na vynikajícím herectví a realisticky zachycující prostředí definované korupcí a násilím, i když místy poněkud sarkastickým náhledem viníků. ()
Dlho som čakal, kým sa aj na Slovensku natočí naozajstný drsný film o podsvetí a špinavostiach s tým spojenými, tak ako to zvládajú Poliaci s prehľadom už dlho. Vojna policajtov bol fajn pokus, ale zostal niekde na pol ceste, nemalo to ten správny šmrnc. Miki už pôsobí uveriteľnejšie, nielen preto, že je podľa skutočnosti, ale aj ten scenár, herci a réžia tomu dávajú trošku iný rozmer. Nemyslím, že ide o glorifikáciu jedného z najobávanejších mafiánov a vrahov, aspoň ja som mu určite nefandil, ani mi nepripadal ničím sympatický, ani nikto z jeho bandy, ale mohli ich vykresliť ešte odpornejšie, aby ľudia išli z filmu a z neho fakt zhnusení, nielen spokojní z fajn akčného filmu. Ale inak sa dá filmu ťažko niečo vytknúť, po remeselnej stránke na naše pomery fakt topka. ()
Tak niektoré recenzie si je lepšie nechať v hlave odležať ako je tomu v mojom prípade teraz. Na naše pomery pravdepodobne objektívne vyobrazenie vtedajšej doby, aj keď keď ste v kinosále takmer jediný kto v tom čase už žil a realitu viac menej dokázal vnímať bude mať film pre Vás iný rozmer. Objektívnejšie ako Sviňa, Ostrým nožom a dokonca aj ako Vojna policajtov, príjemné prekvapenia. ()
Malá poznámka k obsahu: Jednu z najväčších a najobávanejších mafiánskych skupín v krajine vybudoval ROBO, nie MIKI. ()
Mentální zázrak, že když k něčemu dáte titulky, tak to vypadá o něco více světově. Ale myslím, že u tohohle by to fungopvalo i bez nich. Sakra, jak to ty Slováci udělali? Světově vypadají krimi (za který by se nemusel stydět ani Scorsese - kdyby tedy natáčel témata takovéhohle rázu), které na vizuálu a audiu (a to ani ještě nemluvím o hudbě) ubírá jen fakt CGI tygra. No a co se týká všeho ostatního, platí to stejné. Tohle byl zážitek a Milan Ondrík nepřestává svou všestranností udivovat. Velice jistá režie a umělecká vize je cítit z každé minuty a je jen škoda, že příběh je trochu zkratkovitý. O to více to ale odsýpá (a jsem vlastně rád, že se nepokusili o dlouhý film se vším, ale takhle (trochu zrádně) to rozdělili na dva příjemné délky) a udržuje to napětí a zájem po celou délku stopáže. A navíc, ta hudba vyloženě nechce pustit nikoho ze sedačky. No hej, já jsem za tuhle světovou podívanou a konečně pořádnou (skoro) tuzemskou gangsterku nadšený. 8/10 více ZDE: P.S: jestli se někdo rozhodně (sarkasticky) psát, hurá, další film, co se zastává vrahů, to tu chybělo, tak prosím vás, uvědomte si, že tohle je něco (hlavně tématicky) úplně jiného než Manželé Stodolovi (či popřípadě třeba i Bratři) a navíc se to nesnaží o žádnou názorovou neutralitu. A prostě sledujte ten film, o čem to je a co se tam stane. Díky. ()
Najviac treba pochváliť dve veci. Hlavného herca a autenticitu 90. rokov. Vizuálne ide o ukážkové prenesenie do tých časov a je to vidieť aj na drobných detailoch. Ondrík v úlohe Černáka mi opäť dokazuje prečo ho beriem ako najkvalitnejšieho domáceho herca súčasnosti a aj keď má pri sebe zdatných sekundatov (osobitne u mňa vyčnievali Cinkota a Kubovčík) on je hlavný bod program. On je najdôležitejší pilier každej scény a bolo vidieť že sa poctivo pripravoval. Inak ma ale príbeh úprimne nebavil. Začiatky, prvé vraždy, všetko pekne natočené ale bez výrazného momentu. Ani jedna scéna čo by zarezonovala nejak viac ako len bežná vata na odrozprávanie vzostupu k moci. Vzťahy sa takmer vôbec nerozvíjajú, žiadna postava sa nedostane tak do úzkych ako si námet žiada, Miki není poriadne konfrontovaný so svojimi činmi, ani od polície (čo mi až tak nevadí v tejto fáze jeho života) ani od rodiny. (čo už som teda očakával) No a koniec vyznie do prázdna. Chýba gradácia pred finále, takto sa síce môžeme tešiť na pokračovanie ale záver filmu si zaslúži niečo silnejšie. ()
Tak som si našiel čas pozrieť sa na nový Krónerov film, respektíve Krónerov-Šifrov seriál ktorý sa z nejakých ťažko vysvetliteľných príčin presunul z tv a netflixu do kín. Po jeho nepodarku Lóve som si hovoril že si pôjdem ten film pozrieť do Lumiera, že ušetrím, 3€ A spravil som fantastické rozhodnutie. Film má svoje momenty, niekoľko pár dobrých scén, Ondrík to celé ťahá, herci sa snažia ale Miro Šifra nevie písať filmové scenáre ktoré by vedeli diváka vtiahnuť, vytvoriť napätie, vybudovať funkčnú príbehovú štruktúru, je to len klasický slovenský film scéna za scénou, bez príčiny a následku s tromi výnimkami kde sa nepozývajú diváci aby vedeli predvídať čo sa udeje v ďalšie scéne...a nemám dojem že to je o rodine, Krstný otec bol o rodine. Jediný kto fungoval v rámci malých postáv bol v tomto smere Vojtek, príbeh bez antagonistu, protivníka,a ak to nechceme takto žánrovo stavať, tak potom prečo nie Scorseseho Kasíno? Zbytočne veľa obrazov, zbytočne veľa scén, zbytočne veľa postáv, a tie neuveriteľné cameo postavy ako Gogáľ, Porubjaková a spol..šuští to papierom jak karpatské lesy a ich padajúce lístie v októbri... Dobrá správa pre Slovensko, máme Ondríka, a k tomu ďalších dobrých hereckých sekundantov, ale nápad napchať tam všetky známe seriálové ksichty je nevkus, Króner je protekčné filmárske decko ktoré by za iných okolností nemohlo točiť také veci s akými začal a s akými na nás vyblafol teraz. Tento film patrí do kategórie filmov, Únos, Sviňa, Amnestie, Vojna Policajtov a je v tejto kategórii najlepší. Ale, stačí to? Mne určite nie. 60% Króner by už nemal dostať štátne keše. Hlavným problémom toho filmu je uveriteľnosť. A nezachránia to ani CGI tiger. Šifra s Kronerom si mali rozmyslieť či idú robiť dokument alebo hraný film. Ak hraný je úplne jedno čo sa naozaj stalo a čo nie. ()
Viete, mohli by sme sa tu baviť o rôznych veciach. Stále ale treba mať na pamäti, že je to len inšpirované skutočnými udalosťami. Niečo je pre efekt viac preexponované, niečo vynechané atď. Čo mňa osobne bavilo, bol absolútne vymazlený casting, Z časti aj preto, že sa to dokázalo držať pod pokličkou a nepresakovalo info na verejnosť, preto sa tam vedia objaviť v absolútne nečakaných rolách skvelí slovenskí herci. Celá crew na čele s Ondríkom išla perfektne. Chémia medzi nimi, vtípky, ale aj vážne veci a dramatické udalosti. Skvelé. Niekomu možno bude vadiť nelineárny dej, niekomu miestami prepálená hudba. Rozhodne je to ale film, kde nájde divák viac pozitív ako negatív. Bude to však rozdeľovať ľudí na tých, čo sa im to úplne páčilo a na tých, ktorý dúfajú v ešte lepšiu dvojku. Ja osobne som v druhom teame. 4 z 5 (CC, BA, predpremiéra, 14.08.2024) ()
MIKI je pre mňa príjemným prekvapením a to o to viac, že som od neho nemal príliš vysoké očakávania. Obával som sa tu najmä toho, že mi bude vadiť, že Ondrík, Cinkota, Nahálka, Hološka, Kubovčík či Dietz sú všetko herci po 40tke, pričom postavy, ktoré vo filme MIKI stvárňujú, mali v čase, keď sa tieto udalosti odohrali o 20 rokov menej. Ale chápem, že do takto významného projektu by bolo asi obtiažne a riskantné poskladať casting z menej známych mladých hercov a preto sa vsadilo na osvedčené tváre. Vo finále mi ten trochu starší ansábel napokon ani nevadil, snáď len u Cinkotu alias Kaštana bolo tých 5 krížikov na chrbte miestami trochu citeľných... Páčilo sa mi, že scenár filmu sa pomerne striktne pridržiava faktov a vykresľuje udalosti tak, ako sa stali podľa výpovedí Černáka a iných zúčastnených. Pritom to vôbec neznižuje pútavosť príbehu, práve naopak. Tí čo sa podrobne zaujímajú o mafiánsku tematiku sa tu dočkajú napríklad aj citácie hlášky Alojza Házyho nad hrobom zastreleného Bojkuna. Zloženie Černákovho prvého gangu tiež korešponduje s tým reálnym (Láboš, Kaštan, Házy, Ambróz...). Šifra sa nesnaží hneď v úvode príbehu do popredia nasilu tlačiť nejaké mediálne prefláknutejšie a tým pádom divácky atraktívnejšie postavy ako by možno boli Lojzo "Čistič", Pápay, Holub, Reichel či bratia Mellovci. Zákonite však predpokladám, že ich čas príde v druhom filme s príznačným názvom ČERNÁK. ()
Pokud se o látku slovenské mafie 90ých let nezajímáte a nesledujete “true crime” podcasty, tak jako já je nesleduji, budete možná trochu ztraceni. Miki (Milan Ondrík) s bratrem Vladem (Michal Kubovčík) ví, že poctivou prací si asi úplně nevydělají. Postupně se dávají dohromady s dalšími kumpány a vzniká tak nechvalně známá skupina nelítostných zločinců. Jak jsem psal na začátku, já se vůbec neorientoval, kdo je kdo, proč se někomu věří, někomu ne. Nebylo to špatně natočené a nebylo to ani špatně zahrané, ale byl to malinko podraz na mě. On je to totiž teprve první díl a druhý přijde v lednu. Na to jsem připraven nebyl a stále jsem čekal, kdy to začne gradovat. Díky tomu se mi zdál film Jakuba Kronera strašně dlouhý a celkem nudný. Vůbec mě to nechytlo a kdybych to měl srovnat třeba s letošní Válkou policajtů, tak ta byla mnohem lepší. Za mě lehké zklamání. 50% ()
Reklama