The Convert
The Convert
The Convert
Obsahy(1)
Thomas Munro (Guy Pearce) je laický kazatel, který přichází do britské osady ve 30. letech 19. století. Jeho pohnutá minulost je brzy podrobena zkoušce a jeho víra je vystavena pochybám, když se ocitne uprostřed krvavé války mezi maorskými kmeny. (mac000)
Recenze (16)
Pokud se naladíte na pomalejší tempo, což se dá vyčíst z komentářů a recenzí, nebudete nějak víc zklamáni. Příběh sice nemá nijak závratné tempo, ale co se týče kvalit režie, herectví a přírody, je to docela dobrý. I nějaká řež tam je. Což ovšem navádí člověka k myšlence, jak by to dopadlo, kdyby to byl kříženec Braveheart, Last Mohikans a Patriota. Hlavně teda v tom tempu, a krvelačnosti. Mám pocit, že by to byla pecka. No neva, ty tři si to vydobylo. 50%. ()
Hezká příroda, slušný Guy Pearce a pěkně krvavá řežba ( krev stříká překvapivě ve velkém) na závěr to jsou plusy. Mínusem je docela pomalé tempo a né úplně záživný příběh, ale na jedno podívání v pohodě. 55% ()
Thomas Munro(Guy Pearce) na vlastní kůži sám pocítil co je to válka. Ta v něm totiž zanechala nepěkné vzpomínky. Myslel si, že už nikdy nebude muset bojovat. Jenže teď se ocitá mezi znepřátelenými maorskými kmeny a je jen otázkou času kdy zase bude muset vzít do rukou zbraň. The Convert není špatným filmem. Natočený je to poměrně dobře. Jen by to možná chtělo o trochu záživnější děj nebo aspoň o pár minut ubrat na stopáži. Mínusem je určitě taky do oči bijící digitální krev. Naopak nádherná je příroda(výběr lokací) kde se natáčelo. Maorští bojovníci(a vše kolem nich) mě vždycky tak nějak fascinovalo a tak tenhle film musím ocenit aspoň 3hvězdami. Je to ale škoda protože si myslím, že se z tohoto snímku dalo vymáčknout ještě o ždibec víc. ()
Ono to je ťažké na posúdenie. Niekde tisícky kilometrov od Británie nádherne rozkvitá polonahá civilizácia, ktorá si občasne s oštepmi v ruke zadupe na zemi, hurónsky zaziape na kolegu a v čase kľudu pochutnáva na karé z bojovníka z vedľajšej dediny. A potom ich príde obohatiť veľký biely človek, ktorý si myslí, že je nadradený všetkým, čo je u Anglosasov vlastnosť pozostalá dodnes, a preto si uzurpuje právo poľudštiť ťa krížom a mušketami. A tak narážame na večný problém ľudstva: otázka spolužitia. Lee Tamahori zvykne točiť veľmi dobré filmy, v tomto neprekročil svoj tieň, ale poučil aspoň o maorskej histórii, kultúre a zvykoch. A poukázal na to, že konvertovať sa darí len málokomu, lebo je to konvertácia k akceptácii toho, že aj tí druhí sú ľudia. Tí, ktorí to nepochopili, sa ale stali úspešnými kolonizátormi a vďaka poplatkom, clám, porobe a vykorisťovaniu dodnes živia svojich monarchov a celý ostrov inak dosť lenivých ľudí. ()
Velkolepý film, na který nebylo moc peněz. Pomalé vyprávění okoukané zápletky bělocha v cizí civilizaci, který se nakonec zúčastní souboje dvou místních kmenů. Nic nového, ani skvělého ale určitě neurazí. ()
Od Tamahoriho jsem viděl už čtyři nadprůměrně zajímavý filmy, z nichž ten nejstarší (Once were warriors) je moje dávná srdcovka. Takže jsem se těšil. A film začíná opravdu nadějně, vizuál je nadmíru poutavý a příběh vzbuzuje zvědavost. Ovšem postupně se děj potupně transformuje v obšlehnutý Tanec s vlky, šmrncnutý Pilcherovou Rosamundou a protikolonialistickou agitkou na úrovni populárně naučných pořadů pro mentálně retardované diváctvo. A já teď přemýšlím, jak napsat co nejvíc posupný a jízlivý komentář. Ale z toho vedra mám v hlavě bramboračku, takže mě nic rafinovaně opovržlivého nenapadá. Každopádně film nedoporučuju nikomu, kdo má zájem zkouknout seriózní historické drama s hodnotným příběhem, tohle je podřadná spotřební limonáda, i když moc pěkně vypravená a s výborným Pearcem. ()
plusem tohoto historického dramatu je vedle Guye Pearce rozhodně povedená výprava a pak také zaměření na ne úplně známe boje mezi maorskými kmeny, kdy některé byly v boji značně zvýhodněné dary od evropských přátel v podobě mušket. Evropanům pak už jen stačilo čekat až se jednotlivé kmeny vytlučou mezi sebou a nemuseli se nijak extra snažit. Trošku horší je to tady každopádně se stopáží, která by unesla krácení o dobrých dvacet minut, protože tempo není nijak extra zběsilé a ani zajímavé téma nezažene občas vykouknuvší nudu...60% ()
Oproti Horizont: Americká sága (2024), který jsem musela dokoukat natřikrát, je toto překvapivý klenot, který chytne a nepustí. I když... překvapivý ani tak ne. S Lee Tamahorim jsem měla tu čest pracovat a jeho jemné režisérské vedení i ve vypjatých scénách byla čirá radost zažít. Jinak teda skvělá výprava, scénář, hudební doprovod i opět fenomenální Guy Pearce, se kterým jsem se bohužel na place The Catcher Was a Spy (2018) minula, ale nikdy neříkám nikdy ;o) Takže suma sumárum hodně povedený filmový zážitek. ()
Maorové byli stateční bojovníci proslulí kanibalismem. O západní výdobytky a manýry moc nestáli, ale pustili si na své území migranty z Anglie a to zapříčinilo konec jejich civilizace. Do značné míry se však vymlátili sami díky střelným zbraním, jimiž je Evropané kulturně obohatili. Řekl bych, že film poměrně věrně ukazuje historické poměry. Samotný příběh není špatný, ostatně nějaký děj ten film mít musí. Nejlepší byl konec, jak Angličané zavedli Maorům clo a spotřební daň. Daň z přidané hodnoty tehdy zřejmě ještě nebyla vynalezena. Pěkný článek o dějinách Maorů je zde: https://www.stoplusjednicka.cz/vydesit-snist-maorove-se-zapadnich-kolonistu-rozhodne-nezalekli ()
Opticky sugestivní, emočně utahané, příběhem plážově lenivé, celkově uondané. Leč krmení šamanského ušatého rákosníčka kousky opečených krys pomocí klacku na buřty byla leglace...:o) ()
Pekný príbeh o tom, ako sa domorodci konečne "dohodli" medzi sebou a zanechali tak nezmazatelnú stopu v krajine hobbitov až dodnes. ()
Chvílemi to bylo utahané a zbytečně zdlouhavé, ale jinak to byl zajímavý výlet do maorské kultury s pěknou výpravou. ()
6/10 | Tamahori se (opět) vrací ke svým maorským kořenům a tentokrát historkou o radostech a strastech šiřitelů křesťanské víry v nejzapadlejších koutech světa. Pearce v hlavní roli odvádí svůj (vysoký) herecký standard, domorodý casting dodává filmu správnou dávku autenticity, kostýmům a výpravě není co vytknout (téměř každý záběr nádherných přírodních scenérií si zaslouží zarámovat a pověsit na zeď) a závěrečný konflikt je natočen působivě (škoda, že podobně atmosféricky laděných scén není ve filmu více), ale po dějové stránce vyprávění příliš nestrhne a nikterak svižné tempo a zbytečně rozmáchlá stopáž ke spokojenému diváckému zážitku taktéž moc nepřispívá. | Obrácení pohanů na křesťanskou víru, těžký život kolonistů v zapadlé osadě, problémová koexistence s domorodými kmeny, kulturní rozdíly, střet civilizací, klanové války a postupná hodnotová i sociální integrace hlavní postavy do společnosti původních obyvatel. A k tomu ještě břemeno viny a snaha o vykoupení se z hříchů minulosti, politikaření kolonistů, projevy rasismu a dokonce dvojitá love story s pochmurným koncem. To vše je ve filmu do větší nebo menší míry zastoupeno, nicméně s ohledem na množství témat Tamahori jen přeskakuje od jedné věci ke druhé, aniž by se kterékoliv z nich věnoval více do hloubky, respektive ji zpracoval nějakým atraktivním způsobem. | PeZet ()
Dostal jsem míň, než jsem čekal, ale i přesto jsem se drsnou novozélandskou krajinou a jejími obyvateli dokázal zabavit. ()
Že to často neříkám, tak mně tohle přišlo super. Nevím, jak moc je to historicky přesné, ale viděl jsem skvělej film, který byl dobře obsazen, děj mě nenudil, a vše bylo i pěkně natočeno. Prázdné záběry na krásu novozélandské přírody barvitě dokreslují atmosféru ostrova. ()
Film zachytáva nezmyselný boj maorských kmeňov v časoch začínajúcej kolonizácie Nového Zélandu. Hlavný hrdina - angličan prichádzajúci do miestnej osady prisťahovalcov ako pastor, sa hneď po príchode dostane do obrazu, ako to tam chodí. Prvá tretina je venovaná jeho rozbehu v osade a zoznamovaniu s miestnymi pomermi. Tie ho nenadchnú a viac menej nútene odcháza do jedného z kmeňov v snahe zabrániť krvipreliatiu na osadníkoch. Nakoniec ale rieši konflikt medzi samotnými maormi. Suma sumárum vyzdvihujem krásne lokácie, neopozeraný svet maorov, herecký výkon Guy Pearce. Trochu tomu chýbali gule a nejaké širšie historické pozadie ako napr. v Scottovom 1492. ()
Reklama