Dracula

Tak tohle je zrejme nejlepsi film o Draculovi, ale kniha je lepsi no. Film ma v nazvu Bram Stoker a ve filmu o filmu vsichni rikaj, jak cetli knizku, aby to bylo co nejpresnejsi, ale spousta veci je jinak. Kdyz pominu fakt, ze je film dost uspechanej, aby se vesel do 120 minut a tudiz museli bejt zkraceny vsemozny zapisy do deniku, zkoumani Renfielda, planovani jednotlivejch zasahu proti Drakulovi, studovani, jednotlivy pomoci Lucy, pripravy a podobne, ktery jsou v knize, tak je stejne ve filmu dost nepresnosti. Hlavni a asi nejvetsi, je to, ze Dracula se o nakou Minu nijak zvlast nezajima, ale jede do Londyna kuli "potrave". Z Dr. Sewarda tu je fetak, kterej vypada silenejsi nez jeho chovanci, z Lucy nadrzena krava, Lord Holmood a Quincey Morris jsou ve filmu naprosto zbytecny a z Helsinga je takovej krapet posahanej dedek, co vsechno bez zbytecnyho okecavani rekne natvrdo, takze nema problem hned vybalit, ze se musi rezat hlava a podobne. Naproti tomu v knize byl on ten, kterej se snazil, aby vse bylo vyrizovano s co nejvetsim citem a s co nejmensim utrpenim. Takze oproti knize film pusobi krapet k smichu. Ale ted k hodnoceni samotnyho filmu. Vizualni stranka je naprosta bomba, takze film zaujme od prvni minuty a hudba je taky dokonala. Navic ma celej film skvelou atmosferu a prave diky ponechani v deji jen tech nejzasadnejsich okamziku je film i paradne sviznej, i kdyz neznat knizku, asi budu misty zmatenej. Co se tyce hercu, tak Hopkins postavu Helsinga prakticky zachranuje, Winona je v roli Miny skvela, Keanu nehraje spatne, ale vubec mi sem nesed a Oldman je tady naprosto dokonale charismatickej frajer. Tohle zpracovani Drakuly mam nejradsi, ale dat do nazvu Bram Stoker bych si netrouf. (11.08.2007)

Francis Ford Coppola natočil doposiaľ asi tú najlepšiu filmovú adaptáciu klasického horrorového románu "Dracula", ktorý v roku 1897 napísal írsky spisovateľ Bram Stoker. Vizuálne, atmosfericky aj filmárky je to mimoriadne podarené dielo. Skvelá réžia a prvotriední herci. Bolo pre mňa silným zážitkom vidieť v kvalitnom a nápaditom prevedení známe postavy, ktoré veľmi dobre poznám z knihy - grófa Draculu, Jonathana Harkera, Minu Murray, Lucy Westenr, Dr.Sewarda, Van Helsinga, Renfielda, Arthura Holmwooda, Quinceyho Morrisa... vamp old-schoolový pôžitok. Výborný film, natočený podľa kultovej literárnej predlohy. Orgazmický, poetický, snový vizuál. Vampirská extáza. Skrze lásku je možné dôjsť k spaseniu. ***** (02.11.2008)

Coppolův Drákula je po vizuální stránce uměleckým dílem - nápaditý, originální a místy krutě krásný s úžasnou atmosférou. Dějově mě ale nijak zvlášť nezaujal - celá ta romance Míny a Drákuly (aneb asi polovina filmu) mi přišla přehnaná, nemístná, nezáživná. Film stojí a padá s hereckými výkony. Nechápu jak někdo může tvrdit, že nejlepším Drákulou byl, je a bude Bela Lugosi - Oldmanovi nesahá ani po kotníky! Jeho strhující proměny - ať už fyzické nebo psychické - jsou herecky geniální a, troufám si říct, neopakovatelné. Hopkins a Winona Ryder jsou pro své role naprosto perfektní. To se ale bohužel nedá tvrdit o nemastném neslaném Reevesovi, který, kromě scény s upírkami, nepředvádí nic zapamatováníhodného. 3/5 za Oldmana a taky za vynikající hudbu (v čele s nádhernou Love song for a Vampire od Annie Lennox) (07.08.2009)

"Pitvať ju nechcem. Iba jej musím odrezať hlavu a vyrezať srdce." Úchvatné a omračujúce. To boli prvé slová, ktoré mi napadli pri sledovaní tohto úžasného retra za fajnových 40 miliónov. Coppola sa drží Stokerovej knižnej predlohy pietne, takmer akoby adaptoval Bibliu. Nezabúda sa pridržiavať pôsobivých historických reálií (Drakulov príbeh je inšpirovaný kedysi skutočne žijúcim Vladom Tepešom alias Narážačom alias Nabodávačom - rumunským vladárom, milovaným i obávaným, ktorý sem-tam rád obedoval uprostred smrteľného stonania na koly nabodnutých vojnových zajatcov). Zároveň Coppola nenechá ukrivdených ani fanúšikov „obyčajných“ hororov a ponúkne im plné hrste atmosféry, násilia, sexu a gotiky. Upíri nepatria k mojim žánrovým favoritom (tu by som skôr upriamil pozornosť na Mary Shelley, ktorú mal Coppola podobne, ako Draculu, tiež ultimátne sfilmovať, nakoniec sa však uspokojil s produkciou a réžiu prenechal Kennethovi Branaghovi). Napriek tomu dávam pred týmto filmom dole klobúk. Ak na tom budete podobne, odporúčam komiksovú novelu Dracula: Skutočný denník Jonathana Harkera od Radima Kočandrlea z r. 2005, líčiacu podľa mňa najpôsobivejšiu časť románu. (08.12.2007)

Znásilnění předlohy. Z přemýšlivého Arthura je úchylný podivín, ze živelné Lucy pomalu nadržená děvka, ze ctnostné Miny je nevěrná puberťačka a chladně racionální Drákula se chová jako nebezpečný maniak již od prvních minut (scéna, kdy tasí meč na krk Jonathana je přinejmenším divná). Van Helsing v knize budí respekt a úctu, ve filmu vypadá jako posedlý starý blázen a naprosto postrádá nonšalantní nádech své předlohy (těží pouze ze samotného Hopkinse). Tyto podivné postavy, které mi moc neseděly již před přečtením knihy (takové malé muzeum kuriozit), jsou tedy pouhou exhibicí samotného filmového díla a nikoli knižní předlohy. Často jsou ve filmu hrátky se stínem, který však v předloze Drákula nehází a též se zapomnělo (až na závěr) na hostii, jednu z nejdůležitějších částí protiupířího arzenálu. Děj se často odklání od předlohy (úvod, uvěznění Jonathana) a v některých momentech jsem nabyl dojmu, že snad sleduji úplně jiný příběh. Především "románek" Miny a Drákuly je trpkým poupravením děje. Fakt, že jde o pouhý výplod samotného filmu, by zas tolik nevadilo, ale tyto scény značně podkopávají jednu ze základních myšlenek knihy a sice absolutní věrnost tomu, koho milujeme (tento klíčový prvek knihy je vůbec ve filmu celkem často opomíjen a díky tomu není tak úplně jasné, proč některé postavy jednají jak jednají). To, kde se film a kniha rozcházejí, by vydalo na esej o několika stránkách a z některých zdejších komentářů jsem nabyl dojmu, že řada lidí, kteří zde hodnotí jako "věrné předloze", buď nikdy předlohu nečetli a nebo si z ní už naprosto nic nepamatují. Ale abych nekřivdil, několik scén je úchvatným převedením knihy, je jich však pomálu. Ve výsledku je každopádně Drákula F. F. Coppoly "pouhým" solidním gotickým hororem a především pak těžce nezvládnutou adaptací, u které by možná i šlo akceptovat změny v ději, kdyby ovšem v úvodu filmu nebylo hrdě proneseno Bram Stoker's Dracula... (10.07.2005)