Dracula

Klasická film se střetává s kurzem postmoderního filmu v relativně věrném zadaptování stavebního bloku hororového žánru (příběhová linie), ale svérázném, silně stylizovaném (barokním), temném a expresivním v ryze filmovém vyjádření, které se nebezpečně blíží definici (audio)vizuálního obžerství. Jinými slovy: Coppola opětovně dokazuje světu rozpětí své manýristické "sečtělosti", nicméně mu uniká smysl tradiční poučky, že méně mnohdy znamená více. (19.01.2009)

Gary Oldman je dokonalý. Ve svém "mladé" versi snad nejlepší podání upíra jaké bych si dokázal představit - milující, krutý, tragický, zlomený, šarmantní, rozpolcený... Škoda ale, že to není jediné monstrum které se ve filmu vyskytuje a nemohu si pomoci, ve chvíli kdy tam místo něj začne poletovat něco jako netopýro-člověk a chlupaté, ošklivé hroudy masa, pro mě film ztrácí velmi značnou část atmosféry. Upíři pro mě prostě představují něco úplně jiného než uřvané bestie bojující ve spektakulárních akčních scénách... a už proto bych za lepší zpracování klasického příběhu označil asi to úplně nejstarší - expresionistického Upíra Nosferatu. Přesto ale... Coppolův Dacula je taktéž výborný. 8/10 (13.02.2009)

Coppolova adaptace klasického Stokerova románu vyniká především ve dvou rovinách - na tomhle snímku upoutá to, že jeho vizuální stránka je skutečně skvostná (Coppolovo estetické vnímání je vybroušené a dává svému filmu podobu temného, gotického obrazu) a navíc je natočen postaru, kulisově, tak jak se horrory točily kdysi. Na jednu stranu je Dracula poctou všem klasickým expresionistickým hororům, na druhou se však posunuje ve fúzi moderních filmařských technik a progresivních filmových přístupů (především scény z Londýna, zrychlený příchod bestie k vile viděný subjektivní kamerou...) s klasickým expresivním komponováním scén k postmodernímu tvaru. Výrazný je i významový posun díla, především pak interpretace hlavní postavy, hraběte Draculy. Pakliže je fixován na svou původní lokaci, do Transylvánie, je Dracula stále především zplozencem pekla, bytostí temnou a ryze negativní a nebezpečnou (byť se zajímavou sexuální motivací), vydá-li se ale na cestu, pryč ze své domoviny, přichází šokující schizofrenie - v noci stále fixován na hlínu své země, jež si veze sebou dobře ukrytou v truhlách, zůstává onou bytostí temna a zla, ve dne však v ulicích Londýna prochází metamorfovaný Dracula coby charismatický až uhrančivý mladý muž přitažlivý pro druhé pohlaví!!! Dokonce se v jakési romantizující poloze příběhu začne dvořit živé ženě a hledá v této osobě paralelu se svojí dávno mrtvou láskou. Tahle romantická reflexe Draculy zapadá ale přesně do Coppolova gotického vidění původního literárního textu. Dracula je jakýsi romantický rozervanec a svoje prokletí prezentuje jako psychická muka. Jeho objekt lásky (skvělá a typově přesná Winona Ryder) mu slouží jako možnost vymanit se z prokletí svého osudu - přestat být nemrtvým. Je paradoxní, že v souboji Draculy s profesorem Van Helsingem fandím jako divák Draculovi, tedy v původním významu straně temna... Coppolův Dracula je zajímavý postmoderní filmový tvar, ale hlavně úžasný a krásný film. Komplexně velký film! (22.06.2007)

Tak nevím co si o tom mám myslet. Ulítlej a divnej film, nebo stylově vymakanej a umělecky dokonalej kult pana Coppoli? Nevim, ale řekl bych, že tak od každýho trochu. Osobně mi přišel záživnější Dracula (1979) s Frankem Langellou, protože to o NĚČEM bylo. Tady v podstatě fakt nevim. Ale budu to brát z tý druhý půlky a i vzhledem k výbornejm hercům ty 4* dam. "Chci, abys mi do večera sehnal sadu pitevních nožů." .. "Vy chcete.. pitvat Lucy?" .. "Ne, pitvat ne.. chci jí jen uříznout hlavu a vyjmout srdce." (19.02.2012)

No, každý máme nějaké to téma, které nás moc nebere. U mne je to mimojiné Dracula. Viděl jsem Browningovu verzi s Belou Lugosim i Fisherovu s Christopherem Lee, vždycky jsem byl přesvědčen o dobře odvedené filmařské práci, ale téma mě nikdy nebralo. Tak je to i s Coppolovým Draculou, jde to prostě mimo mě. Vždy mě dokonale uspí. Na druhou stranu bylo příjemné vidět, že Coppola zůstává věrný starým filmovým trikům a že umí táhnout tak velký příběh. Taktéž s obsazením jsem nadmíru spokojen. Škoda jen, že tenhle film není můj šálek kávy. (31.08.2011)