Dracula

Spíše než filmovou adaptací bych to nazval filmovou interpretací, protože se ve svém jádru i obalu jedná spíše o umělecké dílo, než-li o klasický "zábavný" film. Neskutečně chytře si hraje s divadelní teatrálností, kvůli které předloha nebyla tak uvěřitelná, jak se býti snažila, a posouvá jí až do pro mnohé nestravitelných, svým způsobem až parodických výšin. Zajímavý je i zvýraznění motivů (především sexuálních), který byly v předloze pouze naznačený a tady je na nich veskrz postavenej celej příběh. Celkový vyznění díla je ovšem oproti knize poměrně odlišné, zvláště díky tomu, že Hart s Coppolou udělali z Draculy skutečnou postavu s motivacemi, protože jakési "dětské zvíře v pozadí" by v této vizi opravdu nedělalo dobrotu. Na úkor toho, že už se nejedná o příběh několika mužů bojujících proti nestvůře za záchranu své lásky (stručně řečeno), ale o jakýsi nadčasový romantický příběh o Draculovi a Mině, a samozřejmě i na úkor omezené stopáže, bohužel dost vyznívají do prázdna všechny ostatní postavy v čele s Renfieldem, Sewardem a Holmwoodem. Navzdory tomu se ale jedná o neskutečně vtahující film (pokud jste tím správným typem diváka) s neobyčejným vizuálem, skvělýma hereckýma výkonama (ať dělám co dělám, pod jménem Dracula se mi vždy vybaví Gary Oldman), mrazivou hudbou a několika absolutně nezapomenutelnýma scénama z nichž v mých očích bezesporu vévodí úvod a Mínin křest krví. Jsem asi jeden z mála lidí na planetě, ale vůbec by mi nevadilo, kdyby byl film klidně o hodinu delší. (10.05.2020)

Klasická film se střetává s kurzem postmoderního filmu v relativně věrném zadaptování stavebního bloku hororového žánru (příběhová linie), ale svérázném, silně stylizovaném (barokním), temném a expresivním v ryze filmovém vyjádření, které se nebezpečně blíží definici (audio)vizuálního obžerství. Jinými slovy: Coppola opětovně dokazuje světu rozpětí své manýristické "sečtělosti", nicméně mu uniká smysl tradiční poučky, že méně mnohdy znamená více. (19.01.2009)

Francis Ford Coppola si na začátku devadesátých let udělal velice zajímavý pohled na hraběte Drákulu v čele s předními americkými a britskými herci. Musím říct, že mě film dokázal vcelku rychle upoutat. Vlkodlačí znásilnění třeba mělo koule, ale ve výsledku tenhle film obsahuje absolutně všechny prvky filmu, který by někdo jinej mohl nazvat brakem. Jasně, že úmyslně. O to zajímavější to je, ale o to víc mě mrzí, že tenhle film není čistý fantasy, ale spíš jenom parodie na fantasy. Všechno je to totiž až moc absurdní. Vlastně to není film, na který by se dalo dívat jen tak. Místy jsem dokonce přemýšlel, zdali je to vůbec film, na který by se dalo dívat. (01.11.2013)

Dokonale až divadelní kulisy. Miniaturní lokomotiva projíždějící krajinou. Hravé stíny Draculy. Dokonalý Dracula. Nevinná Winona Ryder. Mladičky Keanu Reeves. Herecký učitel Anthony Hopkins a další v naprosto úžasně vybroušené adaptaci, která se snaží, o co nejvěrnější atmosféru a zobrazení knižního světa. V tomto filmu je něco magického co nutí se diváka nesmát, když vidí až nečekaně "špatné" efekty, kterou jsou však záměrné. Musím se chvílemi smát, když někdo tento film shlédne a nelíbí se mu a pak si přečte knihu zjistí kde jsou rozdíly a nelíbí se mu ani kniha. Je naprosto zcestné požadovat adaptaci knihy, která je vedena jako korespondence mezi několika lidmi. Divák není zvědavý na Ninu, která otevře dopis od svého milovaného a začne číst řádky o jeho práci pro Draculu. Divák chce vidět co nejvíce děje odehrávat se v reálném čase a chce, aby ho děj pohltil a to s některými prvky v knize opravdu nelze. Dracula od Coppoly těží z několika fiktivních pravd, které po mnoha adaptacích vznikly. Mezi ně patří charaktery postav, které jsou měněny a některé události se časem naprosto vynechali, tudíž vytahuje ze zbytků Draculy to nejlepší a spojuje to s nejlepšími herci, které mohl sehnat. Za to mu děkuji a film mám velmi rád jako takovou přímo divadelní pohádku. (13.10.2004)

Skvělé zpracování Draculy. Gary Oldman jako krvelačný hrabě Dracula, který se dokáže ještě zamilovat byl mysteriozní a charismatický. Krásná a křehká Winona Ryder jako Mina, elegantní Reeves jako Jonathan a vynikající Antony Hopkins jako Dr. Abraham van Helsing. Coppola se toho ujal opravdu bravurně. (19.09.2007)