Kamera:
Peter Menzies Jr.Hudba:
Jerry GoldsmithHrají:
Antonio Banderas, Vladimír Kulich, Tony Curran, Omar Sharif, Dennis Storhøi, Erick Avari, Sven Wollter, Diane Venora, Maria Bonnevie, Kaaren de Zilva (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Vypravěčem událostí z roku 922 je arabský cestovatel Ahmed Ibn Fadlán, setkávající se ve střední Asii s bájnými Vikingy. Proti své vůli se stane jedním ze třinácti bojovníků, kteří se musí na dalekém severu utkat s tajemnými nepřáteli, sužujícími zemi krále Hrothgara. Děsiví netvoři Wendolové jsou ve skutečnosti kanibalové v medvědích kůžích, kteří útočí pod příkrovem mlhy a kteří nikoho nešetří. Vzdělaný Ahmed jen zvolna nachází vztah k drsným, neurvalým a věčně popíjejícím Vikingům. Záhy však objevuje jejich kladné vlastnosti a postupně se s nimi sbližuje. Díky nim vyspívá i on v neohroženého bojovníka. V krutém boji, kdy mají Vikingové první ztráty, se od jednoho místního starce dozvědí, že mohou zvítězit, jen když zabijí dobře ukrytou "matku" a jejich vojevůdce. (TV Nova)
(více)Recenze (558)
Krvavý výlet na chladný Sever léta páně 922 poznamenaný tvůrčími neshodami mezi autorem předlohy a producentem Michaelem Crichtonem a osvědčeným režisérem Johnem McTiernanem. Vážený arabský učenec Antonio Banderas je za svůj hřích (ano, žena v tom byla) poslán coby vyslanec své říše do nehostinného kraje a záhy se připlete mezi drsné muže a jejich plánování válečné výpravy. Do mystické třináctky zbývá ještě jeden bojovník a podle kmenové čarodějnice to musí být cizinec. Je evidentní, kdo jím bude. Mnohé momenty mají solidní atmosféru a zejména úchvatné exteriéry, většina děje je ovšem matná, akční momenty mdlé a vlastně to už celé začíná u Banderase, který je skrz naskrz průměrný a nezajímavý, vývoj postav je odfláknutý. A dříve mnohokrát zmiňované sestříhávání a dotáčení zřejmě zapříčinily, že mnohé linie postrádají logiku. Přitom to mohl být syrový historický flák s atraktivním námětem. Zdaleka není. ()
Chtěla bych mít schopnosti hlavního hrdiny a naučit se cizí jazyk pouze odposloucháváním za několik večerů. Chápu, že jazyková bariéra musela být nějak překonána, ale šlo to jistě i víc uvěřitelnými způsoby. Nicméně mi Vikingové přišli takoví neslaní nemastní, vlastně mě ani nezajímalo, jestli vyhraje dobro nebo zlo a na počmáraných domorodcích není pranic děsivého nebo tajemného. I když se nakrásně obléknou do medvědích kůží. Alespoň, že tam hrál ten Kulich, který měl dost chlapáckého charizmatu, i když jeho jméno moc chlapácké nebylo (Bulvoj) a Banderas také nebyl špatný, jako arab vypadal celkem věrohodně. ()
Ano - je to historická slátanina a s Douglasovými Vikingy ani Widmarkovými Dlouhými loděmi se to měřit nemůže. Jenže - který dnešní pokus o "historický" film není slátaninou a to včetně tak oslavovaných kousků jako Gladiátor nebo i Statečné srdce? U tohoto filmu jsem rezignoval na logiku a překvapivě dobře jsem se bavil sekáním hlav a nejrůznějším vražděním lidí i jiných zrůd. U tohohle by měl Banderas zůstat. ()
No, neřek bych, že Michael Crichton je zrovna "pisálek", ale budiž. Ten počáteční nápad, kdy se Arab "octne" mezi Vikingy, tedy exkurz pro něj i diváka, je zajímavý, některé akční scény také, ale např. začátek je zbytečně rychlý a některé scény hlavně v druhé půli naopak moc utahané. A orientální momenty hudby Jerryho Goldsmithe mi velmi výrazně připomněly Mumii. ()
Keď mal tento americký snímok v roku 1999 premiéru, tak som nadšene utekal do kina. No vychádzal som z neho značne nespokojný. Podľa trailerov a masívnej mediálne propagácii som očakával bombastickú, ukrutnú vikingskú jazdu, drsný barbarský masaker. Kultúrne zbližovanie severských vikingov so zatúlaným arabským mohamedánom, ktorého stvárnil vtedy slávny Antonio Banderas, ma však totálne sklamalo. Po rokoch som si tento film pozrel znova a moje pocitu sú rovnaké. ** ()
Galerie (26)
Photo © 1999 Touchstone Pictures
Zajímavosti (29)
- Stejně jako přímá knižní předloha Michaela Crichtona "Pojídači mrtvých", i tato adaptace velmi volně vychází ze staroanglické (zhruba z roku 1000) básně "Béowulf", zkombinované se zápisky skutečného diplomata, jehož celé jméno znělo Ahmad ibn Fadlān ibn al-Abbās ibn Rāšid ibn Hammād (ve filmu Antonio Banderas). (Chatterer)
- Kvůli špatným ohlasům z testovacích projekcí bylo mnoho scén přetočeno. (Duoscop)
- Režisér John McTiernan v čase premiéry filmu komentoval své nahrazení autorem knižní předlohy Michaelem Crichtonem: "Nebylo s ním možné spolupracovat. Často jsem to probíral s Barrym Levinsonem, který měl během natáčení Koule Crichtonova 'vměšování' už tak plné zuby, že se projektu s těžkým srdcem vzdal a místo toho natočil raději Vrtěti psem. Byl rozumný a já jsem to udělal stejně. (...) Jsou lidé, kteří za své filmy bojovali a byli svědky toho, jak se jim hroutí kariéra. Phil Kaufman je velmi talentovaný režisér - a od spolupráce s Crichtonem na Vycházejícím slunci nenatočil film. Totéž se stalo Franku Marshallovi s Kongem." McTiernan tyto příběhy už dříve slyšel, ale "věřil jsem Crichtonově publicitě a myslel jsem si, že Kaufman a Marshall byli neschopní pitomci, kteří neposlouchali, když Crichton vysvětloval látku. Ten člověk je proslulý tím, že očerňuje režiséry adaptací svých románů. Jen Spielberg byl dost mocný, aby toho zůstal ušetřen. Během příprav a natáčení Jurského parku se o Crichtonovy návrhy vůbec nestaral a prostě ho vynechal." (NIRO)
Reklama