Světová válka Z

Takže se do kin konečně dostal dlouho přetáčený, a navíc podle zvěstí pěkně předražený, film. Knihu jsem samozřejmě nečetl, o to víc jsem však četl o překopání celého konceptu a postupu přenechání vedlejší linky z knihy do dalších dílů. Vznikl z toho rating PG13, aby měl projekt alespoň nějakou šanci na finanční úspěch. V hlavní roli se představil oblíbený Brad Pitt, který byl dle mého celkem dobrou volbou, ač o něm panovaly pochyby. Ovšem Matthew Fox je ve filmu všehovšudy jen dva záběry a jeho tvář je alespoň trošku vidět pouze na jednom z nich, což je trošku škoda. Celkově je cítit kolísání v konzistentnosti příběhu, ale jednotlivé pasáže působí celkem odlehčeným dojmem a ta část v Jeruzalémě je vyloženě velkolepá. Doufám, že další díly budou, protože jinak tenhle projekt nemá smysl...85%...[30.06.2013_Kino Šumava_Klatovy] (30.06.2013)

Vzpomínám si na časy kdy zombíci nebo co to je za hovada, byli tak pomalí, že než se z hrobu dostali k živýmu člověku, stačil bych přečíst všechny knížky Václava Klause pozpátku a zombík by ještě pořád pajdal někde na silnici. Leč doba se nám zrychlila a pro zombíky to platí několika násobně. Dneska jsou rychlý jak kráva co má v prdeli trysky. Celej tenhle biják má neskutečně vyrovnaný rychlý akční scény a scény pomalé, kecací s prostorem pro výborný herecký projev Brada Pitta. Obzvláště začátek, kdy je Brad v roli táty ochránce je radost pozorovat jeho gesta, je vidět že Angelinka si pro svoje óbr faganstvo vybrala fakt dobrýho taťku. Když jsem zmínil scény s tempem šneka a nazval je kecacíma, vůbec to neznamená že to je nějaká nuda, naopak u mě převažovali nad těma akčníma, protože u těch si kameraman bohužel asi připomínal svůj dlouhodobý pobyt na houpačce nebo když si v dětství hrál ze zoomen dalekohledu a bohužel se mu tohle všechno vybavilo právě při natáčení akčních sekvencí zetkový války. Na druhou stranu mám proto jistý pochopení, protože ty akční scény jsou záměrně dělaný v obrovským tempu, kterou podporuje výborná hudba, nulový dialogy, prostě bum, bum, prásk, prásk případně ham, ham. Ve filmu jsem nenašel jediný hluchý místo a výškový záběry na řádící zombíky ve městech jsou naprosto skvělý. Zkrátka tady v tom filmu nuda žádnou party nepořádá. (26.06.2013)

Předchozí Forsterův počin KAZATEL KALAŠNIKOV při své o něco málo víc než než dvouhodinové stopáži precizně dodržoval pravidla hollywoodského načasování a výstavby, když byl rozdělen do čtyř půlhodinových aktů a od patnácté minuty s každou další půlhodinou docházelo k dílčímu bodu obratu ve vyprávění. Vznik SVĚTOVÉ VÁLKY Z provázely ale problémy v podobě střetu režiséra a herecké hvězdy, scénář byl několikrát přepisován, natočená druhá polovina se přetáčela a dotáčely se scény do úvodu. Produkční problémy vysvětlují, proč je poslední Forsterův snímek tak strukturně rozpadlý. Při skoro dvouhodinové délce je na místo standardních čtyř rozdělen do tří aktů (35, 30 a zbylých víc jak 40 minut), která mají držet pohromadě díky postavě Gerryho a zapojením motivů z jeho osobní linie (rodina, návrat k ní)._____ Netradičně vystavěné a jako celek nesoudržné dílo působí spíš jako procházka historií zombie subžánru - podobně jako fungovalo QUANTUM OF SOLACE, vznikající během scenáristické stávky, ve vztahu k bondovskému universu. První dva akty jsou v rámci zombie subžánry ozvláštňující svým soustřeďováním se na vývojový vzorec vyšetřování na místo putování a příklonem k makroperspektivě. Ovšem s třetím aktem se změní perspektiva z makroroviny do mikroroviny, od vývojového vzorce vyšetřování se upustí nahrazením cíle v profesní rovině (na místo hledání pacienta 0 se objevuje vakcína) a promění se i stylistické strategie (na místo rychle stříhaných akčních pasáží, v nichž se střídají detailní záběry s nadhledy, zatímco se důsledně pracuje s mimoobrazovým prostorem a pokaždé se zesiluje jiný prvek stylu od svícení ke zvuku, se stříhá pomaleji a dění se inscenuje do více plánů). Škoda, protože vypadat kinoverze jinak, mohlo jít o soudržný a výborný film, který se v závěru nevzdává svého politického přesahu adorovaním rodinných hodnot, má nekonvenční zakončení a neodchyluje se od makroperspektivy jakožto hlavního ozvláštnění zombie flicku. Doufám v režisérský sestřih na B-R, po kterém je možné přehodnocení. (02.07.2013)

Všem mediálním zkazkám navzdory (přetažený rozpočet, přetáčky) předkládá Forster vcelku netradiční zombie podívanou, která jede spíše v duchu okázalého akčňáku, v němž se topí jedna středostavovská rodina a celý svět naokolo. Skvěle rytmizovaná režie (podpořená dobrým střihem) tlačí kupředu dějové vzduchoprázdno, které se omezuje na fakt, že z brilantní předlohy bere název a dvě, tři výraznější geopolitické narážky, přičemž si šlape vlastní cestou – aby došla až ke kořenům, tedy k hororu v laboratoři. Sevřenější dramaturgický oblouk, který by se neomezoval na vystřídání tří lokací, do nichž hlavní hrdina dorazí a minutu po něm i nemrtvá horda, by tomu ale každopádně neuškodil. [Chci tu bitvu o Moskvu, aspoň jako bonus na Blu-Ray.] 3 a ½. (29.09.2013)

Zkřížení zombie survivalu s epidemiologickým thrillerem v blockbusterovém měřítku a se silným hereckým tahounem v podání Pitta vyšlo a přineslo v rámci už fest vyčpělého žánru solidní podívanou. Pittova cesta nabízí jednu zajímavou zastávku a silnou scénu za druhou (rozhovor s agentem CIA na základně, Jeruzalém, let z Jeruzaléma) a zombie ataky jsou patřičně intenzivní a brutální. Jen ta závěrečná komorní třetina v laboratoři je poslabší. (07.09.2013)