Kněžna Libuše

Kněžna Libuše je pozoruhodný film. Její tvůrci věděli zcela jasně, co chtějí říci, a celý film svým záměrem velmi vydatně prodchnuli - od originálního názvu Pagan Queen, nesoucímu jasný odkaz na neopaganistická hnutí, až po jméno hlavní představitelky, která - a to mi nevyvrátíte - musí mít k ideálům souladu s přírodou blízko, zdobí-li se veřejně zejména svým prvním křestním jménem (ovšem v Sons Of Anarchy hraje pornoherečku/prostitutku, takže sovy možná nejsou tím, čím se zdají být). Bylo by to velmi sympatické a vzhledem k většinovému konzumnímu způsobu života "na Západě" též velmi (v pozitvním slova smyslu) alternativní - bohužel ušlechtilá srdce tvůrců nebyla obdařena filmařským umem a nevinný plod jejich úsilí je pohřben pod hromadu (nechtěně) velmi zábavné hlušiny. A vzhledem k tomu, že např. epická bitva Přemysla s Vlastou vypadá tak jak vypadá - btw scéna je korunována detailním záběrem Přemyslova obličeje, v němž je otisknut zjevný výraz úporné snahy dokončit velkou potřebu - obávám se, že kromě pobavení si divák odnese i přesvědčení o tom, že wicca a podobné záležitosti jsou hájemstvím těch, kdo pozbyli schopnost vnímat realitu (jakože cvoci), a budou tak i k zajisté moudrým myšlenkám jako je třeba dnešní mluvou řečeno "trvale udržitelný rozvoj" přistupovat přinejmenším velmi rezervovaně. Na mysl se zkrátka vtírá cimrmanovské "nápad jistě dobrý..." Je prostě jistá míra, do které lze něco tolerovat jako "vlastní názor na normalitu", ale kýčovitá zátiší a brzy nepochybně legendární promluvy zdejších hrdinů onu hranici překračují takovým způsobem, že duše realizačního týmu nemůže být vnímána jako příčetná. A dodávám, že nemám absolutně žádný problém se zde použitým vykreslením historických reálií - Krokův pohřeb odpovídal tomu, co nám ukazují poznatky paleontologů. Klasik Jirásek promine, ale byl poněkud suchým patronem poznamenaným dobou, která si žádala ctné panny a hrdiny bez morálních vad, zato s mohutným národním cítěním;) Realita tehdejších časů prostě byla jiná než jak nám ji podává na stovkách stran svého díla. Měla-li země svého vládce, vládl tento všemu, co na ní rostlo či hospodařilo - a podle své úvahy si tedy bral, co uznal za vhodné (zde třeba viz vesničanka Zora). A Vlastiny lesbické sklony - no promiňte, ale mají-li muži právo na rozkoš, mají ho jistě i ženy. A mají-li muži být ženami užíváni jen k plození dětí, proč by se nemohly ženy oddávat rozkoši jedna s druhou? Přijde mi to jako logická úvaha někoho, kdo nechtěl nic jiného než svrhnout patriarchát. Zkrátka a dobře dštít oheň a síru na to, jak tým režiséra Wernera vyobrazil hluboký středověk na našem dnešním území, je naprosto neopodstatněné. Opodstatněné už ovšem mohou být nízkým rozpočtem dané scény z "Hamleta bez Hamleta", čili léta trvající krvavé války či naopak rozkvět těžby drahých kovů, odehrávající se daleko od centra dění a oka kamery. A jak jsem již psal výše, je z hlediska kvality filmového umění nutné hanobit předvedené herecké výkony některých členů osazenstva (Csaba Lucas aka Přemysl nezvládá předvedení jakýchkoliv emocí...na druhou stranu ovšem diváka královsky baví), ale především to, co zdejší hrdinové po většinu stopáže vypouští z úst za perly. Zde je samozřejmě příčinou scénárista, hned po něm producent, a v závěsu za nimi také režisér, který se k tomu propůjčil. Je to obrovská škoda, protože ty okamžiky zesměšnění všech zúčastněných přebíjejí slušnou atmosféru Libušiných mystických výprav (a vlastně i její výkon po většinu filmu) nebo překvapivě moudré rady ukrajinské goth kněžky Tety. Bohužel i "mystika" dostává na frak díky okamžikům tragickým snad pro celý filmový svět - nemůžete si pak prostě pomoct a tomu, že Krokova žena i jeho dcery jsou zčásti lesní víly (tree elves) nebo závěrečné Přemyslově myšlence na téma konce věku magie a harmonie přírody se budete smát. Dobře, tomu poslednímu aspoň částečně i proto, jak moc to připomíná konec Pána Prstenů:) Nicméně - stále je tu slušná kamera, velmi slušná hudba a několik střípků s již zmíněnou povedenou atmosférou, mezi něž řadím i Libušinu poslední vizi našeho krásného hlavního města;) No a ten zbytek je prostě výtečná komedie, pro mě v roce 2009 nepřekonaná. Moje hvězdičkové hodnocení proto vůbec nevystihuje index "must-see", který se u Kněžny Libuše "hvězd dotýká". PS: Marek Vašut se během první půlhodiny filmu projeví jenom dvakrát správně velmožsky proneseným "Yeah.":) (29.01.2010) (méně) (více)