Smrtící nenávist 3

Pořadové číslo "tři" ve spojení s výrazem "video film" dávají tušit neštěstí, no překvapivě je třetí Nenávist vcelku slušnou duchařinou. Od svých dvou amerických předchůdců si nezapomněla okoukat charakteristickou strašidelnou atmosféru, díky čemuž se The Grudge stává sérií, která mě víceméně (zde spíše méně, ale přeci) postrašila každou svou částí. Děj je tentokrát jednoduchý jak facka, což ale neberu jako negativum. Nižší rozpočet se občas samozřejmě projeví problematickým vzhledem duchů, ale nakonec to není tak hrozné, jako to vypadalo v traileru. Toby Wilkins se po dvou filmech ukazuje jako zajímavý talent, jehož práci nebude naškodu do budoucna sledovat. (30.01.2009)

Ach jo. Jednou u toho není Schimizu a už jde o podprůměr. Minulý film si o podprůměrné hodnocení koledoval, avšak právě díky režii japonského "otce" Kayako se film zvedl z průměru. Trojka je však jiná. Úvod s Jakem je zbytečný a je tam pouze proto, aby tam byl. Atmosféra je i oproti dvojce velmi slabá a sestra Kayako, která může vše vyřešit, dokonce to tak i vypadá, nevyřeší nic a sama je na konci filmu zabita a víte kým? No přece Kayako. Dal bych dvě, ale protože mám se sérií slitování přihazuju jednu navíc, i když si to film asi nezaslouží. (01.01.2013)

Celkem relevantní pokus o uzavření trilogie: konečně to užuž vypadalo, že by kletba (sídlící teď v bytovém domě v Chicagu z dvojky) mohla být zlomena. Škoda, že veškeré strašení probíhalo hrozně amatérsky strojově, zprofanovaně směšní (krkající, posedávající či trhaně se plazící) duchové neděsili, jen nejapně "trapili" (mrtvý chlapeček navíc nějak povyrostl). Za ty musím bodík dolů. (25.09.2020)

Podprůměr, a to nejen v rámci celé série s krkající Kayako a vřískajícím Toshiem. Kterýkoliv díl, ať už japonský nebo americký, stál a padal na frekvenci povětšinou kvalitnějších morbidních lekaček a dusné atmosféře psychoterroru. Japonské díly byly v tomto minimálně uspokojivé, překombinovaný americký druhý už haproval a tento, poprvé bez Shimizua, si může o humusném psychu jen nechat zdát. Jsou tu sice nadprůměrné scary scény s tradičně se trhavě pohybující Kayako (blázinec, obraz...), které nezabíjí zkratkovitý střih, ale ty jsou v menšině oproti nezajímavému zbytku, v němž má až moc prostoru nudná interakce podprůměrných amerických herců a digitální triky. V podstatě žádný průser, leč o slušné duchařině nelze ani náhodou mluvit. Uvidíme, jak dopadne japonská trojka... (02.02.2009)

Lisa se svým bratrem a malou sestrou žijí v domě, kde se před nedávnem stalo neštěstí, který přežil jen Jake. Ten je sice hospitalizován na psychiatrické klinice, nicméně jak on, tak celý dům, je již terčem zloby Kayako. Jedinou možnou záchranou by mohla být sestra Kayako, která zná způsob, jak vše zastavit ... Trojka této minisérie mi přišla o chloupek lepší, než předchozí díl a více méně na stejné úrovni jako úvodní americký díl. Sice si nejvíc bodů připsala tím, že se Toby Wilkins vykašlal na Takashiho styl prolínání vícero příběhových linií, a striktně se držel pouze jediné, ale i to se počítá - aspoň divák (já) nebyl zmatený jak sáňky v létě. Po vizuální i zvukové stránce se ničeho originálního (naštěstí) nedočkáme, ale to nijak moc nevadí, protože vlastně celá série je na tom postavená. K herecké stránce lze říct jediné - je to video film, to vysvětluje všechno. Jediným jakžtakž sympatickým členem hereckého ansámblu byla malá Rose, a o tu jedinou jsem měl také při filmu strach... (25.04.2012)