Sebevražedný oddíl

Velmi špatný fan servis. Suicide Squad je ukázka filmu konstruovaného zvnějšku - vše je v něm jen proto, že se to má líbit fanouškům, se všemi prvky je zacházeno podle toho, co o nich ví fanoušci, a hodnotu mají takovou, jakou mají pro fanoušky. Ale když by se člověk zamyslel, jakou hodnotu mají události a postavy v rámci svého světa? Prázdno, pusto. Zatímco tým Star Wars, vedoucí na trhu fan servisů, dokázal do značné míry vyvolat dojem svébytného filmu, který "náhodou" plní sny svých diváků, Sebevražedný oddíl v tomto zcela selhává. I když si zpětně dohledáme historii všech mizerně vykreslených postav, i když si vygooglíme každý popkulturní odkaz, stejně nenajdeme smysl. Scéna následuje scéně, jako by na sebe nenavazovaly, mechanicky kupené postavy nemají věrohodné osobnosti ani motivace, nehledě na neexistující chemii mezi hrdiny. Rozhovory probíhají na úrovni trailerových hlášek. Hraje pecka za peckou, ale bez ladu a skladu. Nudný, vyblitý vizuál jsem po Fury tušil a beru ho jako věc názoru, vše ostatní je ale nesoudržná patlanina, která se tak moc zajímá o to, aby se líbila a aby plnila zadání, že ztrácí jakoukoliv "duši" a vlastní život. P. S.: Letův Joker je tragicky nestrašidelný blbeček. Nejhorší není ani tak, že máte chuť ho celou dobu profackovat, ale že máte dojem, že si to klidně můžete dovolit, protože by s tím nic moc nezmohl a šel by se někam vybrečet. (03.08.2016)

Zase se staví vesmír a tentokrát tam, kde to vůbec není potřeba. Zamýšlené originální týmovce jsou od prvních minut podtrhávány nohy, protože do všech zásadnějších originů je dosazen někdo z Justice League, kterou v tu chvíli ani nikdo vidět nechce. Od nových postav to odvádí pozornost a v trailerech tolik proklamovaná jinakost je v tu ránu pryč. Ani písničkový soundtrack mě moc nevtáhne, protože s každým dalším oldschool flákem se nedokážu zbavit dojmu, že žánrově notně příbuzní Strážci galaxie se jen těžko dali vykrádat okatějším způsobem. Alespoň že orchestrální doprovod Stevena Priceho podporuje akci do závratných hodnot a dává zapomenout na to, že je při každé přestřelce tma, déšť nebo tma a déšť. Bohužel ta nejzásadnější, do finále pošetřená bitka je vynucená, co se týče motivací záporáků směšná a hlavně překvapivě trikově nezvládnutá. Právě u ní je nejvíc patrné to, jak je celá druhá půlka hláškami a činy naší Squad vyměklá, což vzhledem k jejich údajně totálně psychopatickým kořenům vůbec nedává smysl. Jedno velké pozitivní překvapení ale film skrývá, a to Harley Quinn, která je přesně tak dobrá, jak jsem si myslel, že v podání Margot Robbie nikdy být nemůže. Krade si každou scénu, sebestřelenější dialog prodává na samou hranu a s charismatickým Deadshotem jsou tak jediní, kteří by si zasloužili se do adaptací ještě někdy vrátit. Největším castingovým zklamáním pak zůstává Jared Leto. Ne snad že by se nesnažil, ale zatímco takový Ledger svého času v Temném rytíři dokázal vyděsit už jen tím, že se na plátně objevil, Leto si musí pomáhat prázdným přehráváním, makeupem nebo nejrůznějšími rekvizitami - a kvůli tomu je jen řvavou atrakcí, po které zbude pachuť promarněné šance. Ostatně jako po celém Oddílu, který sice občas přinese dobrou věc, ale bez výjimky ji pokaždé následují dvě špatné. (04.08.2016)

Ayer se čím dále zlepšuje, zpočátku dostal tři nekompromisní trojky a éjhle už má dvě pětky. Suicide Squad je pro mne nejlepší komix roku. Na nic se zde vůbec nečeká, začíná se skvělým úvodem, kde nás Ayer seznámí velmi stylově s celým týmem a poté je už Suicide Squad adrenalinová jízda až do konce bez žádného hluchého místa, s atraktivním vizuálem, přehlednou a luxusní akcí( Vůbec nevadí, že film není Rko, záporáci nejsou lidé- není krev, takže se zde porcuje a řádí o sto šest)- Hvězdami týmu je sexy střelená Harley Quinn, která dráždí, svádí jedna radost a sledovat jí dodává filmu řádné vzrůšo, úžasný je i Will Smith aka Deadshot, kterého snad poprvé vidím za drsňáka a jeho scéna v Ultimate módu, kde vyřídí asi 50 nepřátel sám pomocí svých elitních zkušeností mi bralo dech. Zbytek týmu příliš neoslní, svými schopnostmi zaujme jen Diablo, zbytek je zde jaksi navíc, ale nepřekáží ani jeden. Škoda, že Joker nebyl hlavním záporákem, poněvadž neodváděl vůbec špatnou práci, ale i samotná Enchantress se svým bráchou dokázali udělat slušnou neplechu. Atmosféra filmu je správně temná, hlášky jakžtakž fungují, soundtracky jsou perfektní a potěšil i Batman. No nemám příliš, co vytýkat, po dlouhé době mi zářily oči radostí v kině a to potřeba ocenit řádnou pětihvězdou. Bral bych sólovku úplně s každým zde. 85% (06.08.2016)

Asi tu nemusím zmiňovat, že jsem se na Sebevražedný oddíl hodně těšil. Po filmové Sahaře v kinech za poslední měsíce, byl právě tenhle film kouskem, který se mezi ostatními novinkami pěkně vyjímal. A i díky traileru to vypadalo jako velký mazec. Přiznám se, že očekávání jsem měl podobné, jako u Watchmenů. Nekorektní anti-komiksárna, která jde silně proti proudu. Jenže to by Sebevražedný oddíl musel být úplně jiný film. Tak nejdřív něco k plusům a ty jdou doslova k hercům. Sebevražedná banda je dle očekávání zajímavá a nelze si je neoblíbit. Také Jared Leto jakožto Joker je naprosto luxusní. Dost možná nejstrašidelnější Joker ve filmové historii. Jen s tím problémem, že ve filmu skoro vůbec není. Film přesto, a teď už přecházím k negativům, s nijak objevným příběhem nepřichází a ještě ho vypráví dost nešikovně. První třetina filmu je čisté epizodické seznamování s jednotlivými postavami. Druhá třetina je pak seznámení s mimozemskou entitou, které sebevražedná jednotka bude čelit, a ze které jde minimálně velký respekt. No a poslední třetina je jedna velká týmová akce. Hlubší smysl v příběhu nehledejte. Nicméně akce je solidní. Režisér David Ayer ji nedělal poprvé. Jenže po shlédnutí jsem měl pocit, jak kdybych viděl další obyčejný komiksový film, kterých je v posledních letech hrozně moc. A nebo jsem možná měl příliš velká očekávání. Proto tedy tři hvězdy. Jo a soundtrack je sice fajn, ale ve filmu to vyzní tak strašně vynuceně, až se tam vlastně vůbec nehodí. (16.08.2016)

Náhle se rozezní povědomá hudba tolik typická pro onen celkový písničkový soundtrack, na scénu vstupuje Deadshot, který si od začátku naprosto krade film pro sebe, přičemž mu sekunduje naprosto geniálně šílená Margot Robbie. David Ayer o filmu řekl : “You know, all these movies are about defeating the evil alien robot from f*cking Planet X, before it destroys the world with its ticking clock. And who the f*ck cares? But you do this story about struggle and isolation and people who have been shit on that suddenly get thrown this lifeline… that’s not so bad… I like to think of this as the Comic Book Movie 2.0“ Na jednu stranu je třeba říci, že Ayer si vždycky točí to svoje, ne vždycky se trefí kritikům do vkusu, ale dle mého si je třeba režisérů se svým nezaměnitelným stylem vážit, jelikož jich tak moc zase není. Navíc od začátku to v kombinaci s notoricky známými skladbami šlape na jedničku, originy jednotlivých "bad guys" se odkroutí v rámci vlastní pětiminutovky a ono pověstné srdce filmu se podařilo prodat už v geniální marketingové kampani našlapanou osmdesátkovým cyberpunkem. Těžko říct, jak film doopravdy ovlivnily dotáčky, humoru je tam skutečně celkem dost, takže na tom něco pravdy bylo, ale podle mého opulentnější akční scény v závěru konečnému výsledku spíše uškodily. Celkově jsem si myslel, že si zamiluju Jokera jako vystřiženého z Arkham série, ovšem místo toho jsem byl ohromen naprosto trefnými hláškami Harley, ke které jsem měl od začátku výhrady kvůli jejímu pochybnému zjevu, protože prostě měla vypadat takhle, ale nakonec to bylo jedno a nesmíme taky zapomenenout na Willa Smithe, který konečně opět prorazil a v Hollywoodu a když vyleze na auto a sám sejme hejno "zombíků," naprosto ohromí jak přihlížející na plátně, tak i diváky. Skvělé akční scény, hutné tempo, perfektní camea a easter eagy, tenhle film má všechno...9/10 (03.08.2016)