Režie:
David FincherScénář:
Andrew Kevin WalkerKamera:
Darius KhondjiHudba:
Howard ShoreHrají:
Brad Pitt, Morgan Freeman, Gwyneth Paltrow, Richard Roundtree, R. Lee Ermey, John C. McGinley, Kevin Spacey, Julie Araskog, Mark Boone Junior, John Cassini (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Dva policisté (Brad Pitt a Morgan Freeman) jsou na stopě geniálního vraha, zodpovědného za sérii děsivých vražd, jejichž oběti spojuje sedm smrtelných hříchů. V jedné z rolí tohoto kvalitního trhilleru, zasazeného do temného města nasáklého bolestí a zkázou, uvidíte také Gwyneth Paltrow. David Fincher (Klub rváčů, Zodiac, Podivuhodný případ Benjamina Buttona) s dokonalou znalostí našich nejhlubších obav pevně svírá otěže akce – fyzické, psychické i spirituální – neodvratně směřující k rozuzlení, které do hloubi otřese i tou nejzatvrzelejší duší. (Magic Box)
(více)Videa (2)
Recenze (2 395)
(1001) Příliš si nepamatuji svůj dojem z tohoto filmu po prvním shlédnutí (kromě toho, že mě nebavil). Nyní, po pár letech a opakované projekci, můžu říct, že mě stále nebaví, a co se týče jeho skladebních prvků, je toho tam na mne všeho moc, příliš urputně a násilně. Znakem toho, že tohle není film pro mě, budiž to, že jsem v něm nenašla jediný hezký záběr. Půjčím si soud, který jsem nedávno vyčetla z knih: Raději bych viděla méně tvrdé práce, zato více geniality. ()
Psychárna nejvyššího kalibru! Tenhle film byl tak drsný, že i smirkový papír je vedle něj hladký jako samet. Snad i proto mu dávám "jen" 4 hvězdičky. Výborné výkony všech hlavních postav umocňuje skvělá režie Davida Finchera a rovněž velmi dobře napsaný scénář. Malinko mi tam nesedla jen Gwyneth Paltrow, ale i ona si ve filmu posléze našla své opodstatnění (kdo viděl, ví co mám na mysli). ()
Zvolna plynoucí deprese se záplavou deště, šera a nejistoty. Geniální šílenec v pozadí, zamlklý a mírně nesmělý policejí veterán, mladý dříč po jeho boku a jeho posmutnělá manželka. Fatální závěrečná půlhodina a finále, které v první vteřině vypadá jednoduše, ale po skončení filmu nabývá na síle a v divákovi dlouho doznívá. Vřele doporučuji druhé zhlédnutí, kde se dá najít několik náznaků k pointě. Jigsaw a ostatní plagiátoři se můžou jít nechat vysmát. ()
Nejlepší film ve svém (sub)žánru. Fincherovy kamerové eskapády a cit pro vykreslení depresivní atmosféry je přesně to, co téma o nepolapitelném brutálním vrahovi potřebuje a jen těžko přetěžko se zde dá najít nějaká díra ve scénáři, či technická chyba. Jediné, co mi narušovalo čistokrevnou stovku byly občasné kejkle s deštěm, který byl na mnoha místech viditělně umělý (tj. prší všude v okolí pěti metrů). Herecky bezchybné - dvojice detektivů byla načrtnuta ukázkově. Zkušenost stáří vs dravost mládí. Jediná akční scéna je naprosto strhující a chladně vykreslené město společně s tmavými kamerovými filtry nádherně dotváří ponurou atmosféru plnou brutálních vražd, feťáků a hnijících mrtvol. Pointa bez debat geniální a i když se tu Spacey mihne jen na pár minut, je to právě on, kdo předvádí nejlepší herecký výkon. ()
Galerie (55)
Zajímavosti (136)
- Na ceste k nájdeniu posledných dvoch obetí, zábery zhora ukazujú auto, ktoré prechádza cez púšť, zatiaľ čo zábery zvnútra auta ukazujú sivú a zelenú krajinu za oknami. (Arsenal83)
- David Fincher bol odhodlaný natočiť film bez ohrozenia svojej vízie. Pri svojom prvom filme Votrelec ³ (1992) Fincher bojoval so štúdiom a bol trikrát vyhodený. (WalterIK7)
- Herec Leland Orser, který ztvárnil jednu z obětí, si zahrál o 4 roky později ve filmu Vraždy podle Jidáše (1999) jednoho z detektivů, kteří případ vyšetřují. (Habansz)
Moji oblíbení uživatelé se předhánějí v superlativech, ve kterých figurují termíny jako nepřekonaný vrchol žánru nebo dokonalá filmová esej, já budu podstatně střízlivější a v opozici proti filmovým fanouškům na CSFD, kteří Sedm zařadili do top desítky, musím konstatovat, že podle mého mínění snímek má jediné, ale velmi výrazné plus v podobě atmosférické režie Davida Finchera. Ten jako i jinde ve své tvorbě tady kouzlí s kamerou, pečlivě vytváří scénu, hraje si se zvukem i obrazem a všechno podřizuje maximálnímu efektu a diváckému zážitku. Bohužel na úkor logiky, je to zkrátka takové prvoplánové. Spíš než ke kriminálnímu thrilleru to směřuje k hororovému žánru, jmenovitě je to předzvěst pozdější úspěšné hororové série Saw. Scénář je překombinovaný, stejně jako u podobně laděných filmů s geniálním manipulátorem, jako je např. Prvotní strach, by v reálu podobný konstrukt nefungoval. Ono je vůbec zajímavé sledovat řadu filmových detailů, kde Fincher všechno podřizuje atmosféře. Např. kamkoli hrdinové vstoupí, musí být zataženo a chraň pánbůh, aby kdokoli zmáčkl vypínač osvětlení. Svítí se baterkami nebo místnost spoře osvětlují světélka červených výbojek, aby víc vynikla ponurost prostředí a jeho tajemnost. Režisér si vybírá co nejodpudivější prostředí, zanedbané a zaneřáděné uličky na periférii, staré budovy s oprýskanými fasádami a ještě mnohem víc si vyhrává s interiéry. Ty jsou obvykle mnohem zaneřáděnější a zdevastovanější, než by v reálu bylo možné. Kamera se přímo pase na hnilobě a plísních, které by v reálu upozornily už dávno okolní nájemníky na nějaké nekalosti. Policisté vniknou do bytu a s napřaženými zbraněmi postupují do poslední místnosti, kde teprve až strhnou pokrývku z oběti, rázem se chytají za nos. I tady Fincher všechno podřizuje momentu překvapení. Je dobré si srovnat dynamicky natočenou scénku honičky v činžovním domě se scénou honičky po střechách a bytech arabské čtvrti ve filmu Borneův mýtus. Zatímco ta druhá organicky zapadá do příběhu, tady by v reálu mělo pachateli stačit seběhnout schodištěm a zmizet hlavním východem, jenže to by pochopitelně bylo divácky nepřitažlivé, takže Fincher nechává svého padoucha a jeho pronásledovatele probíhat částmi domu, který pravděpodobně dosud nikdo nepostavil a také nikdy nepostaví, protože by šlo o nezkolaudovatelný architektonický unikát. Podobných úletů by byla celá řada, ale síla Fincherova nezaměnitelného režijního rukopisu je tak výrazná, že to v očích převážné většiny diváků spolehlivě zakrývá. Takovou scénu, kdy Brad Pitt má pistoli u své hlavy a očekvává výstřel, musím v její atmosféričnosti ocenit i já. Divácký zájem pochopitelně poutá i brutalita jednotlivých zločinů, ale můj dojem k tříhvězdičkovému hodnocení snižuje i filozofický rámec dramatu, se kterým se ani v nejmenším neztotožňuju. Zatímco jiný Fincherův film Klub rváčů mi přišel jako skvělé zpracování fenoménu revolty, anarchismu a konzumismu v moderním velkoměstě, tady mi ten nihilismus a deprese přijdou nepatřičné. Celkový dojem: 60 %. () (méně) (více)