Lesní duch

Mia je mladá narkomanka, ktorá dlhú dobu bojuje so závislosťou. Niekoľko krát chcela s drogami skoncovať, no vždy neúspešne. Najbližší priatelia z detstva sa rozhodnú, že sa už nebudú nečinne prizerať ako stráca svoj život. Ideálnym miestom v boji s odvykaním a abstinenčnými príznakmi by mala byť opustená chata v horách, ktorá patrila jej rodičom. Boj, ktorí čaká Miu a jej priateľov však bude tvrdší, ako si myslia. Diabol číha na každom kroku. Osobný názor na tento film musím rozdeliť do dvoch častí. Pokiaľ budeme Evil Dead hodnotiť z pohľadu hororového fanúšika, niet o čom. Najmä výber prostredia (les, chata), goore, efekty, originalita "mordovačiek", napätie, občasné, ale zato slušné lakačky, výber ksichtu či herecký výkon-nevýkon hlavnej hrdinky - toto všetko sú atribúty, ktoré zdvíhajú hodnotenie tohoto hororu k úrovni okolo 90%. To čo však zráža tento snímok k zemi, je debilita, dialógy či samotné správanie postáv. Šaňo "PIN" a "šéfko, šéfko" Boborovský sú proti nim Vilo "Rozboural" či na zvonček zvoniaci, neodbytný jehovista, "Kardzi" z Pošty pre Teba. Nemá zmysel tu spomínať všetky prešľapy. Ukončil by som to malou radou na záver. Naučte sa nejakú uspávanku. Človek nikdy nevie, kedy sa Vám to môže hodiť. Možno s ňou "ukecáte" aj samotného diabla. (13.04.2013)

Tak ako dopadol remake slávneho hororu? U mňa nad očakávanie dobre. Film je trochu prispôsobený dnešnej dobe- narkomanka ide s kámošmi a bratom na chatu prežiť niekoľko ťažkých dní bez drog. Kultový snímok S. Raimiho mal zvláštnu miestami i zábavnú atmosféru, no dnešný remake je dosť vážny a poriadne krvavý. Každý z nich je iný, ale obidva sú skvelé. Krvi si v novej verzii naozaj užijete a miestami je atmosféra dosť strašidelná. Osobne by som privítal pár scén s knihou, alebo magnetofónom, ktorý v tejto verzii chýba, pretože tam je hlavne cítiť to zlo, o ktoré ide. Je tu niekoľko podobných scén, niektoré samozrejme úplne nové. Žiadne z nich nerušia, pôsobia celistvo, ale niečo mi predsa len vadilo. Chata, ktorá z vonka vyzerala ako malá perníková chalúpka sa v niektorých scénach akoby rozrástla na nekonečnú vilu s desiatkami miestnosti, kde nikto nepočuje, čo sa deje vo vedľajšej izbe. To je jediné mínus, ale celkovo slušný remake. 80%. (09.09.2013)

SPOILERY „Feast on this, motherfucker“ aneb Proč muži nerozumí čarodějnictví a proč by si ženy neměly hrát s elektrickým nožem. Když se absurdně falocentrický horor v závěru – za použití citace z Carrie – zlomí v „ženský“ rape revenge movie, jde jen o poslední z přehršle projevů mimořádné obsahové nekonzistentnosti (řemeslné provedení je oproti tomu konstantně na výši). Lesní duch budí dojem filmu minimálně dvou režisérů, resp. několika scenáristů (kterým skutečně je), z nichž každý přistoupil k Raimiho originálu po svém. Někteří z nich jdou vstříc hororovým fanouškům, snaží se postmoderně vystupovat z žánru a dělat si z banality vyvražďovaček srandu. Jiní, jimž bohužel patřilo hlavní slovo, naopak zaspali několik dekád a prosadili do filmu děsy s dávno prošlou záruční lhůtou – strach z pohlavních chorob (prokletí se přenáší tělními tekutinami) a z divočiny, přesněji z lesa (který je ve finále ironicky pokořen neekologickou motorovkou). Tuto rozpolcenost přímo ve filmu zosobňují dvě mužské postavy, které zastupují dva možné typy diváků. David podléhá sentimentu a oplakává každou podlitinu. Chybí mu odstup. Racionální Eric je naopak nad věcí, jelikož si přečetl knihu (všechno již bylo napsáno). Stejně jako poučený hororový divák, také on zná předlohu, ví dopředu, co čekat, a společně s cyniky v publiku se vysmívá přecitlivělosti svého kamaráda. Potřeba jsou oba. Kdyby se David svým jednáním důsledně nedržel hororových klišé, film by skončil o několik tělesných amputací dříve, což si jako krvechtiví diváci nepřejeme. Paralelně jsme skrze Erica upozorňování, že někdo z tvůrců patří k poučeným a soucítí s komunitou hororových fanoušků. Vítězem nakonec překvapivě není ani jeden z nich, nýbrž zástupkyně do té doby vesměs jen pasivně trpícího (případně sebe-zmrzačujícího se) pohlaví. Opoždění vyrovnání genderových sil nás nutí k atypické re-distribuce empatií směrem k tělu, které ostatním způsobilo tolik nepříjemnosti. (V souvislosti s tělem a tělesností stojí za poznámku, kterou nechť si freudiáni rozvedou a interpretují dle libosti, že muži jsou ve filmu zpravidla něčím – broky, jehlou, hřebíky – „penetrováni“, zatímco ženy o jednotlivé části svého těla – o hlavu, ruce, nohy – přicházejí.) Zároveň se z nás díky uspokojivému završení drogové linie zpětně stávají svědci nejdrsnější odvykačky od Trainspottingu. Neujasněný tvůrčí záměr dal nezáměrně vzniknout subžánru melodramatického hororu, v němž je neurovnaným rodinným vztahům věnována málem větší péče než pálení čarodějnic a jiným lesním aktivitám (melodramatické „příliš“ se kromě gore scén týká také okázale oddalovaného pozdního smíření bratra a sestry). Jaká poučení z tohoto silně rozporuplného filmu plynou? Duše je důležitější než tělo a po drogách vám zhrubne hlas. Apendix: Rozhodně bych se neřídil dvakrát předvedeným „lékařským“ postupem – cokoliv krvácí, olepit izolepou. 65% Zajímavé komentáře: Marigold, Psema (04.04.2013)

Raimiho Evil Dead sľapal od začiatku ako poctivý horror so zakrádajúcou sa kamerou pomedzi kmene stromov či len jednoduchou pomalou jazdou pohupujúceho sa auta a monotónne búchajúcej hojdačky o stenu chaty. Nový Evil Dead, ak nerátam hororový úvod pri ktorom si fanda kultovky akorát tak povie WTF?!, začína až nezvikle krotko, akoby sa tvorcovia ani nesnažily navnadiť nejakú hororovú atmosféru aby nedajbože diváka pripravili na blížiaci sa masaker. Od prepuknutia absťáku do záverečnej 10minutovky tu máme v podstate variáciu na klasický Evil Dead v rámci možností dobrú ale ničím výnimočnú. V tomto moment by som dal filmu max 4 hviezdičky. No záverečná 10minutovka odohrávajúca sa v krvavom daždi za zvuku sirény to už bola tá nečakaná pecka vďaka ktorej som z kina odchádzal ned mieru spokojný a uistený, že film si zaslúži plnú paľbu rovnako ako aj Raimiho trilógia. PS: Prvé kino premietanie na ktorom som mal chuť vyzabíjať pičujúcich divákov naokolo. PPS: Druhú kino projekciu s neskutočne krotkým obecenstvom som si už užil omnoho lepšie. (01.05.2013)

Velmi smíšené dojmy. Alvarez zaplavuje plátno nechuťárnami, což mě nijak extra nebaví, ale ta zdůrazněná fyzičnost, kdy je hrdinům amputována jedna končetina za druhou (přičemž jejich reakce se mi nezdály moc adekvátní) a jejich tváře slouží za jehelníčky, mě zaujala. Vizuál je lahůdkově pošmourný, možná až moc sexy, postavy nesympatické a kromě ústřední dvojice sourozenců charakterově ploché, scény přetočené z originálu zaostávají (znásilnění stromem, sestup do sklepa...) a finále jsem odzíval. A bohužel jsem nedostal odpověď na otázku, kdo byli ti vymítači v úvodní scéně a proč tam nechali tu knihu jen tak válet, aby se mohl stát její obětí někdo jiný. (02.07.2013)