Hunger Games

Hunger Games je další z řady zajímavých fantasy knižních příběhů, která se dočkaly filmového zpracování direktem přímo z Hollywoodu. Dlouho jsem tápal. Přiznám se, že ačkoliv mám fantasy filmy moc rád, nikdy nevím, co od nich očekávat a poslední dobou převládá spíš průměr až smutek. Nakonec jsem si ale jedno nedělní odpoledne udělal čas. Nedělní proto, že má film skoro tři hodiny. Takový film tak musí zákonitě mít koule na to, aby mě zaujal a já u něj neusnul. První půl hodina byla taková obecnější. Tvůrci představovali daný svět. Nic zvláštního se nedělo, ale mělo to smysl. Jakmile se ale „hladové hry“ naplno rozjely, i samotný film mě začal okamžitě neuvěřitelně bavit. Ta představa mi přišla hodně zajímavá, dost chytlavá a musím uznat, že i v ten moment se naplno projevil způsob natáčení, který není z řady těch obvyklých. Celý ten příběh je totiž hodně realistický s řadou dost zajímavých témat k zamyšlení. A musím říct, že jak jsem se za daný svět postavil ze začátku pesimisticky, postupem času se mně začal líbit a říkal jsem si, čím nás tvůrci a samotná knižní předloha překvapí příště. Ale jo, musím říct, že něco do sebe tenhle knižní svět má. Zpracování je také poctivé a dvě a půl hodiny utekly jak voda. Za mě určitě spokojenost. Jsem zvědavý na pokračování. (13.12.2013)

Tak tenhle film mě neskutečně příjemně překvapil, dokonce tak moc, že zpětně lituju, že jsme na něj nešel do kina. Jenže já čekal biják plnej digitálních efektů a prázdnejch keců, vhodnej pro fagany co si v kině rádi svítěj mobilem, vozej si tam cisternu koly, u sedačky maj vanu s popcornem, pak na csfd vyměněj deset bodů a na profilu maj napsáno,"jsem velkej filmovej fanoušek". Jenže ouha tenhle film je i pro takový průmyslníky jako jsem já. Docela mě mrzí příliš dlouhá druhá, survivalová část filmu, ne že by byla špatná, měla v sobě tempo a díky nastaveným myšlenkám z první části i značné napětí, ale jak přežít v přírodě s nepřítelem za prdelí už nám kdysi dávno předved strejda Rambo, jen šípy měl trošku jinak kalibrovaný. Mnohem víc mě dostála první část filmu, ten systém kterej tam vládnul, smysl tý soutěže, já bejt tvůrcem tak bych se nestyděl a klidně bych se v tom porochnil mnohem dýl. Celková kvalita filmu ale není vůbec špatná a velkou zásluhu na tom mají herecké výkony hlavních představitelů. Jennifer jsem totiž uvěřil absolutně všechno a Joshovi zase vůbec nic. (30.05.2014)

Hunger Games aneb dystopie pro teenagery využívá mnohokrát v literatuře i ve filmu použitého konceptu vybíjené v aréně. Nějaké hlubší psychologie nebo přesvědčivého zobrazení společnosti se pochopitelně nedočkáte, ale kdo by to od hollywoodské produkce tohoto typu taky čekal. Rozsah násilí je uzpůsobený cílovému publiku, takže kdo si představuje nekopromisní drsnou akci, zákonitě musí být zklamán. Právě s ohledem na cílový segment divácké obce ale snímek funguje obstojně po emocionální stránce, zdařile pracuje se sentimentem a relativně nosná je rovina vztahového trojúhelníku mezi dospívajícími hrdiny. Filmu hodně pomáhá obsazení, mladé hvězdičky v čele s charismatickou Jennifer odvádí svou práci spolehlivě. Kýčovitě naopak působí vyobrazení společenské smetánky z Kapitolu, které vypadá spíš jako nechtěná parodie amerického televizního šoubyznysu křížená s drogovým tripem filmového kostyméra. I když mám k cílovce hodně daleko, vzhledem k Jennifer bych se patrně přiklonil ke 3. hvězdičce, nebýt šíleného střihu, který film potápí především v akčnějších scénách. Celkový dojem: 45 %. (31.01.2022)

Se sebezapřením a dlouhým odkládáním jsem se rozhodl doplnit si filmové vzdělání…ehm, checht, no alespoň už konečně budu tušit, až zas někdo bude něco přirovnávat právě k tomuhle. Nerad to přiznávám, ale v očekávání toho nejtěžšího hnoje se mi překvapivě dostalo „jen“ podprůměru. Prakticky až do pasáže s vosím hnízdem (skoro hodinu a půl!) jsem až na pár dementních detailů neměl s filmem větší problém. Sice mě zrovna nestrhl, ale vyloženě nuda ani „nasírárna“ to taky nebyla. Ale od tohoto výše zmíněného momentu šel snímek nepěkně rychlým tempem do háje. Udržím se a nebudu spoilerovat scénami, které mě naštvaly, zklamaly či nechtěně rozesmály (i když vzhledem k počtu hodnocení jsem stejně asi jediný, kdo to do teď ještě neviděl, ehm), ovšem pokud za hlavního viníka označím směšnou „teenagerovskou romantiku“, asi nikoho nešokuju. Konec nečekaně také nepřekvapí. Připouštím ale, že kdybych četl knihu, asi by mě film bavil víc. Možná. Nicméně po jedničce plánuju zkusit i druhý díl, takže film v mých očích vlastně uspěl. (13.07.2016)

Odpudivé vizuálně i myšlenkou. Je pravda, že po první půli, kdy fraškoidní fašističtí harlekýni připravují plebejce na chléb a hry pro plebs, se to nepatrně zvedne, ale stejně nechápu, proč v té druhé Jennifer nemá bouli na čele, neukusuje chřestýšům chřestidlo a nejezdí na motorce mezi holubicemi. A miluje teda mladýho pekaře, nebo mladýho Thora? Člověk by tu továrnu na sterilitu, klišé a hloupoučké dějové zvraty chtěl přijmout alespoň v rovině guilty pleasure, ale i to je bez šance. Příznačný budiž moment, kdy mládež míří do „arény“ a místo aby bledí zvraceli a pouštěli moč jak kdyby se vyloďovali v Normandii, tak se tváří, jak před stezkou odvahy na pionýrském táboře. Marně jsem vyhlížel Profesora Subzero, aby je svou brankářskou holí rozšmelcoval jak Ron Hextall ve chvílích psychické nepohody.. (13.06.2024)