Na život a na smrt

Od 40 minut je film akčně zabalen nonstop brutálními válečnými scény! Napětí se buduje tak rychle jako rozsahové vyřízení nepřátelských hlav. Excelentní režie a kinematografie zajištujě bolestivý výlet,který vás donutí se kroutit podobně jako 4 hlavní protagonisté. Každý z nich hraje svou roli velmi přesvědčivě. Wahlberg ostrý jako vždy, Hirsch silný a citlivý, Kitsch slušně zvládá obtižné rozhodnutí jako leader a Foster děsivě ztělesněný a chladný,ale soucitný. Musím zde vyzdvihnout dechberoucí kamerové záběry 4 vojaků při pádu ze skály,které působily drsně a syrově a dodaly filmu velký šmrnc. Bergovi tohle téma a zpracování sedí. Po druhé projekci jsem si film užil mnohem více,takže zvyšuji na 5*. 90% (05.01.2014)

Nevzdává se snaha o silný účin na diváka, nicméně z roviny narativní zvědavosti a napětí se film přesouvá do rovin emočního napojování se na tísnivou představu podobné situace či fyzického napojování se na tísnivou představu podobné bolesti. Na život a na smrt přitom popírá klasicistní postupy, aby mohl skrze nenápadně podvratné variování žánrových vzorců nabídnout překvapivě komplexní vějíř významových her. A to navzdory tomu, že poměrně snadno lze tentýž film interpretovat jako rytmicky nezvládnutou střílečku o partě hrdinných vojáků jednoznačně reprezentujících status quo americké protiteroristické politiky. Více moje analytická kritika tady. (08.02.2014)

Hodně zajímavý film, to bezesporu. Zkušený režisér Peter Berg dokonale ovládá řemeslo, film má akční grády, dokonce se dá říci, že je to sofistikovaná podívaná (válka v Afganistánu coby zcela specifický válečný konflikt a vlastně i nový subžánr), problém ovšem vězí v klasické Achillově patě struktury podobných filmů tohoto žánru - v přemíře neodůvodněného patosu. Peter Berg ještě jakžtakž ukočíroval patos vlastenecký, i když ke konci se jistě nejednomu Američanovi stejně bude drát do očí slza a jeho hruď zaplaví zrychlující se emoční vlna, jako přehnaně patetický ale film stejně vyznívá, a to ve smyslu přemrštěného hollywoodského kýče, který je přespříliš nadnesený a emotivní, аčkoliv tomu celkový kontext a význam snímku neodpovídá. S tím souvisí množství klišé (afgánský chlapeček na konci jako by vypadl z úplně jiného žánru) a černobílé rozdělení na hodné a zlé, přičemž při množství mrtvých úplně stejné peklo museli zažívat i bojovníci na druhé straně, fandit je ale nutné jen těm správným chlapcům. Co mi ale na vyznění celého filmu vadilo nejvíce, byla jeho neautentičnost, srovnám-li tento film třeba se strhujícím snímkem 30 minut po půlnoci Kathryn Bigelow, zřejmě nejlepším a nejautentičtějším snímkem na toto téma... Přesto Na život a na smrt rozhodně není marný, neřku-li špatný film... (04.04.2014)

Jsem příliš malá vtěrka na to, abych chodil někam, kam mě nikdo nepozval. V tom je tedy velký rozdíl mezi mnou a mírumilovnou US Army. Tento snímek se mi navíc pokusil propagandisticky namluvit, jak moc si její přítomnost afgánští pastevci koz přejí, ale u mne s tím tedy moc nepochodil. Stejné je to se "skutečným a zaručeně pravým" příběhem o lehce průstřelných, ale přesto takřka nezničitelných vojácích, kteří by určitě vyhráli s penisem v hlavni, kdyby na ně šlo jen o několik tisícovek méně Talibanců. Přes všechen svůj nesouhlas a výhrady jsem si však tohle zběsilé padání z hor užil víc, než svůj poslední ostrý hod útočným granátem RG 4 a to byla velká taškařice pro všechny přítomné (ohrožené) spolubojovníky v zákopech. (09.08.2014)

Podľa skutočnosti je akurát recept na Francúzku polievku z Carpathie. Kto, s čo i len minimálnou súdnosťou by mohol veriť takýmto "nezmyslom". Pôvodne som chcel dať hviezdy dve, ale vzhľadom na to, že z pohľadu akcie divák dostane čo si zaslúži, prižmúrim nad touto americkou sračkou jedno oko, prekročím svoju latku tolerancie, a udelím (ťažko-horko) tri hviezdy. (06.09.2016)